MPSV chystá změny v zaměstnávání postižených. A jsou dost radikální

Ministerstvo práce chystá změny v zaměstnávání postižených. Od příštího roku chce upravit pravidla vyplácení příspěvků na handicapovaného pracovníka i takzvané náhradní plnění pro firmy a instituce, které povinné procento zaměstnanců s postižením nemají. Čím nižší by podíl postižených pracovníků byl, tím vyšší by měl být odvod do státního rozpočtu. Hodnota odebíraného zboží a služeb z chráněných provozů by se měla nově snížit na polovinu.

Vyplývá to z novely o zaměstnanosti, kterou zveřejnila na svém webu vláda.

Ve firmách a institucích s víc než 25 pracovníky mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta zaměstnanců. Pokud to podnik nesplní, může odebrat zboží a služby od pracovišť s víc než polovinou handicapovaných, nebo zaplatit státu. Místo přímého zaměstnávání podle podkladů přibývá náhradního plnění. V roce 2012 ho zaměstnavatelé poskytli za 55.900 pracovníků, v roce 2017 za 104.600. Ministerstvo práce uvedlo, že chce novelou trend zvrátit a přijímání zaměstnanců s postižením podpořit.

Místo pracovníka s handicapem je možné pořídit výrobky či služby za 28násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Ministerstvo navrhuje, aby byla hodnota poloviční, tedy 14násobek. Částka by se tak měnila po třech letech. Do konce roku 2017 činila 36násobek. Průměrná mzda za loňská tři čtvrtletí podle Českého statistického úřadu dosahovala 33.429 korun. Místo pracovníka s handicapem by se tak měly odebrat výrobky a služby za zhruba 936.000 korun, podle návrhu by to teď bylo za 468.000 korun.

Podle ministerstva se ukazuje, že nynější částka je vysoká. Své výrobky k náhradnímu plnění poskytují necelé tři pětiny takzvaných chráněných dílen, velká část nabídky zůstává nevyužita. To snižuje hodnotu produktů a poskytuje prostor pro nežádoucí přeprodávání neboli přefakturaci, uvedli autoři novely.

Změnit by se měly i odvody do rozpočtu. Nyní při neplnění povinného čtyřprocentního podílu za každého handicapovaného platí zaměstnavatelé státu 2,5násobek průměrné mzdy. Pokud by měli aspoň tři procenta postižených zaměstnanců, za každého nepřijatého by podle návrhu odváděli průměrnou mzdu. Místo zhruba 83.600 korun by tak teď platili 33.400 korun. Kdyby lidé s handicapem tvořili aspoň procento osazenstva, odvod by činil dvojnásobek průměrné mzdy - tedy o 16.700 korun méně než teď. U podniků s méně než procentem postižených zaměstnanců by sankce odpovídala 3,5násobku průměrného výdělku, tedy zhruba 117.000 korun.

Příspěvek na zaměstnávání postižených dosahuje až 12.800 korun. V roce 2015 firmy v průměru dostávaly 6940 korun, loni 11.012 korun. "Někteří zaměstnavatelé na chráněném trhu práce vykazují zvýšené náklady v neúměrně vysokých částkách. Tyto postupy jsou v převážné většině případů účelové ve snaze získat maximální částku," uvedlo ministerstvo. Podle návrhu by se příspěvek už neměl vyplácet na postiženého zaměstnance, který působí jako jednatel či člen představenstva. Novela stanovuje maximální částky na další náklady na provozní pracovníky a asistenty a také na dopravu. Resort očekává úspory.

Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení slíbila, že podpoří zaměstnávání postižených na volném trhu práce, zvýší účinnost příspěvků a zamezí zneužívání náhradního plnění. Novelu o zaměstnanosti mělo ministerstvo práce dokončit podle legislativního plánu loni v březnu. Připomínky je možné podávat do 20. února.

