Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl Zeman

Napadení Ukrajiny pro Rusko znamenalo nezískat nic a ztratit prakticky všechno, řekl v dnešním projevu na Pražském hradě českým velvyslancům prezident Miloš Zeman. Připomněl ekonomické, lidské, materiální i reputační ztráty.

Věrohodné vysvětlení ruské agrese podle Zemana nabídl izraelský prezident Jicchak Herzog při červencové návštěvě Prahy. Uvedl podle něj, že ruský prezident Vladimir Putin zaútočil na Ukrajinu v důsledku kapitulace Severoatlantické aliance (NATO) v Afghánistánu. Spojenecká vojska jej opustila loni.

Názor, že je válka na Ukrajině ruskou agresí, v české politice podle Zemana zastávají prakticky všichni. Prezident dnes řekl, že plně podporuje dodávky zbraní na Ukrajinu, ocenil přijetí ukrajinských uprchlíků v Česku. Věří, že se Česko zapojí do rekonstrukce napadené země. Míní, že je nutné realisticky počítat s dlouhou opotřebovávací válkou.

"Samozřejmě, že při prvním hnutí mysli jsme dospěli k názoru, že u vedoucích představitelů Ruské federace došlo k jakési duševní poruše, ale toto vysvětlení by bylo poněkud laciné," řekl k příčinám ruské invaze na Ukrajinu. Věrohodnou hypotézu, o které je nutné přemýšlet, podle prezidenta přinesl Herzog.

Zeman od počátku kritizoval odchod spojeneckých vojsk z Afghánistánu, po kterém loni radikální islamistické hnutí Tálibán obsadilo prakticky celou zemi. "Upozorňoval jsem, že vyklízení pozic Tálibánu povede k vytvoření nového teroristického centra," poznamenal.

"Domnívám se, že cíl mezinárodního společenství, kterým bylo bojovat proti mezinárodnímu terorismu, zdaleka ještě není dosažen, a že nám hrozí nebezpečí," řekl dnes prezident. Odchod z Afghánistánu označil za zbabělost.

Ruské vedení podle něj zřejmě dospělo k názoru, že když NATO ustoupilo v Afghánistánu, ustoupí i v případě ruského útoku na Ukrajinu. "Mohu říci, že toto očekávání, díky bohu, nenabylo platnosti, ale, a to je důležité, bylo pravděpodobně ruskou motivací k tomuto útoku," řekl Zeman.

Zeman: Jednou z příčin energetické krize je zelený fanatismus

Jednou z podstatných příčin energetické krize je zelený fanatismus, ať už se nazývá Green Deal nebo jakkoli jinak. Při setkání na Pražském hradě to dnes českým velvyslancům řekl prezident Miloš Zeman. Apeloval na ně, aby pečovali o prosazení českých exportérů na zahraničních trzích a o přivedení efektivních zahraničních investic do Česka.

Zeman připomněl sousední Německo, které podle něj má v úmyslu uzavřít tři zbývající jaderné elektrárny. "O uhelných elektrárnách nemluvě. Pak je celkem jednoduchá bilance, kdy snížení nabídky energie při konstantní poptávce vede ke zvýšení cen elektrické energie a podobně ke zvýšení cen energetických surovin," poznamenal.

V Německu se v současnosti vedou debaty o prodloužení životnosti posledních tří tamních jaderných elektráren kvůli úsporám plynu. Nevyloučil to kancléř Olaf Scholz, podle ministra hospodářství za Zelené Roberta Habecka by se to ale nevyplatilo.

V cenách energií se podle prezidenta musela projevit též rostoucí cena emisních povolenek. V EU nedávno vystoupila na rekord, blíží se ke 100 eurům za tunu. Zeman kritizoval také plánované zásadní omezení prodeje aut se spalovacími motory. Povede to podle něj k nástupu energeticky daleko náročnější elektromobility.

Prezident uvítal pondělní slova premiéra Petra Fialy (ODS), který vybídl velvyslance, aby hledali všechny i dosud přehlížené možnosti v energetice. Připomněl, že v pondělí přijal dubajskou princeznu šajchu Latífu, jednu z dcer dubajského vládce Muhammada bin Rašída Maktúma, a že na podzim by měl Česko navštívit katarský emír Tamim bin Hamad Sání.

ČR by si podle Zemana neměla hrát na velmoc, protože je malý až střední stát, kde 80 procent hrubého domácího produktu tvoří export. Za hlavní úkol velvyslanců považuje péči o prosazení vývozců v zahraničí a o přivádění zahraničních investic do ČR. Opět kritizoval pražské komunální politiky, jejichž gesta podle něj komplikují přístup exportérů na trh v Číně.

Prezident považuje za důležité, aby se o otázkách dotýkajících se suverenity země hlasovalo v unii nadále jednomyslně. Zeman také uvedl, že považuje spolupráci ve visegrádském formátu za užitečnou, její zpochybňování pokládá za hloupé. Zabránila podle něj například povinnému zavedení migračních kvót před několika lety. "Odsuzuji útoky, které jsou z některých bruselských míst vedeny jak vůči Polsku, tak vůči Maďarsku," poznamenal. Unijní instituce vedou s Budapeští a Varšavou řízení kvůli obavám z porušování evropských hodnot.

Porada trvá celý týden do pátku, přijetí na Hradě je jedním z tradičních bodů. Zeman se jakožto prezident letos setkává s velvyslanci naposled. V minulosti byl na setkání na Hradě zván i ministr zahraničí, letos se tak ale nestalo. Zeman Jana Lipavského (Piráti), kterého původně nechtěl do úřadu jmenovat, opakovaně kritizoval.

Související

Více souvisejících

Miloš Zeman válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump a Kim Čong-un

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

včera

včera

16. srpna 2026 22:01

Americká armáda, ilustrační fotografie

Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek

Íránská armáda vypsala odměnu za zabití nebo zajetí amerických vojáků ve výši v přepočtu přibližně 30 tisíc dolarů. Podle oficiálních zpráv íránských státních médií oznámil toto opatření velitel íránských ozbrojených sil Amír Hátamí. Byla zároveň stanovená výjimka, podle níž se vypsaná částka zdvojnásobí na dvojnásobek v případě, že danou akci provede žena.

16. srpna 2026 20:49

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste

Ruské úřady podle BBC oznámily, že země čelila nejrozsáhlejšímu ukrajinskému dronovému útoku v letošním roce. Podle oficiálních zpráv si údery na ruském území vyžádaly nejméně sedm lidských životů. Do operace bylo nasazeno zhruba 822 bezpilotních letounů, z nichž přibližně 600 směřovalo na Moskevskou oblast. Tamní guvernér označil tento nálet za jeden z nejmasivnějších v moderní historii.

16. srpna 2026 19:37

AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť

Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy