MF chce podle Bartoška dál financovat kompenzace na úkor krajů

Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) trvá na tom, aby byl kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a malé společnosti s ručením omezeným vyplácen jako vratka daně, což připraví obce a kraje o část příjmů. Místopředseda KDU-ČSL Jan Bartošek to po dnešní schůzce s ministryní uvedl v tiskové zprávě.

K úpravě vládní podpory chce proto přesvědčit poslance, kteří budou o předpisu vráceném Senátem rozhodovat příští týden. Podle Schillerové však není možná změna, kterou navrhuje Bartošek. Způsobila by zastavení vyplácení kompenzačního bonusu, ale i zpochybnila dosud vyplacené peníze, sdělila Schillerová ČTK.

Bartošek uvedl, že dnešní schůzka se Schillerovou nepřinesla žádnou změnu. "Přitom stačí použít rozpočtovou rezervu a začít ze státního rozpočtu obratem vyplácet příspěvek fyzické osobě," uvedl. Tímto způsobem podle něj lze vyplatit peníze OSVČ i malým společnostem s ručením omezením. "Tuto variantu zákon zná, nemusí se nic měnit a obce nemusí doplácet třetinu peněz a poté čekat na to, zda na ně zůstane či nezůstane nějaká dotace, aby tím zalepily díru ve svém rozpočtu," dodal Bartošek.

Podle Schillerové Bartošek navrhuje, aby kompenzační bonus byl výdajem státního rozpočtu. Počítá také s tím, že pokud nebude označen výslovně jako dotace, nebudou se na něj vztahovat rozpočtová pravidla, ale daňový režim jako dosud. "Tak tomu ale není a výsledek bude obdobný, jako kdyby šlo o dotaci. S takovou změnou koncepce nelze souhlasit. Finanční správě není a nikdy nebyla svěřena kompetence k poskytování dotací, neboť je soustavou orgánů, které ze zákona správnost poskytnutých dotací naopak kontrolují," uvedla Schillerová.

Příspěvek je nyní koncipován jako vratka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, která patří mezi sdílené daně. Výnosy ze sdílených daní putují nejen do státního rozpočtu, ale i do rozpočtů obcí a krajů. Vyplácení příspěvku tak má mít podle Schillerové na státní rozpočet dopad 26,1 miliardy korun, na daňové příjmy obcí 9,9 miliardy a krajů 3,5 miliardy korun. Resort chce obcím a krajům výpadek kompenzovat dotacemi na investice.

Návrh na kompenzační bonus pro malé firmy v minulém týdnu vrátil Senát Sněmovně, mimo jiné právě proto, že by měl dopad na příjmy obcí a krajů. Senát požaduje, aby byl vyplácen jen ze státního rozpočtu. Bartošek chce přesvědčovat poslanecké kluby, aby nepodpořily vládní variantu předpisu.

Podle ministryně by Bartoškův návrh způsobil, že by bonus nemohla vyplácet Finanční správa. "Sami podnikatelé se přitom již na počátku úvah o nastavení kompenzačního bonusu vyslovili právě pro administraci Finanční správou formou daňového bonusu, a to z důvodu zajištění rychlé, včasné a administrativně nenáročné pomoci," uvedla Schillerová. Přijetí návrhu by vyplácení zastavilo, ale i zpochybnilo to, co již bylo vyplaceno, dodala.

Místopředseda lidovců varuje, že obcím a krajům budou miliardy chybět na běžné provozní záležitosti, například podporu sportu, zajištění autobusové dopravy či provoz knihoven a školek. "Tyto peníze musí zůstat obcím, které za ně mimo jiné dají práci místním lidem," uvedl. Dotace pro obce podle Bartoška nejsou řešením. "Musíme si uvědomit, že dotace rozhodně nedostanou všichni, dostane se jen těm, kdo splní kritéria a budou vybráni. Co budou dělat obce, které na dotaci nedosáhnou?" řekl.

Související

Jan Bartošek

Bartošek zvažuje žalobu na Okamuru za slova o Hitlerovi

Místopředseda Poslanecké sněmovny Jan Bartošek (KDU-ČSL) uvažuje o podání žaloby v souvislosti s výroky, kterými byl minulý týden na sněmovní schůzi terčem ze strany předsedy SPD Tomia Okamury. Okamura na řečnickém pultíku Bartoška označil za "novodobého Hitlera".

Více souvisejících

Jan Bartošek Ministerstvo financí Alena Schillerová kraje

Aktuálně se děje

před 43 minutami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 52 minutami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 7 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 7 hodinami

Využití balistické rakety neodpovídá průběhu války. Hrozba jadernou zbraní je přehnaná, říká pro EZ Robinson

Napětí mezi Ruskem a Západem po využití balistické střely s vícečetnou nezávisle manévrující hlavicí významně vzrostlo. Zatímco Kreml hrozí zemím, které pomáhají Ukrajině s obranou, mezinárodní společenství se snaží vzpamatovat ze samotného využití této zbraně.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy