Největší prioritou vládní důchodové reformy je prosazení dřívějšího odchodu do penze pro pracovníky v náročných profesích a výchovného, tedy příspěvku pro rodiče za vychované děti. Novinářům to dnes řekla ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Podle ní je potřeba změnit "architekturu důchodového systému" podle návrhu důchodové komise. Opoziční politici plán kritizují. K fungování komise mají dlouhodobě výhrady.
Komise už dřív navrhla rozdělení veřejného důchodového systému na dva pilíře. Z nultého by se vyplácel solidární základní důchod z daní a z prvního by se z odvodů poskytovala zásluhová část podle odpracovaných let a výdělků. Maláčová loni představila tři varianty nastavení, které se liší výší základní penze a započítáním bonusů za děti či přesluhování. První dva modely výdaje do budoucna zvedají.
"Udělám všechno pro to, aby tato vláda důchodovou reformu prosadila. Největší priority jsou dřívější odchod do důchodu pro náročné profese a výchovné, tedy pevná částka pro rodiče, kteří vychovali dítě," řekla Maláčová. Dodala, že ministerstvo práce má už připraveny u obou opatření návrhy paragrafů a čeká s dalším postupem na rozhodnutí vedení koalice.
Koronavirová nákaza podle ministryně práce na reformě o čtyři měsíce zpozdila. "Koronakrize ukázala více než kdykoliv jindy, že je potřeba změnit architekturu důchodového systému tak, jak to navrhla komise pro spravedlivé důchody," uvedla Maláčová. Dodala, že pevně doufá v to, že se podobu systému podaří změnit.
Podle expertů dřívější důchod pro náročné profese a zavedení výchovného nejsou reforma, ale úprava parametrů. Výdaje navíc ještě zvyšují a zhoršují udržitelnost. Podle Národní rozpočtové rady (NRR) ani návrh rozdělení na dva pilíře nepředstavuje systémové řešení, díky němuž by byly penze udržitelné. Změny důchodů by se neměly provádět bez reformy příjmů a jejich zajištění, posílit by se mělo i spoření na stáří, uvedla NRR.
Podle ministryně má reforma penzí dosáhnout tří cílů - spravedlnosti, srozumitelnosti a udržitelnosti. "Lidé mají mít slušné důchody. Já si myslím, že je prostor mít vyšší důchody než v současnosti," řekla šéfka resortu práce.
Podle NRR koronavirová krize stav veřejných financí ještě zhoršila. Hlavně kvůli důchodovému systému nejsou dlouhodobě udržitelné. Původně měl schodek státního rozpočtu letos dosahovat 40 miliard korun. Kvůli koronavirové krizi vláda prosazuje zvýšení na 500 miliard a i v dalších letech počítá se stomiliardovými deficity.
"Opakovaně jsem akcentovala, že součástí velkého deficitu veřejných financí by měl být závazek provedení reformy důchodového systému a reformy daňového systému," řekla dnes šéfka důchodové komise Danuše Nerudová. Dodala, že jedna ze tří navrhovaných variant nastavení nultého a prvního pilíře dává pět let na provedení reformy daní.
Podle místopředsedy poslanců ODS a člena důchodové komise Jana Bauera není možné v koronavirové krizi postupovat stejně jako před ní a politici i komise by podle toho měli jednat. "Je to ale jako na Titaniku. Na horní palubě se hraje na klavír a diskutuje, dole je už voda," řekl ČTK Bauer.
On a další opoziční politici kritizují to, že komise o zajištění peněz na důchody zatím nejednala. Šéfka TOP 09 Markéta Pekarová Adamová už dřív řekla, že se komise zaměřuje na dílčí záležitosti místo systémových změn a příjmů. Debata o nich scházela i Pirátům, řekl už dřív jejich poslanec Tomáš Martínek. Poslanec SPD Jan Hrnčíř v minulosti kritizoval to, že se dřívější přebytky z výběru důchodového pojištění neodkládaly na reformu.
