Ministerstvo financí zhoršilo odhad růstu ekonomiky, inflace bude přes 12 procent

Ministerstvo zároveň uvedlo, že na základě nové predikce může v rozpočtu pro letošní rok počítat s vyššími příjmy o zhruba 5,4 miliardy korun při započítání vládou schválených opatření včetně snížení spotřební daně na pohonné hmoty. "Tyto příjmy využijeme na dodatečné výdaje rozpočtu, ať už je to zvýšený příspěvek na bydlení, valorizace důchodů, vyšší sociální dávky, výdaje na obranu země nebo zajištění ubytování, vzdělání a integrace uprchlíků z Ukrajiny," uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nové odhady budou podle ministra sloužit jako podklad pro přípravu návrhu státního rozpočtu na příští rok i novelu letošního rozpočtu. Tu plánuje úřad předložit vládě nejdříve koncem června. Stanjura zároveň upozornil, že MF je jedna z prvních institucí, která vypracovala nové odhady vývoje ekonomiky po vypuknutí války na Ukrajině.

Růst ekonomiky by měl být v letošním roce podle odhadů tažen investicemi vládních institucí i soukromého sektoru a spotřebou. Zároveň ale spotřebu domácností bude tlumit výrazný nárůst životních nákladů, zejména cen energií, a zpřísnění měnové politiky ČNB.

Pro příští rok úřad očekává zrychlení růstu ekonomiky na 3,6 procenta a pokles průměrné míry inflace na 4,4 procenta. Odhady jsou ovšem podle ministerstva v současné době velmi nejisté především kvůli dopadům války na Ukrajině. "Příliv uprchlíků z Ukrajiny by na jednu stranu mohl zmírnit nerovnováhy na trhu práce a oslabit tlak na růst mezd, potenciálně neúspěšná integrace by však v budoucnu mohla představovat významný sociální problém," uvedlo MF.

Meziroční inflace bude podle ministerstva po zbytek roku dvouciferná, přičemž kulminovat by měla ve druhém čtvrtletí nad 13 procenty. "K dvou procentnímu inflačnímu cíli ČNB by se přitom měla meziroční inflace přiblížit až v závěru příštího roku," uvedl úřad.

Česká národní banka v aktuální únorové prognóze očekává letos růst ekonomiky o tři procenta a průměrnou inflaci 8,5 procenta. Guvernér ČNB Jiří Rusnok ale minulý týden uvedl, že vypuknutí války na Ukrajině sníží očekávaný ekonomický růst ČR letos zhruba na polovinu. Zároveň inflace v ČR, která byla v únoru 11,1 procenta, v jarních měsících podle Rusnoka dále poroste a zůstane velmi vysoká po zbytek letošního roku. Novou prognózu ČNB zveřejní na počátku května.

Deficit veřejných financí letos podle odhadů MF klesne na 4,5 pct. HDP

Deficit veřejných financí by měl letos klesnout na 4,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 5,9 procenta. Schodek by měl přitom klesat i v dalších letech až na 2,7 procenta HDP v roce 2025. Vyplývá to z odhadů ministerstva financí v nové dubnové prognóze.

Zadlužení veřejných financí by pak mělo stoupnout ke konci letošního roku na 42,7 procenta HDP z loňských 41,9 procenta. Do roku 2025 by zadlužení mělo stoupnout na 45,4 procenta.

Pravidla EU za normálních okolností vyžadují deficit pod třemi procenty HDP a dluh pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale předloni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat loni ohlásila až na začátek roku 2023.

Ministerstvo odhaduje letošní náklady na zvládnutí migrace na 50 miliard

Ministerstvo financí v současnosti odhaduje celoroční náklady na zvládnutí migrace z Ukrajiny na zhruba dvě miliardy eur, tedy přibližně 50 miliard korun. Na dnešním setkání s novináři to uvedl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). V této souvislosti poznamenal, že Česko chce o pomoci jednat s Evropskou komisí. Dosavadní pomoc z EU podle něj stačit nebude.

Více než měsíc po zahájení ruského útoku na Ukrajinu odešlo ze země kvůli válce 4,2 milionu Ukrajinců, z toho více než 2,5 milionu našlo útočiště v Polsku. Mezi další velmi vytížené země patří vedle jiných zemí regionu také Česko. To aktuálně udělilo přes 270.000 víz. ČR je přitom podle Stanjury pro uprchlíky z Ukrajiny spíše cílovou než tranzitní zemí. Aktuální odhady podle ministra počítají s 325.000 uprchlíky z Ukrajiny.

Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v neděli uvedl, že jeho úřad dosud stálo zvládání migrace z Ukrajiny deset miliard korun. Zároveň odhadnul, že ministerstvo vnitra za řešení migrační otázky zaplatí asi 20 až 30 miliard korun. Na pomoc uprchlíkům vláda podle Stanjury využije mimo jiné vládní rozpočtovou rezervu i rezervy jednotlivých ministerstev.

Evropská komise navrhla, že nejzasaženější členské státy, mezi něž patří i Česko, budou moci využít až desítku miliard eur z fondu REACT EU původně určeného na oživení evropských regionů po pandemii covidu-19. Generální ředitel pro zaměstnanost Evropské komise Joost Korte při návštěvě Česka uvedl, že by Česko mohlo použít na pomoc uprchlíkům z Ukrajiny i nevyužité peníze z operačních evropských programů. Návrh počítá se 40 eury (974 Kč) týdně na jednoho uprchlíka po dobu tří měsíců.

V souvislosti s konfliktem na Ukrajině Stanjura dnes uvedl, že bude potřeba urychlit nárůst výdajů na obranu tak, aby Česko dvou procent HDP dosáhlo dříve než v roce 2025. "Letos by mohlo jít až 14 miliard korun navíc do rozpočtu obrany," uvedl Stanjura. Vláda již ve středu schválila urychlení nákupu vojenského materiálu a některých modernizačních projektů v letech 2022 až 2024 v celkové výši 48 miliard korun.

Ministerstvo obrany po středečním jednání vlády informovalo, že ještě letos chce zahájit akviziční proces u projektů za 14,58 miliardy korun. Konkrétně jde třeba o nákup balistických prostředků, munice, posílení pozemní přepravy nebo o ruční palné zbraně.

V následujících dvou letech chce resort urychlit nákupy za 33,77 miliardy korun. Jde například o doplnění počtů kolových obrněných vozidel Pandur a Titus, pořízení ženijních prostředků, lehkých útočných vozidel, taktického satelitního systému či komunikačních a informačních prostředků.