Nově vznikající koaliční vláda se vyjádřila k přijetí eura

Koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL a TOP 09) a Pirátů se Starosty a nezávislými (STAN) v rámci funkčního období nově vznikající vlády neplánuje přijetí eura. Česko totiž nesplňuje podmínky pro přijetí eura a pro zemi to také prozatím není výhodné. Přijetí společné evropské měny je tak spíše až otázka pro další vládu.

Vyplývá to z vyjádření předsedy poslaneckého klubu TOP 09 Jana Jakoba a místopředsedy ODS Zbyňka Stanjury pro novináře před dnešním jednáním o nové koaliční vládě. Jakob zároveň uvedl, že v programovém prohlášení bude nepochybně nějaké prohlášení, jak chce koalice snižovat schodek veřejných financí. Konkrétní údaje ale neuvedl.

"Respektujeme program Spolu. Přijetí eura není na pořadu dne. My nesplňujeme kritéria pro přijetí eura, takže je to spíše otázka pro naše následovníky," uvedl Jakob. "Veřejné finance jsou v takovém stavu, že vstup (pozn. do eurozóny) nesplňujeme. Euro máme přijmout, až bude výhodné pro ČR, a to zatím není," uvedl Stanjura.

Podle Jakoba jsou celkově v připravovaném programu sporné záležitosti spíše technického charakteru. "Nejde ani tak o cíl, ale jak toho dosáhnout," uvedl.

Podle srpnové prognózy ministerstva financí veřejné finance letos skončí ve schodku 7,7 procenta HDP. Příští rok by měl schodek klesnout na pět procent. Schodek by měl podle ministerstva klesat i v dalších letech, a to až na 4,1 procenta v roce 2024. Loni deficit veřejných financí činil 5,6 procenta HDP. Celkový veřejný dluh by měl podle ministerstva financí stoupnout z loňských 37,7 procenta HDP na letošních 43,5 procenta HDP. V roce 2022 by měl stoupnout na 46,2 procenta a růst by měl i v dalších letech až na 51,8 procenta HDP v roce 2024. V případě plánovaných úspor, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek by deficit veřejných financí klesl do roku 2024 na 3,4 procenta HDP a celkový dluh by stoupl na 50 procent HDP.

Evropská unie za standardních okolností bez dopadů pandemie koronaviru vyžaduje pro přijetí eura deficit veřejných financí pod třemi procenty HDP a zadlužení pod 60 procenty HDP. Evropská komise ale loni v březnu v zájmu podpory ekonomik zasažených protipandemickými opatřeními platnost pravidel pozastavila a jejich návrat letos ohlásila až na začátek roku 2023.

Česká národní banka a ministerstvo financí loni v prosinci ve společném pravidelném materiálu opět doporučily vládě zatím nestanovovat cílové datum vstupu do eurozóny. Současná vláda Andreje Babiše (ANO) ve svém programovém prohlášení uvedla, že nebude o vstup do eurozóny usilovat.

ČR se zavázala podnikat kroky k tomu, aby byla na přistoupení k eurozóně co nejdříve připravená. Stanovení termínu vstupu je v kompetenci členského státu a závisí na míře jeho připravenosti. Případné neplnění kritérií konvergence nemá pro ČR žádné přímé důsledky. Výjimkou je za standardních podmínek kritérium udržitelnosti veřejných financí. Po přijetí eura by Česko ztratilo samostatnou měnovou politiku, kterou provádí Česká národní banka.

Ve Sněmovně se dnes po 08:00 sešly jednotlivé koalice, kolem 09:30 pak začalo společné jednání. "Měli bychom to výrazně posunout, proto nedáváme žádný časový limit. Dohodnout se dnes každopádně chceme, chceme vyřešit programové nejasnosti a tu strukturu vlády musíme posunout dál," řekl předseda STAN Vít Rakušan. Stanjura uvedl, že ambicí je dohodnout se dnes na struktuře vlády a koaliční smlouvě, jejíž částí je i programová část. Kandidát na premiéra a šéf ODS Petr Fiala před týdnem oznámil, že v naprosté většině programových otázek panuje shoda. Podle Rakušana bude dnes nutné vyřešit některé drobnosti.

Související

Petr Macinka

Macinka ukázal esemesku od prezidenta. Opět řeší nejmenování Turka

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností. 

Více souvisejících

Vláda ČR Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) EUR

Aktuálně se děje

před 18 minutami

Milan Knížák

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Lubomír Metnar

Policie posílí bezpečnostní opatření na Prague Pride, oznámil Metnar

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) společně s vedením policie rozhodl o posílení bezpečnostních opatření během festivalu Prague Pride. Rozhodnutí bylo přijato v návaznosti na nedávný útok v Berlíně. Jde o preventivní krok, jehož cílem je zajistit bezpečný průběh celé akce, ochránit její účastníky i veřejnost a přispět k zachování vysoké úrovně bezpečnosti v České republice, uvedlo ministerstvo vnitra. 

před 3 hodinami

Petr Pavel

Pavel bude mít nového spolupracovníka. Mění se ředitel zahraničního odboru

Pražský hrad prochází zásadními personálními změnami. Od pondělí 3. srpna se novým ředitelem zahraničního odboru Kanceláře prezidenta republiky stane Daniel Štech. Ve funkci vystřídá Jaroslava Zajíčka, který byl jmenován mimořádným a zplnomocněným velvyslancem České republiky v Portugalské republice. Kancelář o tom informovala na webu. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ebola, ilustrační fotografie

Ebola se stává stále větší hrozbou. Šíří se nejrychleji v historii

Nejnovější údaje o počtu potvrzených případů nákazy virem ebola v Demokratické republice Kongo ukazují, že současná epidemie je nejrychleji se šířící v dosud známé historii tohoto viru. Zdravotnické úřady zaznamenaly již 3 360 potvrzených případů napříč pěti provinciemi ve východní části země. Místní orgány evidují 1 487 úmrtí, což představuje celkovou smrtnost dosahující přibližně 45 procent. Reakci zdravotníků i záchranné práce zásadním způsobem komplikují trvající ozbrojené konflikty v postižených oblastech.

před 5 hodinami

Xenia Fedorovová

Putinova hlásná trouba ve Francii skončila. Paříž vyhostila bývalou šéfku proruské televize

Francouzské úřady vydaly příkaz k vyhoštění ruské novinářky a televizní komentátorky Xenie Fedorovové, kterou obviňují ze šíření kremelské propagandy, dezinformací a z ohrožení veřejného pořádku. Paříž zároveň přistoupila ke zmrazení jejího majetku na dobu šesti měsíců. Bývalá šéfka francouzské pobočky státní televize RT France vyhoštění označila za politický tlak a cenzuru názorů, které se neslučují s oficiální linií francouzské vlády.

před 6 hodinami

uprchlíci

Nová data: Do španělské exklávy už dorazilo 60 tisíc migrantů. Téměř polovina se vrátila do Maroka

Do španělské exklávy Ceuta na severoafrickém pobřeží proniklo v posledních dnech z sousedního Maroka přibližně 60 tisíc migrantů. Podle předsedy místní autonomní vlády Juana Jesúse Vivase odpovídá tento počet více než polovině celkové populace tohoto města. Místní úřady zároveň potvrdily, že si pokusy o překonání hranice vyžádaly nejméně 34 lidských životů, přičemž řada lidí utonula v moři nebo podlehla zraněním při tlačenici u hraničních zábran na pláži Tarajal.

před 7 hodinami

Andrej Babiš

Babiš vyzval k uzavření Schengenu pro Španělsko. Macinka by volil mírnější postup

Česká politická scéna ostře reaguje na dramatický vývoj na severu Afriky, kde do španělské exklávy Ceuta během jediného dne pronikly z Maroka desítky tisíc migrantů. Událost, která si podle tamních úřadů vyžádala i lidské životy, vyvolala vlnu znepokojení po celé Evropě a rozděluje pohledy tuzemských představitelů na budoucí fungování Schengenského prostoru.

před 8 hodinami

Giorgia Meloniová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Evropa se bojí přílivu uprchlíků. Francie posiluje hraniční kontroly, Itálie žádá pro Španělsko stopku v Schengenu

Francouzské úřady se rozhodly výrazně zpřísnit bezpečnostní kontroly na hranicích se Španělskem. Ministr vnitra Laurent Nuñez v reakci na hromadný příliv migrantů do španělské enklávy Ceuta na severu Afriky nařídil mobilizaci mobilních policejních i vojenských jednotek. Paříž se totiž obává, že tisíce lidí, kteří nelegálně překročili hranice do španělské exklávy, by se v rámci Schengenského prostoru mohl nepozorovaně přesunout dále do evropského vnitrozemí.

