Lživá ruská obvinění vůči Ukrajině se podobají nacistické propagandě, řekl Vystrčil

Válka na Ukrajině podle něj ukazuje, jak je důležité nebýt lhostejný k vlastní minulosti. Zároveň Vystrčil varoval před množstvím dezinformací, které v současné době zaplňují veřejný prostor.

Nacisté zavlekli v letech 1941 až 1945 do terezínského ghetta na 155.000 Židů z celé Evropy. Odhaduje se, že v důsledku stresu, hladu a špatných ubytovacích podmínek zemřelo v ghettu 35.000 lidí. Většinu ostatních pak nacisté zavraždili po transportu ve vyhlazovacích táborech.

"Nacházíme se v místě, doufám, že bývalého zla, ponížení a nenávisti, v místě, které se stalo svým válečným příběhem, symbolem a mementem. Také se ale nacházíme v místě, které dnes varuje, připomíná a vyzývá," uvedl předseda Senátu. Zdůraznil, že je nutné znovu varovat a připomínat fakta a skutečnost, a to zvláště v současné době, kdy se podle něj znovu lži, navíc často umocněné předsudky a spikleneckými teoriemi, stávají nebezpečnou válečnou zbraní.

Lidé nyní podle Vystrčila žijí v době relativizace, co je dobré a co špatné, v době relativizace pravdy a lži. Informace a dezinformace zaplnily veřejný i mediální prostor a je těžké je od sebe rozlišit, podotkl. Přesun reálného života do virtuálního považuje za nepřirozený a nebezpečný. "Je naší povinností to zastavit. Nic nás totiž nemůže zbavit a nezbavuje odpovědnosti a povinnosti hledat pravdu a říkat pravdu. Vím, že říkat pravdu a nebýt populistou v dnešní době vyžaduje, a zejména bude vyžadovat, vytrvalost a odvahu. Odvahu vystoupit z davu a pojmenovávat věci jejich pravým jménem, to nás však nesmí odradit," řekl.

Na závěr projevu v Terezíně vyzval Vystrčil k vytrvání podpory Ukrajině. "Prosím, vytrvejme v podpoře Ukrajině a vytrvejme v podpoře Ukrajincům, která Česku vrací sebevědomí, perspektivu a mezinárodní autoritu," vyzval.

Se svým projevem vystoupila také někdejší vězenkyně terezínského ghetta Hana Sternlichtová. Kromě vzpomínek na její dětství mluvila i o době, kterou strávila v ghettu nebo v koncentračních táborech. Ve svém proslovu vzpomněla také na ruskou invazi na Ukrajině. "Dnes obzvlášť myslím na utrpení nešťastných lidí na Ukrajině a přeji si, aby ruský agresor byl poražen, vyhnán a v zemi opět zavládl mír," uvedla.

Pamětnice novinářům řekla, že je pro ni dnešní den důležitý. "Je to vzpomínka na jedné straně smutná a na jedné straně já žiju a stojím tu před vámi. Raději vzpomínám na hezčí chvilky a musím říct, že těch bylo víc," sdělila Sternlichtová. Na dotaz ČTK, co by vzkázala Ukrajincům, které sužuje válka, řekla, že jim přeje, aby invaze rychle skončila. "Je to hrůza a konec se jen tak nevidí. Přeji i všem dětem, aby si mohly hrát v míru," dodala.

Tryzně předcházela vzpomínková akce na bývalém popravišti v Malé pevnosti, kde se konala poslední poprava na sklonku války 2. května 1945. Popravených 51 mladých lidí symbolicky svou přítomností připomnělo 51 studentů z gymnázia v Uherském Hradišti. Jejich učitelka, Miroslava Poláková, která tradici v roce 2014 zavedla, ve svém projevu směrem ke svým studentům řekla, že od poslední popravy uběhlo 77 let a opět se střílí. "Všichni nyní čekáme na jasnou odpověď. Kam až může člověk dojít, má-li jasný cíl," řekla. Člověk podle ní musí vědět, na které straně je síla pravdy a "51 popravených to vědělo, otázkou je, jestli to věděli jejich vrazi."