Související

Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Superdávka od října změnila parametry. Ministerstvo zmínilo, co je jinak

Od 1. října platí nové parametry dávky státní sociální pomoci. Změny vycházejí z prvních měsíců fungování superdávky a z analýzy přibližně 270 tisíc přiznaných žádostí. Nově se rozšiřuje ochrana samoživitelů s dětmi do 15 let a normativy na bydlení přesněji zohledňují rozdíly v nájemném mezi jednotlivými regiony.

Více souvisejících

Ministerstvo práce a soc. věcí ,  zdravotně postižení ,  zaměstnavatelé ,  firmy ,  práce

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Ilustrační foto

Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI

Německá vláda podle webu Politico představila ambiciózní strategický plán, jehož cílem je proměnit zemi do roku 2030 v suverénní velmoc v oblasti umělé inteligence a dohnat tak technologický náskok Spojených států a Číny. Návrh připravený vládní pracovní skupinou pro umělou inteligenci, který byl připraven k představení na summitu v Berlíně a předložení Národní radě bezpečnosti, stanovuje klíčový směr pro příštích dvanáct až osmnáct měsíců.

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu a jeho političtí spojenci čelí vážné situaci poté, co po říjnových volbách ztratili většinu v parlamentu, a nyní přicházejí s obviněními, že celé hlasování bylo ukradeno. Volební výsledky ukázaly, že Netanjahuova koalice klesla na třiapadesát křesel a nemá jasnou cestu k získání většiny, zatímco opoziční blok v čele s Gadim Eisenkotem může s podporou devatenácti mandátů od arabských stran spoléhat na pohodlnou většinu šedesáti sedmi křesel ve stodvacetičlenném parlamentu.

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Česká televize, ilustrační foto

Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání

Zaměstnanci České televize vstoupí v úterý o půlnoci do čtyřiadvacetihodinové stávky, která výrazně omezí televizní program, zpravodajství i digitální služby instituce. Celodenní protest vyhlásila iniciativa Veřejnoprávně s podporou odborových organizací v reakci na sporný vládní návrh zákona, který má zrušit koncesionářské poplatky a nahradit je financováním ze státního rozpočtu s výrazně nižšími finančními prostředky.

včera

Kyjev

Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem

Oficiální mobilní aplikace pro varování před leteckými útoky na Ukrajině i v Ruské federaci se o uplynulém víkendu staly terčem rozsáhlých kybernetických útoků. Neznámí hackeři v neděli pozdě večer prolomili zabezpečení systémů a rozeslali statisícům uživatelů v obou zemích falešné poplachy varující před bezprostředním jaderným či chemickým útokem. Incidenty vyvolaly dočasné obavy mezi civilisty v době, kdy na frontových liniích vypršela platnost lokálního příměří.

včera

Následek ukrajinského útoku v Rusku

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie

Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany Spojených států a blížícím se americkým kongresovým volbám obnovila útoky na ruské ropné rafinérie. Podle informací ruských státních médií a diplomatických zdrojů webu The Guardian zasáhly ukrajinské dálkové drony v noci na neděli rafinérii v Nižném Novgorodu a předtím také velké zařízení v Samarské oblasti vlastněné státním energetickým gigantem Rosněfť.

včera

včera

Prezident Trump

Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů

Americký prezident Donald Trump uskutečnil v posledním víkendu před klíčovými doplňkovými volbami do Kongresu intenzivní předvolební kampaň, jejímž cílem je udržet republikánskou většinu v obou komorách amerického parlamentu. Hlava státu uspořádala sérii předvolebních shromáždění ve státech jako Florida, Iowa a Kansas, což vzhledem k dřívějším výsledkům v těchto oblastech poukazuje na defenzivní postoj Republikánské strany těsně před úterním hlasováním.

včera

Josef Mašín

Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín

V americké Santa Barbaře zemřel ve věku 94 let Josef Mašín, který byl jednou z nejznámějších tváří československého protikomunistického odboje. Informaci o úmrtí významného účastníka odboje přinesla v pondělí na sociální síti Facebook instituce Paměť národa s odvoláním na zdroj blízký rodině.

včera

Brexit, ilustrační foto

EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit

Brusel by mohl projevit flexibilitu a umožnit Velké Británii setrvat mimo jednotnou měnu euro a schengenský prostor v případě, že by se země rozhodla znovu požádat o členství v Evropské unii. Tuto informaci poskytli webu Politico pod podmínkou anonymity dva unijní úředníci obeznámení s přístupem evropského bloku. Případná úleva od těchto povinností by představovala významnou podporu pro ambice britského premiéra Andyho Burnhama.

včera

včera

Prezident Petr Pavel

Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích

Prezident republiky Petr Pavel se v pondělí při odchodu z jednání vlády, jehož se osobně účastnil, vyslovil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích. Hlava státu ve svém vyjádření zdůraznila, že odmítá starty ruských reprezentantů, dokud Ruská federace pokračuje ve své agresi vůči Ukrajině. Toto stanovisko zaznělo v souvislosti s aktuální debatou o postavení ruských sportovců na mezinárodním poli.

včera

Evropská unie

Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí

Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.

včera

Kongres Spojených států amerických (United States Congress)

Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?

Nadcházející americké doplňkové volby do Kongresu představují mnohem víc než jen běžný poloviční verdikt nad úřadujícím prezidentem. Letošní hlasování může zásadně ovlivnit politické směřování Spojených států, rozhodnout o dalším osudu hnutí MAGA a vymezit výchozí pozici obou stran před prezidentskými volbami v roce 2028. Pro Demokratickou stranu jde o klíčovou šanci na politickou rehabilitaci po porážce v posledních prezidentských volbách.

včera

Ilustrační fotografie

Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence

Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj je připraven setkat se s Putinem na jednání o ukončení války

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN Türk prohlásil, že je připraven setkat se s ruským vůdcem Vladimirem Putinem v Turecku, aby s ním jednal o příměří a ukončení války. Vyjádřil naději, že by uspořádání těchto přímých rozhovorů mohl pomoci zprostředkovat turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan. Přímá jednání na prezidentské úrovni označil za nezbytný krok poté, co dosavadní kontakty mezi oběma stranami nedokázaly konflikt ukončit.

včera

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Co s ním bude dál?

Historické horské útočiště nacistického diktátora Adolfa Hitlera známé jako Orlí hnízdo bylo koncem října zničeno při žhářském útoku. Tato monumentální stavba v bavorských Alpách, která sloužila jako symbol moci a turistická atrakce, podlehla rozsáhlému požáru navzdory nasazení dvou stovek hasičů. 

včera

Volby v USA, ilustrační foto

USA se chystají na klíčové volby. Republikánům hrozí kvůli Trumpovi ztráta Kongresu

Američtí voliči zamíří v úterý k volebním urnám v rámci doplňkových kongresových voleb, které rozhodnou o tom, jak se bude vyvíjet zbytek prezidentského mandátu Donalda Trumpa. V sázce je kontrola obou komor Kongresu, tedy Sněmovny reprezentantů i Senátu, které v současnosti drží Republikánská strana. Výsledek těchto voleb může zásadním způsobem ovlivnit úspěch či neúspěch zbylých dvou let Trumpova pobytu v Bílém domě.

včera

Volby v Izraeli sečteny. Netanjahu nevyhrál, úplnou porážku ale neutrpěl

Izraelské parlamentní volby skončily patovou situací, když po sečtení všech hlasů nevzešel z voleb jasný vítěz. Ústřední volební komise potvrdila, že žádný z hlavních politických bloků nedosáhl na potřebnou většinu šedesáti jedné sedačky ve sto dvacetičlenném Knesetu. Tato patová situace tak vystavuje zemi týdnům složitých koaličních jednání nebo dokonce hrozbě nových voleb. Současný premiér Benjamin Netanjahu tak podle CNN sice nezvítězil, ale zároveň ani neprohrál.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy