Macron jen volá do Kremlu a ptá se Putina, kdy ukončí válku. Hrdinou je Biden, tyranii pojmenoval pravým jménem, říká Zdechovský

Je přesvědčený, že šéf Bílého domu Joe Biden uštědřil tvrdou lekci kancléři Spolkové republiky Německo Olafu Scholzovi i francouzskému prezidentovi Emmanuelu Macronovi. Místopředseda KDU-ČSL Tomáš Zdechovský vyzdvihuje varšavský projev amerického prezidenta, ve kterém podle něj nejen ukázal, že USA stojí na straně Ukrajiny a Rusy současná administrativa považuje za tyranskou, ale také naznačil, aby někteří evropští státníci už přestali kolem Kremlu opatrně našlapovat. „A těmi politiky jednoznačně myslel Scholze s Macronem. Vzkázal jim, že on nikdy nepřipustí, aby si Putin kladl jakákoli ultimáta, což oba dva bohužel tolerují.“

Uhlazování rétoriky na podstatě projevu nic nezmění

S Bidenovou rétorikou naprosto souzní. „Vyslal jasný signál, že Ruska už má plné zuby a neváhal Putina označit za řezníka. Jinou invektivu ani užít nemohl. Biden v přímém přenosu předvedl, že opravdu usiluje o demokratický svět. Líbí se mně, že odhodil diplomacii a tyranii pojmenoval pravým jménem, a to tím, že Putina označil za řezníka. Je hrdinou dnešních dní, proslov byl totiž silný a odvážný,“ tleská europoslanec, který připomíná, že Biden neváhal přiletěl do polského Řešova, který leží jen 60 kilometrů od ukrajinských hranic. „Nebál se riskovat, když se ocitl tak blízko válečné zóny. Velmi jej v místě zajímalo, jak pomáhá vyzbrojovaní ukrajinské armády.“

Dva dny po Bidenově projevu, ale americká strana přednesený tón mírní, a to dokonce i americký prezident, který náhle popírá, že by vyzýval ke změně režimu v Rusku. V proslovu přitom řekl, že ruský protějšek Vladimir Putin nemůže zůstat u moci. Po kritice Kremlu se už dříve ozval i americký ministr zahraničí Antony Blinken, který situaci uklidnil tím, že strategií USA není změna režimu v Rusku ani jinde na světě. Jeden z nejvlivnějších Čechů v Bruselu však na určitém uhlazování nevidí nic špatného. „Vlastně se jedná jen o jakési učesání diplomacie, ale podstata z projevu zůstává stejná. Putin je prostě vrah, který poslal na smrt i své vojáky a brance, kteří neměli žádné zkušenosti ani odpovídající techniku. Biden jasně pojmenoval zlo, a na tom už ani žádné uhlazování rétoriky nic nezmění.“

Místopředseda výboru pro rozpočtovou kontrolu v Evropském parlamentu zcela otevřeně kritizuje počínání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, jakým se v měsíc trvající válce prezentuje. „Evropě je už pro smích. Každý týden zavolá Putinovi do Kremlu, zeptá se jej, zda nechce zastavit konflikt na Ukrajině, ruská hlava státu mu řekne, že nikoli, tak Macron poděkuje a řekne, že zavolá zase příští týden, zda si Putin svůj názor nerozmyslí.“ První muž Elysejského paláce může na svou nedůraznost podle Zdechovského doplatit v nadcházejících prezidentských volbách, jejichž první kolo se uskuteční 10. dubna. „Francouzské veřejnosti se nelíbí jeho prohlášení, že on by na rozdíl od Bidena nenazýval Putina řezníkem. Měl jsem možnost sledovat na francouzské televizi rozhovor s Macronem a musím říci, že moderátor dával jasně najevo své rozhořčení, jak je možné, že se proti Putinovi jednoznačně doposud nevymezil. Za poslední čtyři týdny ztratil naprostý kredit.“

Východ Evropy zastínil ve vyzbrojování Západ

Specialista na politický marketing míní, že Macronovi váhavosti by měli využít jeho protikandidáti na prezidentský úřad. „Lidé z PR soupeřů by měli zpozornět a v debatách divákům ukazovat strašlivé záběry z Mariupolu a poukazovat, že Macron tyto nelidskosti vlastně toleruje.“ Sám si je ale vědom, že mnoho protikandidátů není, aby na zmíněná zvěrstva poukazovala. „Pravicová extrémistka a předsedkyně Národní fronty Marine Le Penová je proruská, podporuje Putina a popravdě řečeno žádnou další těžkou váhu tam nevidím. Škoda, že tragické téma nikdo nedokáže z kandidátů uchopit.“

Krizový manažer se netají svoji nelibostí, že podpora západní Evropy vůči napadení Ukrajině je nedostatečná. „Je nutné si upřímně přiznat, že vše zachraňují státy z východní Evropy. Aktivní je především Česká republika i Polsko. Oba státy na Ukrajinu poslali velký počet zbraní i nábojů. Pozadu nezůstávají ani Slovinci. Ze západu jsou ještě dost aktivní Švédové, ale ostatní zůstávají pozadu,“ všímá si. Slabé podpory ze strany velmocí a dalších spojenců si je vědomý i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v sobotu opětovně žádal mezinárodní společenství o dodávky stíhaček, tanků a těžkých zbraní.

Chtěl by je využít zejména k osvobození lidí v obléhaném ukrajinském městě Mariupol. „Jeho výzvu je zapotřebí brát velmi vážně. Současná pomoc Ukrajině totiž může být klíčová, protože Rusové už ztrácejí kontrolu nad řadou území, které původně získali. Jsem přesvědčený, že dodávka letadel může být rozhodující.“ Současný člen záloh Armády České republiky tvrdí, že jinak jsou ukrajinští vojáci dobře vycvičeni. „Vždyť není výjimkou, že dokázali zničit ruské jednotky o počtu sedmi set mužů. Kvalitní výzbroj je proto opravdu teď primární,“ burcuje.

Ve Lvově se šestkrát spěchal schovat do krytu

Zdechovský v Evropském parlamentu prosazuje tvrdší vojenský i sankční postup vůči Rusku. „Abych nehovořil jen z bezpečí mé kanceláře, vydal jsem se nedávno s humanitární pomocí od Charity Znojmo do Lvova a ocitl jsem se i sedmdesát kilometrů od Kyjeva. Rozbombardovaná města i továrny nemohou nikoho nechat chladným.“ Po odvážné misi je připravený svým kolegům referovat, jak je situace na Ukrajině vážná. „Lidé tam strádají, chybí jim léky, obvazy i potraviny. Vše jsme v rámci charitativní pomoci přivezli, ale jedna dodávka nestačí.“ Rodák z Havlíčkova Brodu zažil ve Lvově i několik dramatických situací. „Například šestkrát jsme museli do sklepa, protože byl hlášen letecký poplach. Jednou jsme do úkrytu museli i v půl šesté ráno. Politici by měli na Ukrajinu jezdit, aby si uvědomili, že válka je doslova za humny, a proto je nutné být proti Putinovu režimu ještě tvrdší a skutečně mu nepřistupovat na žádná ultimata.“

Mediální analytik vítá, že ruská média se nenechala zastrašit ruským cenzurním úřadem Roskomnadror, který varoval, aby žurnalisté nezveřejňovali rozhovor s ukrajinským prezidentem Zelenským. I přes výhrůžky jej šéfredaktoři vydali. Ukrajinská hlava státu při setkání s ruskými novináři odmítla jako lživé tvrzení Moskvy, že se prý Kyjev jako první chystal zaútočit na separatisty ovládnuté části ukrajinského Donbasu. Kreml existencí údajného dokumentu o přípravách ukrajinského útoku odůvodňuje rozpoutání války proti Ukrajině. „Ruští novináři svým počinem vyslali jasný signál, že jejich čtenáři mají právo na svobodné informace. Je patrné, že Putinova síla slábne.“

Část společnosti včetně řady oligarchů si podle politika KDU-ČSL moc dobře uvědomuje, že Putin žene zemi do naprosté izolace. „Rusko si totiž samo nedokáže vyrobit čipy, počítače či automobily a nikdo tyto výrobky nedokáže nahradit. Tady už nejde jen o cukr, jehož je v tamních obchodech nedostatek. Volání po svobodě může být ze strany Rusů stále hlasitější,“ říká pro EuroZprávy.cz Tomáš Zdechovský.