Ministři zahraničí EU rozhodnou o globálním systému sankcí

Evropský blok musí v současnosti složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Nový režim, na němž se zástupci členských zemí předběžně shodli minulý týden, má umožnit jednodušší a rychlejší potrestání jedinců či soukromých nebo státních subjektů v jakékoli zemi.

Očekává se, že ministři dnes dohodu stvrdí, není však pravděpodobné, že by nějaký stát ihned přišel s návrhem na první tresty. Diplomaté nejčastěji hovoří o tom, že by se mezi prvními mohly sankce vztahovat na země z oblasti východní Asie či Blízkého východu. Mezi jinými jmenují třeba porušování práv demonstrantů v Hongkongu, o němž budou dnes ministři rovněž hovořit.

Nový sankční režim se má vztahovat zejména na vážné prohřešky vůči lidským právům, mezi jinými na genocidu, mučení, mimosoudní popravy, svévolná uvěznění či omezení svobody shromažďování. Viníkům může na jeho základě unie zakázat vstup na své území, zmrazit majetek v EU. Může také zakázat svým obyvatelům či firmám spolupráci s potrestanými subjekty.

Podle diplomatů by mohl nový mechanismus usnadnit koordinaci postihů EU a USA, které již od roku 2012 využívají zmíněný zákon pojmenovaný po ruském právníku kritickému ke Kremlu, který v roce 2009 zemřel ve vězení.

Budoucí spolupráce s Washingtonem po lednovém nástupu Joea Bidena do Bílého domu bude druhým zásadním tématem dnešní ministerské schůzky. Šéfové diplomacií prodiskutují strategii navrženou Evropskou komisí, která počítá mimo jiné ke zlepšení spolupráce v boji proti covidu-19 a klimatickým změnám, kterou Bidenův končící předchůdce Donald Trump odmítal.