před 8 hodinami

Ukrajinská armáda

Na bojišti nemají šanci, pořád chtěli jen přestávky na kávu, říkají po společném cvičení s NATO ukrajinští vojáci

Ukrajinští vojáci ze sboru Azov, kteří se na květnovém cvičení NATO Aurora 2026 ve Švédsku zhostili úlohy protivníka, odjížděli s otevřenou a tvrdou kritikou západních armád. Své dojmy z průběhu manévrů popsali pro německý deník Welt jako výrazný kulturní šok. Zaskočil je především pomalý rytmus výcviku, četné přestávky i striktní byrokratická omezení týkající se nasazení bezpilotních prostředků.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Apple Store

Souboj titánů: Jak se liší přístup nejdražších firem světa k AI?

Dva z nejhodnotnějších technologických gigantů světového trhu, společnosti Apple a Nvidia, zvolily v probíhajícím rozmachu umělé inteligence zcela odlišné strategie. Zatímco Nvidia pohání samotný rozvoj této technologie vývojem klíčových čipů, Apple staví svou pozici především na koncových zařízeních, jako jsou chytré telefony a počítače, skrze něž miliardy lidí k AI přistupují.

před 10 hodinami

Petr Macinka

Macinka odvolal šéfku Českých center Pánek Jurkovou

Ministr zahraničí a předseda Motoristů sobě Petr Macinka oznámil zásadní organizační změny v fungování Českých center, které mají podle něj lépe sloužit českým zájmům v zahraničí. Na tiskové konferenci kritizoval dosavadní hospodaření organizace a uvedl, že instituce každoročně vykazuje vysoké finanční ztráty a mění se ve státní neziskový sektor. V reakci na to odvolal dosavadní ředitelku Jitku Pánek Jurkovou.

před 10 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Do španělské enklávy dorazilo za jediný den na 50 tisíc migrantů. Zdravotnictví zkolabovalo

Španělská severoafrická enkláva Ceuta se potýká s nevídaným náorem migrantů, když během pouhých čtyřiadvaceti hodin proniklo z Maroka na její území přibližně 49 tisíc lidí. Lidé překonávali hranici po pevnině i mořem, přičemž mnozí z nich obeplouvali hraniční vlnolamy. Tento masivní příchod okamžitě zahltil kapacity města a vyvolal vážnou bezpečnostní i humanitární krizi.

před 11 hodinami

Ilustrační foto

Masivní lesní požáry dál spalují Evropu. Podle vědců budou stále častější

Změna klimatu způsobená lidskou činností dvakrát zvýšila pravděpodobnost výskytu extrémního počasí, které způsobuje lesní požáry v jihozápadní Francii, a v případě středního Španělska učinila tyto podmínky dokonce dvacetkrát pravděpodobnějšími. K tomuto závěru dospěla ve své nejnovější studii mezinárodní skupina vědců World Weather Attribution. Pokračující požáry v obou zemích si již vyžádaly evakuaci stovek tisíc lidí a sežehly obrovské rozlohy krajiny.

před 12 hodinami

Írán

Proč Írán ukončil klid na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok?

Teherán ukončil několik dní relativního klidu na Blízkém východě a zahájil překvapivý útok, který zásadně proměnil dosavadní dynamiku bojů. Místo běžné reakce na předchozí americký úder se Írán rozhodl obnovit konflikt z vlastní iniciativy. Tímto krokem dal jasně najevo svou rostoucí ochotu využívat vojenskou sílu k utváření dalšího průběhu války podle vlastních podmínek.

před 13 hodinami

Hamás pod tíhou katastrofální humanitární situace schválil Trumpův plán na odzbrojení

Po měsících maratónských jednání vyjádřili zástupci palestinského hnutí Hamás poprvé souhlas s rámcem rozsáhlého plánu na odzbrojení v Pásmu Gazy, který vznikl pod záštitou Spojenými státy podporované Rady míru. Tento krok představuje zásadní posun v dosavadním diplomatickém úsilí o urovnání konfliktu na Blízkém východě.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy