Ministerstvo práce chystá změny v zaměstnávání postižených. Od příštího roku chce upravit pravidla vyplácení příspěvků na handicapovaného pracovníka i takzvané náhradní plnění pro firmy a instituce, které povinné procento zaměstnanců s postižením nemají. Čím nižší by podíl postižených pracovníků byl, tím vyšší by měl být odvod do státního rozpočtu. Hodnota odebíraného zboží a služeb z chráněných provozů by se měla nově snížit na polovinu.
Vyplývá to z novely o zaměstnanosti, kterou zveřejnila na svém webu vláda.
Ve firmách a institucích s víc než 25 pracovníky mají postižení tvořit nejméně čtyři procenta zaměstnanců. Pokud to podnik nesplní, může odebrat zboží a služby od pracovišť s víc než polovinou handicapovaných, nebo zaplatit státu. Místo přímého zaměstnávání podle podkladů přibývá náhradního plnění. V roce 2012 ho zaměstnavatelé poskytli za 55.900 pracovníků, v roce 2017 za 104.600. Ministerstvo práce uvedlo, že chce novelou trend zvrátit a přijímání zaměstnanců s postižením podpořit.
Místo pracovníka s handicapem je možné pořídit výrobky či služby za 28násobek průměrné mzdy za první tři čtvrtletí předchozího roku. Ministerstvo navrhuje, aby byla hodnota poloviční, tedy 14násobek. Částka by se tak měnila po třech letech. Do konce roku 2017 činila 36násobek. Průměrná mzda za loňská tři čtvrtletí podle Českého statistického úřadu dosahovala 33.429 korun. Místo pracovníka s handicapem by se tak měly odebrat výrobky a služby za zhruba 936.000 korun, podle návrhu by to teď bylo za 468.000 korun.
Podle ministerstva se ukazuje, že nynější částka je vysoká. Své výrobky k náhradnímu plnění poskytují necelé tři pětiny takzvaných chráněných dílen, velká část nabídky zůstává nevyužita. To snižuje hodnotu produktů a poskytuje prostor pro nežádoucí přeprodávání neboli přefakturaci, uvedli autoři novely.
Změnit by se měly i odvody do rozpočtu. Nyní při neplnění povinného čtyřprocentního podílu za každého handicapovaného platí zaměstnavatelé státu 2,5násobek průměrné mzdy. Pokud by měli aspoň tři procenta postižených zaměstnanců, za každého nepřijatého by podle návrhu odváděli průměrnou mzdu. Místo zhruba 83.600 korun by tak teď platili 33.400 korun. Kdyby lidé s handicapem tvořili aspoň procento osazenstva, odvod by činil dvojnásobek průměrné mzdy - tedy o 16.700 korun méně než teď. U podniků s méně než procentem postižených zaměstnanců by sankce odpovídala 3,5násobku průměrného výdělku, tedy zhruba 117.000 korun.
Příspěvek na zaměstnávání postižených dosahuje až 12.800 korun. V roce 2015 firmy v průměru dostávaly 6940 korun, loni 11.012 korun. "Někteří zaměstnavatelé na chráněném trhu práce vykazují zvýšené náklady v neúměrně vysokých částkách. Tyto postupy jsou v převážné většině případů účelové ve snaze získat maximální částku," uvedlo ministerstvo. Podle návrhu by se příspěvek už neměl vyplácet na postiženého zaměstnance, který působí jako jednatel či člen představenstva. Novela stanovuje maximální částky na další náklady na provozní pracovníky a asistenty a také na dopravu. Resort očekává úspory.
Vláda ANO a ČSSD s podporou komunistů ve svém programovém prohlášení slíbila, že podpoří zaměstnávání postižených na volném trhu práce, zvýší účinnost příspěvků a zamezí zneužívání náhradního plnění. Novelu o zaměstnanosti mělo ministerstvo práce dokončit podle legislativního plánu loni v březnu. Připomínky je možné podávat do 20. února.
Související
První týdny nové superdávky. Hlásí se přes 280 tisíc žadatelů, uvedlo MPSV
Důchodci dostanou poslední penzi v současné výši. Lednové úpravy jsou již dané
Ministerstvo práce a soc. věcí , zdravotně postižení , zaměstnavatelé , firmy , práce
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Šéf olympiády flirtoval s Epsteinovou spolupracovnicí. Celebrity mu vypovídají smlouvy, ve funkci přesto zůstane
před 52 minutami
Odvaha má vyšší hodnotu než olympijská medaile, ocenil Zelenskyj vyřazeného skeletonistu
před 59 minutami
Začal hokejový turnaj mužů. Slováci se postarali o senzaci, Švédové se trápili
před 1 hodinou
Češi nejvíce věří Pavlovi. Nejméně Turkovi, Macinkovi a Okamurovi
před 2 hodinami
Političky Richterová a Decroix dostaly výhrůžné dopisy. Věc bude řešit policie
před 3 hodinami
Češi vystoupit z EU nechtějí, ukazuje průzkum
před 3 hodinami
Si Ťin-pching prolomil mlčení. Poprvé se vyjádřil k čistkám ve velení armády
před 4 hodinami
Ruské úřady nařídily úplné zablokování WhatsAppu. Chtějí dostat uživatele na státem sledované aplikace
před 5 hodinami
Z olympiády byl vyloučen ukrajinský skeletonista. Měl na helmě sportovce zabité během války
před 6 hodinami
Po rozsáhlém útoku v Oděse jsou bez proudu statisíce lidí
před 6 hodinami
Hygienici stahují z trhu kojenecké výživy. Mohou být kontaminované
před 7 hodinami
Hluboká krize důvěry. Lidé už ve spojenectví s USA nevěří, co bude po odchodu Trumpa nikdo netuší
před 8 hodinami
10 milionů, jinak konec dohod s EU. Švýcarsko čeká v létě bizarní hlasování
před 8 hodinami
Republikáni se postavili Bílému domu, blokují cla proti Kanadě. Čekají vás problémy, vzkázal jim Trump
před 10 hodinami
Počasí se citelně ochladí. O víkendu se vrátí silné mrazy
včera
Zelenskyj popřel spekulace, že chce vyhlásit termín voleb nebo referendum o mírové dohodě
včera
Vonnová má za sebou tři operace. Její otec má o její budoucnosti jasno
včera
Bílý dům smazal Vanceův příspěvek na sociálních sítích
včera
Netanjahu opět míří za Trumpem. Už se s ním setkal vícekrát než jakýkoliv jiný lídr
včera
Ideologie ustupuje, prim hrají peníze. Ukrajinci, kteří zrazují svou vlast, končí na dlouhé roky ve vězení
Kristýna Garkavenko, devatenáctiletá dcera kněze z východoukrajinského Pokrovsku, dorazila 19. července 2024 krátce po poledni do otcova kostela. Ačkoliv byla věřící, jejím cílem tentokrát nebyla modlitba. Díky postavení svého otce budovu dobře znala, a tak bez problémů vystoupala do druhého patra. V jedné z místností pak u okna zakrytého žaluziemi tajně nainstalovala mobilní telefon.
Zdroj: Libor Novák