Ministerstvo práce má mít příští rok výdaje zatím kolem 702 miliard korun. Proti původnímu návrhu resortního rozpočtu je to zhruba o dvě miliardy víc. Výdělky v sociálních službách se tak od ledna zvednou o deset procent. Na investice do domovů seniorů bude mít ministerstvo miliardu.
Dohodly se na tom dnes ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD). Ta ale žádá ještě 4,5 miliardy korun na zvýšení přídavků na děti. O plánu budou ministryně ještě jednat.
Maláčová chtěla původně pro sociální služby zhruba tři miliardy navíc na desetiprocentní růst výdělků a na investice. Se Schillerovou se dnes dohodly na částce 1,7 miliardy. Z toho půl miliardy posílí původní půlmiliardu na investice a 1,2 miliardy poputuje do navýšení výdělků. Dalších 200 milionů navíc by mělo být na dotace na sociální pracovníky či na podporu rodin. O 1,7 miliardy víc by mělo být na podporu zaměstnávání. Tyto peníze se ale využijí z letošních neutracených výdajů.
Spokojenost. Na rozpočtu pro rok 2021 jsme se s @alenaschillerov shodly. Jak jsem chtěla, posílíme sociální služby (v navýšení platů i v investicích do výstavby), přídavky na děti pro pracující rodiny, důchody, a podpoříme soc. práci na obcích, spod a dotační titul Rodina. pic.twitter.com/eXptSITOVD
— Jana Maláčová (@JMalacova) September 24, 2020
"Je to velmi slušný kompromis," zhodnotila Maláčová. S žádostí o peníze na zvýšení přídavků na děti zatím neuspěla. O plánu budou obě ministryně ještě jednat. Ministerstvo práce připraví konkrétní návrh.
Šéfky resortů financí a práce spolu o rozpočtu na příští rok vyjednávaly dvakrát. Před dvěma dny se nedohodly. "Podstatné je, že jsme si dokázaly naslouchat. Byť nadvakrát, ale je to největší rozpočtová kapitola. Nevidím to jako nijak problémové," řekla Schillerová.
Podle ní by se peníze na růst výdělků v sociálních službách mohly vzít z ušetřených výdajů po zmrazení platů ústavních činitelů. "To bude hned miliarda," uvedla ministryně financí.
Většinu výdajů ministerstva práce tvoří takzvané mandatorní výdaje. Ty nařizuje zákon, stát je musí vyplatit. Patří k nim třeba důchody. Penze se v průměru od ledna zvednou podle zákonných pravidel o 5,8 procenta. Maláčová dnes řekla, že na to bude potřeba asi 30 miliard korun navíc. Výdaje na penze z rozpočtu resortu práce by tak mohly příští rok překročit 520 miliard.
Ministryně neupřesnily, jaké by mělo mít ministerstvo příští rok příjmy. Letos měly původně činit 577,6 miliardy, kvůli koronavirové krizi se ale snížily zhruba na 530 miliard. Na sociálních odvodech by se mělo podle upraveného státního rozpočtu vybrat o 48 miliard méně, než se počítalo. Ze zářijové prezentace ministerstva financí vyplývá, že vybraná suma na sociálním pojištění by měla být příští rok nejspíš nižší než loni před před krizí. Podle loňského rozpočtu příjem z pojistného činil 541,4 miliardy.
Na letošní výdaje mělo ministerstvo práce mít nejdřív 686,8 miliardy, kvůli epidemii se částka ale zvedla zhruba o 7,7 miliardy korun. Víc peněz putuje do nemocenské či ošetřovného. Stát platí také příspěvky na mzdy z programu Antivirus.
Související
Juchelka si vybral nečekanou ombudsmanku. Jde o známou zpěvačku
Ministerstvo reaguje na obavy zaměstnavatelů kvůli jednotnému hlášení
Ministerstvo práce a soc. věcí , Jana Maláčová (ČSSD) , Alena Schillerová
Aktuálně se děje
před 49 minutami
Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové
před 1 hodinou
Americe se nelíbí, že ji Netanjahu neposlouchá. Prosazuje zájmy které se neshodují s USA, prohlásil Vance
před 2 hodinami
Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí
před 3 hodinami
Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí
před 4 hodinami
Rok od tragického zřícení letu AI171: Jediný přeživší se dodnes potýká s problémy. Stále neví, proč letadlo spadlo
před 5 hodinami
Spojené státy a dalších 20 zemí včetně Česka varují před útoky Íránu v Evropě
před 6 hodinami
Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla
před 6 hodinami
Mašínová si zachovala pevný charakter, ocenil prezident Pavel
před 7 hodinami
Útoky slibované Trumpem přišly. Írán tvrdí, že opět uzavřel Hormuzský průliv
před 8 hodinami
K dešti se přidají bouřky, vyplývá z předpovědi počasí na dnešek
včera
Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS
včera
Malou propustili z nemocnice. Zítra už by měla opět šéfovat poslancům ANO
včera
Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách
včera
Policie objasnila vraždu novorozence na Sokolovsku. Matce hrozí až doživotí
včera
Zemřela Zdena Mašínová
včera
Útěk z vězení nevyšel. Zločinec si pobyt na Pankráci zřejmě prodlouží
včera
Deštivé počasí pokračuje. Meteorologové prozradili, kde má napršet nejvíc
včera
Napětí na Blízkém východě roste: Írán po nočních útocích zvažuje konec mírových jednání
včera
Parlamentní volby v Izraeli se blíží. Netanjahu potvrdil kandidaturu, jistotu výhry ale nemá
včera
Maďarsko už problémy nedělá. Mezi EU a Ukrajinou přesto roste napětí
Mezi Evropskou unií a Ukrajinou roste napětí ohledně rychlosti přístupových rozhovorů. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj by chtěl ještě před koncem letošního léta otevřít několik vyjednávacích skupin, takzvaných klastrů, členské státy ani Evropská komise k tomu zatím neprojevily ochotu. V Kyjevě proto panují obavy, že se celý proces po počátečním posunu výrazně zpomalí, nebo dokonce ocitne na vedlejší koleji, jako se to již stalo v případě jiných kandidátských zemí.
Zdroj: Libor Novák