MF v předběžném návrhu rozpočtu zvýšilo nebo nechalo výdaje většině kapitol

Ministerstvo financí v předběžném pracovním návrhu státního rozpočtu na příští rok, který zatím naplánovalo se schodkem 295 miliard korun, zvýšilo nebo nechalo na stejné úrovni ve srovnání s letošním schváleným rozpočtem výdaje více než polovině kapitol. Více by mělo dostat ministerstvo práce a sociálních věcí nebo ministerstvo obrany. Větší výdaje by měly být i na obsluhu státního dluhu.

Vyplývá to z materiálu, který má ČTK k dispozici. Dokument k přípravě státního rozpočtu na rok 2023 minulý týden projednala vláda. Pro letošní rok je schválený schodek rozpočtu 280 miliard korun, MF ale plánuje v červenci vládě předložit jeho novelu.

Zároveň MF předběžně v materiálu stanovilo na základě střednědobého výhledu schodek rozpočtu v roce 2024 na zhruba 297 miliard korun a v roce 2025 na 298 miliard korun. "Vzhledem k aktuálně probíhajícímu válečnému konfliktu na Ukrajině, významnému růstu inflace a vysokému růstu cen energií se požadavky na státní rozpočet velmi rychle mění. Z uvedených důvodů ministerstvo financí oproti minulým rokům předkládá materiál pouze v základních, zákonem definovaných, parametrech," upozornilo MF v materiálu. Pro výdajové rámce na následující tři roky přitom podle úřadu byla klíčová prognóza makroekonomického vývoje, kterou v dubnu posoudil Výbor pro rozpočtové prognózy jako realistickou.

Nejvyšší výdaje má mít tradičně ministerstvo práce a sociálních věcí, a to 847,5 miliardy korun. Jde přitom o meziroční nárůst o 89,5 miliardy korun. Ministerstvo obrany by mělo dostat o téměř 21 miliard korun více, a to 110 miliard Kč. Ministerstvo školství by mělo na výdaje dostat proti letos schválenému rozpočtu o 1,7 miliardy korun více, tedy 251,2 miliardy korun. Naopak o zhruba 25 miliard korun na 82,3 miliardy Kč by se měl snížit rozpočet ministerstva dopravy. Náklady na státní dluh by měly stoupnout o 15 miliard na 65 miliard korun. Částky jsou včetně peněz z fondů EU a dalších finančních mechanismů.

Jednotlivé resorty nyní musejí do konce července předložit návrhy svých rozpočtových kapitol ministerstvu financí, které je s nimi projedná a do konce srpna vypracuje návrh státního rozpočtu. V září by ho měla projednat vláda, která klíčový zákon do 30. září předloží Poslanecké sněmovně.

Celkové výdaje státního rozpočtu MF navrhuje příští rok na 1,983 bilionu korun. Letos jsou výdaje prozatím schválené a naplánované na 1,893 bilionu korun.

"V rámci předkládaného materiálu jsou, mimo technické změny, zahrnuty zejména zvýšené mandatorní a quasimandatorní výdaje. Jedná se o prostředky na postupné navýšení výdajů ministerstva obrany, výdaje na zvýšení platby státu za tzv. státní pojištěnce do systému veřejného zdravotního pojištění, zvýšené výdaje na obsluhu státního dluhu a sociální výdaje (důchody, sociální dávky)," uvedlo dále MF v materiálu.

Související

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí státní rozpočet

Aktuálně se děje

včera

MS v hokeji

Fiala tentokrát Švýcarům proti Kanadě nepomohl, Rakušané nadále drží naději. Lotyši udolali Slováky v nájezdech

Čtyřmi zápasy pokračoval v neděli domácí hokejový světový šampionát. Odpoledne se představilo opět překvapení z Rakouska, které je po nečekaných výsledcích s Kanadou a Finskem stále ve hře o senzační postup do čtvrtfinále. A můžou na něj nadále myslet i po nedělním zápase s Norskem, se kterým si poradilo 4:1. Ve večerním pražském duelu dvou největších favoritů skupiny A mezi Švýcarskem a Kanadou se hrál vyrovnaný a ostrý hokej, který ovlivnil výrazně Kevin Fiala svým zbytečným vyloučením do konce zápasu. I díky tomu Kanaďané došli k výhře 3:2. Důležitý zápas se večer hrál v Ostravě mezi Slovenskem a Lotyšskem. Ten nakonec dospěl za stavu 2:2 až do samostatných nájezdů, kde se stal hrdinou gólman Gudlevskis, jenž vychytal výhru a lotyšskou naději a postup. To Slováci si na jistotu čtvrtfinále musí ještě počkat. USA pak rozstřílely Kazachstán. 

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Netanjahu se poprvé vyjádřil k zatykači na svou osobu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí odsoudil rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykače proti jeho osobě. Podle Netanjahua jde o absurdní krok a útok na izraelskou armádu a celý Izrael. Uvedla to agentura AP.

včera

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Izrael: Neslýchané. Zatykač na Netanjahua povzbudí teroristy po celém světě

Rozhodnutí hlavního prokurátora Mezinárodního trestního soudu (ICC) Karima Khana požádat o vydání zatykačů na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Joava Galanta je neslýchané a povzbudí teroristy po celém světě. Prohlásil to v pondělí izraelský prezident Jicchak Herzog. Rozhodnutí odsoudil i izraelský ministr zahraničí Jisrael Kac, uvedla agentura Reuters.

včera

Martin Exner

V Česku se dvacet let o euru lže. Odpůrci v čele s Klausem s ním veřejnost straší, říká poslanec Exner

Přijetí či nepřijeti eura je v Česku velmi ožehavé téma, které rozděluje společnost. Na začátku roku rozvířil všeobecnou debatu o přijetí sám prezident ČR Petr Pavel, díky tomu, se toto téma opět stalo diskutovatelným. Část ekonomů se stále euru brání, politická populace není jednotná, opozice je zásadně proti a ve vládní koalici nepanuje jednotný názor. Kdo však má jasno, jsou české firmy, těm by jednotná evropská měna prospěla. Tam, kde se platí eurem, tam je s touto měnou spokojenost, na Slovensku panuje obrovská podpora společné měně, avšak Česká republika je jako tradičně opatrná, společnost je proti a politici nemají odvahu a chuť jím proti jejich názoru. O euru jsme si povídali s poslancem za STAN Martinem Exnerem, místopředsedou výboru pro bezpečnost. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavel tlačí na přijetí eura. Stejně podle něj nemáme na výběr

Prezident Petr Pavel na konferenci ReVize Česka zdůraznil klíčový argument pro přijetí eura – charakter české ekonomiky, která je výrazně exportní a většinu své produkce uplatňuje v eurozóně. Podle Pavla je ekonomická budoucnost a prosperita České republiky výrazně provázána s eurozónou.

včera

včera

včera

včera

včera

Kdo povede Írán po smrti Raísího? Země se chystá na předčasné volby

Íránský nejvyšší duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí vzdal hold prezidentu Ebráhimu Raísímu, který v neděli zahynul při havárii vrtulníku v provincii Východní Ázerbájdžán na severozápadě Íránu. Na svém webu o tom informovala televize Al-Džazíra, která dodala, že Raísího pozůstatky převážejí do města Tabríz - metropole provincie Východní Ázerbájdžán. Zatím není jasné, kdy a kde bude Raísí pohřben.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy