Maláčová navrhuje snížení platů ústavních činitelů až o 22 tisíc

Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje snížit platy ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. Poslancům by se plat snížil asi o 22.000, uvedla dnes na twitteru. Minimální mzda by se pak podle ní měla automaticky valorizovat podle vývoje mezd.

V květnu Maláčová hovořila o tom, že vládní ČSSD navrhne, aby platová základna ministrů, poslanců či senátorů dosahovala maximálně pětinásobku minimální mzdy. Od ledna činí minimální mzda 14.600 korun. Pracuje za ni asi 150.000 lidí.

"Navrhuji snížení platů ústavních činitelů na čtyřnásobek minimální mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22.000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám," uvedla Maláčová.

Navrhuji snížení platů úst.činitelů na 4násobek min.mzdy. A minimálka by se měla valorizovat automaticky dle vývoje mezd. Poslancům by se tak plat snížil o cca 22 000. Doufám, že ANO a Piráti to podpoří, zmrazení je pouze ústupová varianta. Návrh jsme vyslali k připomínkám.

— Jana Maláčová (@JMalacova) August 17, 2020

Piráti minulý týden uvedli, že chtějí zmrazit platy poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů pro příští rok. Navrhnou, aby Sněmovna zákon projednala zkráceně jen v prvním čtení. Podle předsedy Pirátů Ivana Bartoše by návrh státu ušetřil více než půl miliardy korun. Společně s poslanci z dalších stran také připravují legislativu, jež by vázala růst platů politiků na celkový vývoj ekonomiky, nikoliv na průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře.

ČSSD už v květnu uvedla, že navrhne v souvislosti s očekávaným hospodářským poklesem snížení platů ministrů, poslanců a senátorů. Platová základna podle tehdejšího návrhu sociální demokracie měla dosahovat maximálně pětinásobku minimální mzdy. Někteří zástupci opozice to považovali za populistický návrh, jiní se podivovali, proč ČSSD dříve nehlasovala pro jejich starší návrhy na úpravy v odměňování politiků.

Předseda KSČM Vojtěch Filip v květnu v reakci uvedl, že také jeho strana prosazuje navázání platů ústavních činitelů na průměrný plat v ekonomice. Šéf hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) Tomio Okamura si tehdy stěžoval, že poslanci dalších stran ve Sněmovně zamítli jeho návrh na zmrazení platu politiků od roku 2021. Předseda hnutí Starostové a nezávislí (STAN) Vít Rakušan kritizoval, že by o platech poslanců přes minimální mzdu rozhodovala vláda, kterou mají zákonodárci kontrolovat.

Základní měsíční plat prezidenta letos činí 302.700 korun hrubého, předsedové obou parlamentních komor a premiér si měsíčně přijdou na 243.800 korun, místopředsedové vlády na 209.400 korun. Místopředsedové parlamentních komor berou stejně jako ministři 173.200 korun měsíčně, šéfové parlamentních výborů, komisí a delegací 127.800 korun. Základní měsíční plat poslance a senátora činí 90.800 korun. Platy vzrostly od ledna vrcholným politikům zhruba o desetinu. Spolu s platy stouply politikům i měsíční náhrady.

Související

Více souvisejících

Jana Maláčová (ČSSD) ,  politika ,  mzdy / platy

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání

Premiér Andrej Babiš (ANO) se během pracovní návštěvy Polska setkal ve Varšavě s polským premiérem Donaldem Tuskem. Hlavními tématy společného jednání byla energetická bezpečnost a konkurenceschopnost evropského průmyslu, příští víceletý finanční rámec Evropské unie na období 2028–2034, bezpečnost, migrace a dopravní spojení obou zemí. 

před 1 hodinou

Tomáš Zdechovský

Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi

Evropská prokuratura vyšetřovala na konci loňského roku případy s odhadovanou škodou přes 67 miliard eur, tedy zhruba 1,6 bilionu korun. Jen v České republice šlo o případy za téměř 19 miliard korun. Výbor pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu schválil návrhy, které mají zlepšit odhalování podvodů, spolupráci vyšetřovatelů a vymáhání zneužitých peněz. Jedním ze spoluzpravodajů zprávy je europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL / EPP).