Uctít památku svého otce, jednoho ze zastřelených odbojářů, přišel Ladislav Kulhánek. "Zatkli ho v lednu roku 1945 a 3. dubna ho sem přivezli z věznice Pankrác jako odbojáře. Tady byl měsíc a pak ho popravili. Dostal se sem jako bojovník, nebo odbojář z války," uvedl pamětník. Jeho otec mimo jiné podporoval zajatce, kteří utekli a parašutisty. Podle něj tehdy stejně jako dnes bylo málo lidí, kteří měli odvahu.

Terezínská tryzna se koná u příležitosti 77. výročí osvobození. Vzpomínková akce organizovaná Památníkem Terezín se pořádá pravidelně třetí květnovou neděli, loni byl kvůli pandemii přesunut na září. Kvůli pokračující ruské invazi na Ukrajině letos ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek nepozval představitele Ruska a Běloruska.

V Terezíně byl předán svitek tóry, který přežil druhou světovou válku

Ve Wieserově domě v Terezíně na Litoměřicku byl dnes slavnostně předán svitek tóry, který přežil druhou světovou válku. Svitek původně z Olomouce předala londýnská organizace Memorial Scrolls Trust, která se o české tóry stará, muzeu Bejt Terezín v Izraeli založené přeživšími terezínského ghetta. ČTK to dnes řekl předseda londýnské organizace Jeffrey Ohrenstein.

Memorial Scrolls Trust spravuje 1564 tór, které přečkaly druhou světovou válku a pocházely z České republiky. Za okupace se všechny židovské předměty skladovaly v Židovském muzeu v Praze. Důvodem, proč se nacisté o muzeum zajímali bylo pravděpodobně to, že mohli získat během krátké doby hluboké znalosti o zabavených židovských předmětech, které měly zvláštní hodnotu. Je ale také možné, že nacisté muzeum chápali jako speciální oddělení pro shromažďování, dokumentaci, uchovávání a vyhodnocování zabaveného židovského majetku.

Když v roce 1948 převzali vládu v Československu komunisté, židovský komunitní život byl znovu utlumen a většina synagog byla uzavřena. Jejich majetek putoval do nově založeného Židovského muzea v Praze. Svitky byly převezeny a uskladněny v rozbořené synagoze v Michli za Prahou, kde zůstaly až do příjezdu do Londýna v roce 1964. Tóry v 60. letech nabídla společnost spravovaná tehdejší československou komunistickou vládou rusko-americkému obchodníkovi s uměním a informace se dostala k rabínovi Westminsterské synagogy. Později vznikla Memorial Scrolls Trust, která svitky půjčuje komunitám a organizacím po celém světě.

"Tóra, jednoduše řečeno, je prvních pět knih Mojžíšových, je to základ křesťanské bible a i v muslimské tradici mají pět knih Mojžíšových," uvedl Ohrenstein. V hebrejsky psaném textu se dá podle něj přečíst příběh od stvoření světa až po příchod Židů do Izraele. "Čte se z ní každý týden a jednou za rok se přečte od začátku do konce. Je to nejsvětější věc, kterou lze najít v synagoze," doplnil předseda.

Svitky, které se dochovaly i přes druhou světovou válku, podle něj reprezentují všechny oběti, které zahynuly. "Dá se říct, že tóry jsou používány dál po celém světe a připomínají nám lidi, kteří nepřežili a ukazují nám, že existuje budoucnost, protože tóry jsou dál používány v náboženském životě," uzavřel Ohrenstein.

Ředitelka Bejt Terezín Tami Kinberg uvedla, že svitek bude pojítkem mezi minulostí a budoucností židovského národa. "Pochod v tragických šlépějích Židů, kteří byli násilně deportování do Terezína nás inspiruje k tomu, abychom pokračovali v jejich odkazu," dodala.