Návrh SPD na dvojnásobné slevy na děti vláda odmítla

Poslanci SPD chtějí také zrušit podmínku minimálního příjmu pro to, aby poplatníci mohli získat daňový bonus od státu. V současné době musí mít poplatník ročně příjem alespoň šestinásobku měsíční minimální mzdy. O návrhu SPD rozhodne bez ohledu na stanovisko vlády Sněmovna.

Roční sleva na jedno dítě by se měla zvýšit z 15.204 korun na 30.408 korun, u druhého dítěte by měla vzrůst 38.808 korun a u třetího a dalšího dítěte má vzrůst 96.816 korun ročně. Cílem těchto a dalších navrhovaných změn je podle SPD posílit disponibilní příjmy poplatníků. Dalším důvodem je snaha o to, aby rodiče nemuseli žádat dávky státní sociální podpory nebo o dávky pomoci v hmotné nouzi.

"Vláda je toho názoru, že navržené výrazné zvýšení daňového zvýhodnění na děti je vůči stávajícímu nastavení zákona o daních z příjmů značně nesystémové a nevyvážené, orientuje se pouze na dílčí skupinu poplatníků s tím, že zároveň potlačuje podporu ekonomicky aktivních poplatníků," stálo v návrhu stanoviska pro zasedání vlády. Podle ministerstva práce představuje zvýhodnění rodin skrze daňové slevy riziko pro období hospodářského poklesu, protože je může postihnout jak ztráta příjmů, tak ztráta slev.

Vláda také uvedla, že navržené opatření by mělo negativní dopady na veřejné rozpočty v objemu 40 miliard korun, a to i se zahrnutím pozitivního vlivu na výběr daně z přidané hodnoty v důsledku vyšších příjmů poplatníků. Kabinet také poznamenal, že podporu rodin zohlednil v záměru zrušit superhrubou mzdu a snížit sazby daně z příjmů pro fyzické osoby.

Sněmovna toto zrušení schválila minulý týden. Veřejné rozpočty by to podle ministerstva financí mělo připravit téměř o 80 miliard korun. Současně schválila Sněmovna i návrh Pirátů na zvýšení základní daňové slevy na poplatníka úroveň průměrné hrubé mzdy za předloňský rok. Tam se odhaduje dopad na veřejné rozpočty 35 miliard. Zatím není jisté, jak se zrušením superhrubé mzdy a dalšími daňovými změnami naloží Senát.