Některým opozičním politikům vadí i to, že se návrhy ministerstva práce pod vedením ČSSD představují jako dohodnuté výsledky práce komise. Ta podle Bauera slouží vládě jako "fíkový list", že se reforma chystá, koaliční strany ANO a ČSSD na ní ale samy shodu nemají. Vedle důchodové komise, kterou zřídila Maláčová, si svůj důchodový tým vytvořil i premiér Andrej Babiš (ANO). Není také jisté, co a v jaké podobě se v tomto volebním období ještě prosadí. Letos na podzim se konají krajské volby, o rok později pak volby do Sněmovny.
Související
ČSSD si dva měsíce po neúspěšných volbách zvolí nové vedení
Nezaměstnanost v listopadu klesla na 3,3 procenta
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí: V Česku dnes udeří bouřky. Meteorologové upřesnili výstrahu
před 2 hodinami
Fico je mimo ohrožení života, oznámili lékaři
před 3 hodinami
Slovenská policie obvinila lidi, kteří schvalovali atentát na Fica
před 3 hodinami
Ukrajinské drony v noci vyřadily z provozu důležitou ruskou rafinérii
před 4 hodinami
Česko nakupuje nejvíce zlata na světě. Hodnota zlata v majetku ČNB je proto rekordní
před 4 hodinami
Nicholas Winton se narodil před 115 lety. Zachránil stovky židovských dětí před nacisty
před 5 hodinami
Ukrajinci viní Rusko z dalšího válečného zločinu během ofenzivy u Charkova
před 5 hodinami
Netanjahu dostal nůž na krk. Ganc chce nový plán pro Gazu, pohrozil demisí
před 6 hodinami
Tornádo na Ústecku se potvrdilo. Pohybovalo se i přes tok Labe
před 7 hodinami
Předpověď počasí na neděli. Pozor na jevy, pro které platí výstraha
včera
Češi především díky čtyřem bodům kapitána Červenky jasně přehráli Brity 4:1
včera
Karel III. vezme do Francie další dva zástupce monarchie. Kate zůstane doma
včera
Polsko se opevní před Ruskem a Běloruskem. Tusk oznámil obří investici
včera
Drtivý úder střelami ATACMS proti Rusům. Ukrajinci zničili stíhačky a palivová zařízení, dokládají satelitní snímky
včera
Trump opět vystoupí na zasedání NRA, asociace držitelů zbraní v USA
včera
Medvěd Wojtek. Zvíře, které před 80 lety pomohlo vybojovat vítězství v bitvě o Monte Cassino
včera
Počasí: Na Ústecku se možná vyskytlo tornádo, upozornil ČHMÚ
včera
Válka na Ukrajině: Rusové tvrdí, že dobyli další obec u Charkova
včera
Dosud neporažené Švýcarsko si smlslo na neškodném Dánsku, Švédové rozhodli třemi góly během 26 vteřin
včera
Předání Gazy palestinské samosprávě paradoxně zhoršilo kvalitu života Palestinců, uvádí Záhora
Před třiceti lety, 18. května 1994, byla v Pásmu Gazy formálně nastolena palestinská samospráva a Izrael zde omezil svou vojenskou přítomnost. Byť to může tuzemské veřejnosti připadat paradoxní, kvalita života Palestinců se tím zhoršila, konstatuje Jakub Záhora z Pražského centra pro výzkum míru na Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních studií Univerzity Karlovy. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz připomíná, že Izrael se z Pásma Gazy definitivně stáhl s více než desetiletým odstupem, přičemž interpretace motivů tehdejší vlády premiéra Ariela Šarona se velmi různí. Odborník na současný Izrael také nastínil základní argumenty sporu o to, zda Izrael skutečně přestal Pásmo Gazy okupovat, stejně jako důvody, proč v izraelské společnosti nyní sílí hlasy označující předání Gazy Palestincům za základní strategickou chybu.
Zdroj: Matěj Bílý