před 2 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana

Velký třesk se odehrál uvnitř mimosněmovní Komunistické strany Čech a Moravy (KSČM). Europoslankyně Kateřina Konečná, která byla v posledních letech nejvýraznější tváří, oznámila, že stranu opouští. S komunisty ale hodlá nadále spolupracovat.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

ČNB

Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky

Česká národní banka na čtvrtečním jednání rozhodla o zvýšení úrokových sazeb. Informovala o tom v tiskové zprávě. Základní úroková sazba se od pátku zvyšuje na čtyři procenta. Centrální banka chce dosáhnout toho, aby celková inflace zůstala poblíž dvouprocentního inflačního cíle. 

Aktualizováno před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Zimní pneumatika

Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout

Období zimního provozu začalo a v nadcházejících dnech mají noční teploty na většině území klesat pod bod mrazu. Řidiči, kteří dosud nepřezuli, by proto neměli výměnu letních pneumatik za zimní dále odkládat. Od 1. listopadu navíc platí povinnost použít zimní pneumatiky, pokud se na vozovce nachází souvislá vrstva sněhu, led či námraza nebo lze takové podmínky během jízdy očekávat. Upozornilo na to ministerstvo dopravy. 

před 9 hodinami

Česká televize

Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění

Česká televize ocenila iniciativu občanů, kteří se v úterý postavili za veřejnoprávní média, jejichž financování se snaží upravit současná vláda premiéra Andreje Babiše (ANO). Po celém Česku se v úterý konaly demonstrace, televizní a rozhlasoví pracovníci zároveň stávkovali. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Policie v Polsku

Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost

Polsko jasně reagovalo na varování před možnými ruskými sabotážemi, k nimž by mohlo dojít již v následujících dnech. Varšava spustila speciální operaci a k hranicím s ruskou Kaliningradskou oblastí vyslala protiteroristickou jednotku. Informovala o tom stanice TVP. 

před 13 hodinami

Podzimní počasí, ilustrační foto

Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána

Meteorologové vydali předpověď počasí na nadcházející víkend, podle níž přinesou jak sobota, tak i neděle kombinaci slunečných dnů, mrazivých rán a v oblasti Čech také výskyt nízké oblačnosti či mlh.

včera

 J. D. Vance

Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách

Americký viceprezident JD Vance poprvé veřejně promluvil o těžké prohře Republikánské strany v nedávných kongresových volbách a otevřeně prohlásil, že skutečná příčina volebního debaklu je zcela zřejmá. Ve svém příspěvku na sociální síti X uvedl, že do voleb vstupoval s negativními pocity poté, co jej průzkumy veřejného mínění varovaly před výraznou ztrátou podpory a porážkou v celkovém součtu o třináct procent.

včera

Hackeři, ilustrační foto

Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko

Rozsáhlé kybernetické útoky na chladicí zařízení v evropských supermarketech během několika posledních týdnů odhalily zranitelnost klíčové infrastruktury Evropské unie. Incidenty, které zasáhly obchody v nejméně devíti členských státech včetně Belgie, Německa, Švédska či Lucemburska, vyvolaly obavy bezpečnostních expertů z nové vlny hybridní aktivity směřující proti Evropě.

včera

včera

Google, ilustrační fotografie

Google umožní školám omezit přístup studentů k AI

Společnost Google zavádí nové kontrolní mechanismy, které umožní školám omezit přístup studentů k jejím umělou inteligencí poháněným nástrojům. Pokud se ovšem vzdělávací instituce rozhodnou umělou inteligenci zcela odmítnout, přijdou zároveň o přístup ke klasickému internetovému vyhledávání Google. Tato změna politiky může zásadně ovlivnit způsob, jakým žáci a učitelé využívají technologie v oblasti vzdělávání po celém světě.

včera

Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem

Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy