Ministerstvo financí pozastavilo vydávání dluhopisů pro občany

Ministerstvo financí pozastavilo vydávání státních dluhopisů pro občany, tzv. Dluhopisů Republiky. Projekt chce úřad vyhodnotit v souvislosti s potřebou financování státního dluhu v letošním roce. Na dotaz ČTK to dnes na tiskové konferenci uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zatím poslední 13. emise dluhopisů skončila 23. prosince a lidé si objednali rekordní objem dluhopisů za 41,1 miliardy korun.

"Žádné další peníze nepotřebujeme pro financování státního dluhu. Program dluhopisů se neruší, ale není potřeba dalších emisí. Pokud se ukáže, že je potřeba peněz, tak budeme informovat," uvedl ministr.

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dnes uvedla na twitteru, že krok MF je pro ni nepochopitelný. "To znamená jejich konec a další ránu pro občany. Lidé jich nakoupili za 41,1 miliardy, stal se z nich protiinflační nástroj, jak chránit úspory domácností," uvedla.

Ministerstvo dnes upozornilo v souvislosti s 13. emisí Dluhopisů Republiky, že nejde o rekordní výsledek úpisu pouze v kontextu obnoveného prodeje na konci roku 2018. "Jde o naprosté maximum i v celé historii prodeje státních dluhopisů určených pro občany od roku 2011. Tehdy bylo dosaženo nejvyššího úpisu v prosinci roku 2012, kdy byly upsány dluhopisy v celkové jmenovité hodnotě téměř 30 miliard korun," uvedl úřad.

Ve Strategii financování státního dluhu, kterou dnes ministerstvo zveřejnilo, není uvedena celková suma potřebná letos na financování dluhu. Stanjura uvedl, že předběžně úřad pracuje se zhruba 573,5 miliardy korun. Jde o 273,5 miliardy korun, které budou potřeba na letošní splátky dluhopisů, a očekávaný schodek rozpočtu maximálně 300 miliard korun. Konečnou částku ministerstvo zveřejní při aktualizaci dokumentu po vypracování státního rozpočtu na letošní rok. Země zatím hospodaří v tak zvaném rozpočtovém provizoriu.

Loni splátky státního dluhu podle strategie činily 270,7 miliardy korun a celková potřeba financování byla 690,4 miliardy korun.

"Strategie je předkládána jako předběžná pro období rozpočtového provizoria a po přepracování návrhu zákona o státním rozpočtu bude po jeho schválení provedena a publikována aktualizace strategie včetně detailnější kvantifikace úrokových výdajů na obsluhu státního dluhu," uvádí dokument.

Ministerstvo financí v pilotní fázi začalo takzvané Dluhopisy Republiky pro občany prodávat 3. prosince 2018. Během 13 upisovacích období lidé podle dokumentu nakoupili dluhopisy za zhruba 79,6 miliardy korun. Největší zájem byl zatím o takzvaný protiinflační dluhopis, který nabídlo ministerstvo poprvé ve třetí emisi.

"Právě ve své protiinflační variantě totiž tyto dluhopisy představují pro letošek jeden z nejlepších bezpečných způsobů, jak veřejnost může úspory před inflací ochránit," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dodal, že nejlépe úročené spořicí účty bank v ČR přitom nyní vykazují úrok kolem tří procent. Za celý letošní rok čekají odborníci průměrnou inflaci kolem šesti procent.

Související

důchody

Bude na důchody? Nová zpráva ukázala, jak stát hospodaří s penězi důchodců

Loni skončil systém důchodového pojištění se schodkem ve výši 72,8 miliardy korun, což je dosud největší propad. Celkové výdaje na penze a správu dosáhly přes 692,3 miliardy korun. Na starobní, invalidní a pozůstalostní důchody bylo vyplaceno o 97,2 miliardy korun více než v roce 2022, čímž se penzijní výdaje zvýšily téměř o 17 procent. 

Více souvisejících

Ministerstvo financí dluhopisy

Aktuálně se děje

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy