Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Poslancům by se plat snížil asi o 22.000, uvedla dnes na twitteru. Minimální mzda by se pak podle ní měla automaticky valorizovat podle vývoje mezd.
V květnu Maláčová hovořila o tom, že vládní ČSSD navrhne, aby platová základna ministrů, poslanců či senátorů dosahovala maximálně pětinásobku minimální mzdy. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.
"Navrhuji snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22.000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám," uvedla Maláčová.
Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.
— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020Piráti minulý týden uvedli, že chtějí zmrazit platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů pro příští rok. Navrhnou, aby Sněmovna zákon projednala zkráceně jen v prvním čtení. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by návrh státu ušetřil více než půl miliardy korun. Společně s poslanci z dalších stran také připravují legislativu, jež by vázala růst platů politiků na celkový vývoj ekonomiky, nikoliv na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře.
ČSSD už v květnu uvedla, že navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna podle tehdejšího návrhu sociální demokracie měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy. Někteří zástupci opozice to považovali za populistický návrh, jiní se podivovali, proč ČSSD dříve nehlasovala pro jejich starší návrhy na úpravy v odměňování politiků.
Předseda KSČM Vojtěch Filip v květnu v reakci uvedl, že také jeho strana prosazuje navázání platů ústavních činitelů na průměrný plat v ekonomice. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si tehdy stěžoval, že poslanci dalších stran ve Sněmovně zamítli jeho návrh na zmrazení platu politiků od roku 2021. Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan kritizoval, že by o platech poslanců přes minimální mzdu rozhodovala vláda, kterou mají zákonodárci kontrolovat.
Základní měsíční plat prezidenta letos činí 302.700 korun hrubého, předsedové obou parlamentních komor a premiér si měsíčně přijdou na 243.800 korun, místopředsedové vlády na 209.400 korun. Místopředsedové parlamentních komor berou stejně jako ministři 173.200 korun měsíčně, šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací 127.800 korun. Základní měsíční plat poslance a senátora činí 90.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.
Související
Maláčová definitivně skončila v čele SOCDEM. Novým předsedou je Nedvěd
Exministryně Maláčová odchází z vrcholné politiky
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák