Na odkladu hlasování o pandemické novele se koalice podle Fialy předem dohodla

Na odkladu hlasování o sporné novele pandemického zákona na páteční odpoledne se podle premiéra Petra Fialy (ODS) koalice předem dohodla. Přesně určený termín má umožnit co největšímu počtu poslanců dostavit se. Fiala to řekl novinářům před odletem na evropský summit.

Z Bruselu zpět do ČR odletí už dnes zhruba v 22:30, aby se mohl zúčastnit pátečního projednávání rozpočtu ve Sněmovně, informoval tiskový odbor kabinetu.

Dolní komora o odkladu hlasování rozhodla po mnohahodinovém jednání dnes nad ránem. Předsedkyně opozičního klubu ANO Alena Schillerová a lídr SPD Tomio Okamura označili postup vládní koalice za blamáž, když podle nich neměla 101 poslanců nezbytných pro přehlasování Senátu.

Fiala novinářům řekl, že šlo o součást strategie, jak odblokovat jednání Sněmovny. "Byli jsme domluveni tak, že stanovíme pevnou hodinu hlasování na pátek, tak to také kolegové udělali. Všichni vědí, kdy se bude o zákonu hlasovat," uvedl. Dosažení přítomnosti 101 poslanců není podle premiéra v době, kdy cestují a jsou také nemocní, automatické. V plném obsazení má koalice 108 z 200 poslanců. "Chceme, aby měli možnost být fyzicky na místě, já sám budu dělat vše pro to, abych se stihl vrátit z Bruselu, nejen kvůli hlasování, ale i kvůli tomu, že by premiér měl být přítomen hlasování o rozpočtu," konstatoval před odletem.

Před hlasování o novele Sněmovna dospěla po více než 37 hodinách od úterního zahájení jednání. Debata o předloze zabrala 6,5 hodiny. Mnohem déle pak trvalo schvalování návrhu programu schůze kvůli rozsáhlým obstrukcím SPD, kterými se Okamurovo hnutí snažilo projednání pandemické novely oddálit.

Odročení hlasování o předloze navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný. Uvedl, že její projednávání vyvolalo značné věcné, ale i emotivní kontroverze a koalice se shodla na tom, že by "nebylo vhodné hlasovat v brzce ranních hodinách". Výborného návrh na přerušení projednávání pandemické novely do pátku 13:00 a na stanovení stejného času pro hlasování o ní Sněmovna schválila hlasy 97 ze 161 přítomných poslanců, proti jich bylo 64. Dolní komora následně rozhodla hlasováním také o přerušení schůze.

Dohodu o tom, že se hlasování uskuteční mimo noční hodiny, potvrdili ČTK šéfové všech pěti koaličních poslaneckých klubů. Byla podle nich i s hnutím ANO, což ale Schillerová popřela. Koaliční politici tvrdí, že pokud by nebylo předem jasné, že se o pandemické novele nebude hlasovat dnes, dostatečný počet poslanců k přehlasování senátního veta by vládní tábor v jednacím sálu měl.

"Všichni věděli, že jsme od počátku hlásili, že budeme hlasovat v nějaké normální denní hodině. Nenecháme se tu školit SPD, ve kterou noční chvíli podle objemu jejích obstrukcí bude hlasování. Poslanců jsme měli mnohem více než opozice," napsal ČTK šéf klubu ODS Marek Benda. "Na tom, že se nebude meritorně hlasovat v noci, jsme se dohodli i s hnutím ANO. Je opravdu trapné, že to pak vytýkají a dělají z toho mediální hru. My bychom 101 dohromady dali, ale pokud něco řekneme, tak za nás takové slovo platí," doplnil předseda klubu STAN Josef Cogan.

S dohodou byli podle Výborného obeznámeni Schillerová i šéf ústavně-právního výboru Radek Vondráček (ANO). "Nic proti tomu nenamítali," řekl ČTK. Postup koalice je podle něj plně v souladu s jednacím řádem. "Šlo o předem domluvený postup mezi koalicí a opozicí, aby byl termín hlasování předvídatelný a nemuseli se zde držet přes celou noc třeba poslankyně, které mají malé děti, nebo naopak kolegové v pokročilém věku," sdělil ČTK šéf klubu Pirátů Jakub Michálek. "Dopředu jsme byli domluveni, že dojde-li na toto velmi důležité hlasování v průběhu noci, navrhneme stanovení termínu hlasování na jednání ve dne," potvrdil předseda poslanců TOP 09 Jan Jakob.

Schillerová ČTK napsala, že taková dohoda nebyla. "Koalice nám to oznámila jako hotovou věc," sdělila. Na podstatě věci to podle ní nic nemění. "Koalice by si měla umět zařídit 101 hlasů v momentě, kdy se jde hlasovat pro ně tak důležitá věc. Což nezvládli, neměli lidi. Jediná dohoda byla, že se během noci nebudeme vzájemně překvapovat procedurálními návrhy. A to jsme dodrželi," uvedla šéfka klubu ANO.

Vondráček potvrdil, že koalice o postupu informovala ANO dopředu. "V podstatě žádná dohoda o společném hlasování nebo něco podobného nebyla nutná. A důvod byl skutečně pragmatický. Z různých důvodů nebylo možné zajistit 101 poslanců," sdělil ČTK. "Určitě jsme se ale nedomlouvali, že záležitost nemůžeme podrobit opoziční kritice nebo že bychom se zavázali mlčet. To snad, doufám, ani zástupci koalice netvrdí. To by bylo proti smyslu parlamentní diskuse," dodal bývalý šéf Sněmovny.

Podle tabulky hlasování o odkladu termínu chyběli s omluvou vedle Fialy například ministryně obrany Jana Černochová (ODS), vicepremiér Vít Rakušan (STAN) či lidovec Pavel Bělobrádek. Nehlasovali ani ministři spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) či financí Zbyněk Stanjura (ODS) a školství Petr Gazdík (STAN).

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Donald Trump

Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil

Strategie amerického prezidenta Donalda Trumpa, která měla odstřihnout Rusko od příjmů z prodeje ropy do Indie, se v důsledku eskalujícího konfliktu s Íránem začíná hroutit. Washington loni vyvíjel na Dillí extrémní tlak, který zahrnoval vysoká cla na indický export i sankce na ruské těžařské giganty. Tato kampaň byla původně úspěšná a Indie pod tlakem Bílého domu začala upřednostňovat dodávky z Blízkého východu.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Pete Hegseth

Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce

Americký ministr obrany Pete Hegseth vystoupil v úterý na brífinku v Pentagonu s ostrým varováním adresovaným novému íránskému vedení. Uvedl, že nový nejvyšší vůdce země Modžtaba Chameneí by udělal „moudré rozhodnutí“, kdyby uposlechl výzvy prezidenta Donalda Trumpa a okamžitě se vzdal ambicí na získání jaderných zbraní. Podle Hegsetha by měl Chameneí tento závazek veřejně deklarovat, aby zabránil další devastaci své země.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu

Snaha Trumpovy administrativy o úplnou likvidaci íránského jaderného programu naráží na zásadní vojenskou a logistickou překážku. Podle informací CNN by zajištění íránských zásob vysoce obohaceného uranu, které jsou ukryty hluboko v podzemních tunelech, vyžadovalo nasazení značného počtu amerických pozemních jednotek. Tento krok by představoval dramatickou eskalaci dosavadní kampaně, která se dosud spoléhala především na letecké údery.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí

Íránští představitelé v úterý ostře odmítli prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že válečný konflikt na Blízkém východě skončí brzy. Ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že Teherán je připraven bojovat tak dlouho, jak to bude nutné, a že íránské raketové údery na cíle v regionu budou pokračovat. Tato slova přišla v době, kdy Írán zahájil novou vlnu útoků na arabské sousedy a spojence USA v Perském zálivu.

před 4 hodinami

Íránské drony revolučních gard během cvičení v říjnu 2023.

USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro americkou stanici PBS důrazně odmítl odpovědnost za eskalaci konfliktu a chaos na světových trzích s ropou. Podle jeho slov byla válka Íránu vnucena agresí ze strany Spojených států a Izraele. Arákčí zdůraznil, že jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem země jasně dokazuje, že pokusy o změnu režimu v Teheránu selhaly.

před 5 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 6 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 7 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 7 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 8 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 10 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy