Ministři zahraničí zemí Evropské unie dnes s největší pravděpodobností schválí zavedení nového sankčního režimu umožňujícího trestat porušování lidských práv po celém světě. Nástroj, který bývá přirovnáván k takzvanému Magnitského zákonu používanému Spojenými státy, by měl podle představ unie zjednodušit v současnosti mnohdy zdlouhavé zavádění postihů. Ministři budou rovněž poprvé od listopadových amerických voleb debatovat o možnostech zlepšení vztahů s budoucí vládou ve Washingtonu.
Evropský blok musí v současnosti složitě schvalovat zvláštní sankční rámec pro každou zemi, v níž shledá nějaké porušení lidských práv. Nový režim, na němž se zástupci členských zemí předběžně shodli minulý týden, má umožnit jednodušší a rychlejší potrestání jedinců či soukromých nebo státních subjektů v jakékoli zemi.
Očekává se, že ministři dnes dohodu stvrdí, není však pravděpodobné, že by nějaký stát ihned přišel s návrhem na první tresty. Diplomaté nejčastěji hovoří o tom, že by se mezi prvními mohly sankce vztahovat na země z oblasti východní Asie či Blízkého východu. Mezi jinými jmenují třeba porušování práv demonstrantů v Hongkongu, o němž budou dnes ministři rovněž hovořit.
Nový sankční režim se má vztahovat zejména na vážné prohřešky vůči lidským právům, mezi jinými na genocidu, mučení, mimosoudní popravy, svévolná uvěznění či omezení svobody shromažďování. Viníkům může na jeho základě unie zakázat vstup na své území, zmrazit majetek v EU. Může také zakázat svým obyvatelům či firmám spolupráci s potrestanými subjekty.
Podle diplomatů by mohl nový mechanismus usnadnit koordinaci postihů EU a USA, které již od roku 2012 využívají zmíněný zákon pojmenovaný po ruském právníku kritickému ke Kremlu, který v roce 2009 zemřel ve vězení.
Budoucí spolupráce s Washingtonem po lednovém nástupu Joea Bidena do Bílého domu bude druhým zásadním tématem dnešní ministerské schůzky. Šéfové diplomacií prodiskutují strategii navrženou Evropskou komisí, která počítá mimo jiné ke zlepšení spolupráce v boji proti covidu-19 a klimatickým změnám, kterou Bidenův končící předchůdce Donald Trump odmítal.
Související
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
Trump změnil světový řád. Evropa poprvé v historii zůstala úplně sama, varuje Draghi
EU (Evropská unie) , Tomáš Petříček
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trumpův zájem o Grónsko neochabl. Na ostrov poslal svého vyslance
před 2 hodinami
CNN: Rusko na Ukrajině prohrává a Čína už si toho všimla
před 3 hodinami
Počasí potěší milovníky léta. Nejtepleji má být o víkendu
včera
Británie oplakává zesnulou vojačku. Tragédie se stala na show ve Windsoru
včera
Detaily záchrany lebky svaté Zdislavy. Experti prozradili podrobnosti
včera
Feri si pobyt ve vězení neprodlouží. Soudce vysvětlil své rozhodnutí
včera
Stalo se před 490 lety. Král Jindřich VIII. nechal popravit svou manželku
včera
Česká diplomacie tragicky přišla o pracovníka. Zahynul v Chile
včera
Výhled počasí do poloviny června. Jeden problém se má prohlubovat
včera
MS v hokeji: Lotyšsko porazilo Německo. Slovinci nenavázali na senzaci s Čechy
včera
Suej-fen-che. Město, které Západu hýbe žlučí, narušuje vliv sankcí a upevňuje rusko-čínské vazby
včera
Svět může zažít nejsilnější El Niño v historii už letos. Letní teploty zřejmě v nadcházejících letech zlámou rekordy
Aktualizováno včera
V Praze se srazil autobus s tramvají. Aktivován traumaplán, záchranka povolala velkokapacitní vůz Fenix
včera
WHO poprvé v historii vyhlásila stav veřejného ohrožení před zasedáním. Epiemie eboly může trvat roky
včera
Putin by mohl války na Ukrajině litovat, měl říct Si Ťin-pching Trumpovi
včera
Sedmnáctá epidemie eboly vyvolává v Africe paniku. Neexistující očkování situaci dramaticky zhoršuje
včera
Ebola se šíří rychleji, než jsme odhadovali, přiznává WHO. O většině nakažených ještě lékaři neví
včera
Spojené státy prodlouží dočasné pozastavení sankcí na export ruské ropy
včera
V Británii se ve velkém začíná mluvit o návratu do EU
včera
Trump odložil plánovaný vojenský úder na Írán
Americký prezident Donald Trump oznámil odložení plánovaného vojenského úderu na Írán, který se měl uskutečnit v nejbližších hodinách. Důvodem tohoto kroku jsou nová vyjednávání vyvolaná nejnovějším íránským návrhem na definitivní ukončení války na Blízkém východě. Šéf Bílého domu uvedl, že ho o odklad útoku požádali lídři několika zemí Perského zálivu, konkrétně Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Podle něj existuje šance na dosažení dohody, která by byla pro Washington přijatelná a zabránila by Teheránu v získání jaderné zbraně. Trump nicméně nařídil armádním velitelům, aby byli připraveni zahájit rozsáhlý útok na Írán v případě okamžitého rozkazu.
Zdroj: Libor Novák