Misí v Afghánistánu prošlo od jejího počátku 11 500 českých vojáků

Poslední vojáci by měli ze země odjet do 11. září. Stáhnou se i čeští vojáci. Na jejich odchod nemají poslanci sněmovního výboru pro obranu, které ČTK oslovila, jednotný názor.

V Česku dlouhodobě proti stažení vojáků z Afghánistánu vystupoval prezident Miloš Zeman. Opakovaně dal najevo obavy z posílení extremistů z Tálibánu a ze svržení afghánské vlády. Podpořili ho i další ústavní činitelé. Na únorové schůzce na Pražském hradě přijali usnesení, podle kterého situace odchod z Afghánistánu neumožňuje.

Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) ve středu k rozhodnutí spojenců řekl, že ministerstvo obrany dohodu respektuje a je připraveno své vojáky stáhnout. "Vždy jsme říkali, že samostatně nebudeme podnikat žádné kroky a otázku afghánské mise musíme vyřešit kolektivně," uvedl.

Poslanci sněmovního výboru pro obranu nemají na stažení vojáků zcela shodný názor. Podle předsedkyně výboru Jany Černochové (ODS) ale tento okamžik nastat musel a je čas odejít. Řešení situace v Afghánistánu podle ní musí být politické. "Spojenci pouze podporují legitimně zvolenou vládu, aby dosáhla politického usmíření," poznamenala. Dodala, že je správné, že odpovědnost za bezpečnost už převzali Afghánci. Je ráda, že spojenci odchází najednou a spořádaně. Podpořila zároveň zachování diplomatického zastoupení v Kábulu a vytvoření humanitárních a rozvojových projektů. Uvedla také, že je na české vojáky i civilisty působící v Afghánistánu hrdá.

Podle místopředsedy výboru Jana Lipavského (Piráti) není v současném Afghánistánu na stole žádné dobré řešení. "Dlouhodobě se obávám posilování extremistů a Islámského státu," poznamenal. K české účasti poznamenal, že vždy platilo pravidlo společné účasti. "Je tedy logické, že česká vojenská účast odchodem USA v Afghánistánu též končí. Tímto bych chtěl také vojákům a celé Armádě ČR za jejich nasazení poděkovat," sdělil.

Sociálnědemokratický místopředseda výboru Antonín Staněk sdělil, že Afghánistán je setrvalý neuralgický bod a ohnisko, které za posledních 40 let neuhaslo. "Mezinárodní jednotky tam udržují aspoň jakýs takýs status quo. Bez nich se země velmi pravděpodobně rychle ponoří zpátky do politického chaosu," uvedl. Může to mít podle něj negativní dopady i na mezinárodní politiku v podobě exportu terorismu. "Vracet do Afghánistánu mezinárodní jednotky nás všechny bude stát mnohonásobně více než je tam nyní nechat," dodal.

Podle člena výboru Jana Bartoška (KDU-ČSL) je zásadní, aby stahování probíhalo spořádaně a bezpečně. Poznamenal, že i po odchodu spojeneckých vojsk by měla přetrvat podpora afghánské vládě ve smyslu obchodním i obranyschopnosti země. Za důležité také označil to, aby se afghánská vláda dokázala dohodnout s Tálibánem, neeskalovalo násilí a Afghánistán se nestal základnou pro teroristy.

Další z členů výboru Pavel Růžička (ANO) stažení spojeneckých vojsk očekával. "Nevím, jestli je to v dané chvíli to nejlepší řešení a zda v tomto případě nemělo přijít stažení dříve, když neustále na území Afghánistánu umírají koaliční vojáci a situace rozhodně není lepší," poznamenal.

Česká armáda může mít nyní v Afghánistánu podle schváleného mandátu až 205 vojáků. Od roku 2002 v zemi sloužili vojáci z polní nemocnice, strážních jednotek, z chemické a biologické ochrany, z chirurgického nebo rekonstrukčního týmu Lógar. Na misi zemřelo 14 českých vojáků.