Výdaje na volby ze státního rozpočtu vzrostou v příštím roce proti letošku o víc než polovinu. Zatímco letošní rozpočet počítá s částkou 697 milionů, v příštím roce to má být až 1,1 miliardy korun. Uvedla to vláda v návrhu státního rozpočtu na příští rok. Voliči budou v příštím roce vybírat své zástupce do třetiny Senátu a také nové komunální zastupitele.
Úřady také budou připravovat nové prezidentské volby, které se uskuteční na začátku roku 2023. Pravděpodobně se také budou během roku konat volby v obcích, kde se rozpadlo obecní zastupitelstvo. V letošním roce, již v tento pátek a sobotu, budou občané volit nové poslance.
Na příspěvek politickým stranám vyčleňuje návrh rozpočtu pro příští rok 593 milionů korun, což je zhruba o tři miliony víc než letos. Stát vyplácí stranám za každého poslance nebo senátora 900.000 korun ročně, za každého krajského zastupitele nebo zastupitele hlavního města Prahy 250.000 korun. Kromě toho mají strany, které získaly ve sněmovních volbách nejméně tři procenta hlasů, nárok na roční dotaci od šesti do deseti milionů korun podle volebního zisku. Ministerstvo financí uvádí, že podle zákona náleží příspěvek na mandát té straně nebo hnutí, na jejichž kandidátní listině byl poslanec, senátor, krajský zastupitel nebo zastupitel Hlavního města Prahy zvolen. Nezáleží přitom na tom, zda daná politická strana nebo hnutí kandidovala ve volbách samostatně nebo v koalici.
Za každý hlas, který strana, hnutí nebo koalice ve sněmovních volbách získá, dostane ze státního rozpočtu stokorunu. Volební zákon charakterizuje tuto dotaci jako příspěvek na úhradu volebních nákladů. Přísluší ale jen seskupení, které obdrží ve volbách nejméně 1,5 procenta z celkového počtu platných hlasů. Výše zásahu do státní pokladny proto závisí i na volební účasti. Na letošní rok je pro tento účel vyhrazeno téměř 670 milionů korun. "Zákonem přitom není blíže určen způsob rozdělení tohoto příspěvku mezi politické strany a hnutí sdružené v koalici. Dělení příspěvku je tak vnitřní věcí dotčené koalice a závisí na dohodě jednotlivých stran a hnutí v ní sdružených. Příspěvek na úhradu volebních nákladů je poté ze strany ministerstva financí uhrazen na základě této dohody," uvedlo ministerstvo financí.
Související
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
Sněmovní volby by vyhrálo ANO. Problém by měl jeden z jeho partnerů
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován
před 1 hodinou
Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO
před 2 hodinami
NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci
před 3 hodinami
Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty
před 4 hodinami
Žádné dohody ohledně Hormuzského průlivu jsme nedosáhli, oznámil Írán
před 5 hodinami
EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce
před 5 hodinami
Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala
před 6 hodinami
Rekordní výhra Čecha v Eurojackpotu. Činí téměř tři miliardy korun
před 7 hodinami
Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel
před 7 hodinami
Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli
před 8 hodinami
Žádná dohoda, ale memorandum. Američané a Íránci se ani tak stále nedohodli
před 9 hodinami
Tropické počasí sužuje Evropu. Bude to častější, upozorňují experti
včera
Policie řeší nevídaný podvod. Žena z Táborska uvěřila, že jí píše Depp
včera
Zemřel legendární jazzman Sonny Rollins. Dvakrát zahrál i v Česku
včera
Praktici budou předepisovat více léků. Novinka začne platit od července
včera
Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy
včera
Zemřel někdejší odborový předák a politik Richard Falbr
včera
Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU
včera
Střední školou v Táboře otřáslo úmrtí maturanta. Případem se zabývá policie
včera
Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Zdroj: Libor Novák