O kolik vzroste životní minimum: Ministerstvo práce navrhlo dvě varianty

Vyplývá to z novely o životním minimu, kterou by měla projednat vláda. Ministerstvo financí je proti úpravě. Na dávky by bylo příští rok potřeba až o 7,4 miliardy korun víc. Resort práce peníze v chystaném rozpočtu nemá.

Naposledy se životní a existenční minimum zvyšovalo letos od dubna o 13,2 procenta, a to po více než osmi letech. S minimální částkou na život se srovnává příjem žadatelů o dávky, zda mají na pomoc od státu nárok. Minimum se využívá také v exekucích při stanovení nezabavitelné částky či u soudů při určení alimentů. Roli hraje i u dávek pro postižené či při osvobození od televizních a rozhlasových poplatků.

Ministerstvo práce původně plánovalo, že minimum zvýší vláda svým nařízením pro samotného dospělého o 30 procent a pro členy domácnosti o 32 až 51 procent. Nesouhlasila předsedkyně legislativní rady, nedohodla se na tom ani koalice. Resort musel sepsat novelu zákona. Navýšení částek tak musí schválit i Parlament a podepsat prezident.

Podle ministerstva práce je životní minimum podhodnocené a navýšení je kvůli dopadům koronavirové epidemie nutné. "Zvýšení částek životního a existenčního minima je nyní nezbytnou reakcí na bezprecedentní propad ekonomiky a s tím související následné zhoršení životní situace českých domácností," uvedlo ministerstvo v podkladech k novele.

Původně navrhovalo zvýšit částku o 1130 korun na 4990 korun. První osoba v domácnosti by měla místo 3550 nově 4710 korun. Dalšímu dospělému by připadlo 4340 místo 3200 korun. Částka na dítě do šesti let by se dostala na 2610 korun, od šesti do 15 let na 3520 korun a na studenta od 15 do 26 let na 4190 korun. Nyní resort ale doplnil ještě variantu s polovičním přidáním.

Minimální příjmová hranice samotného rodiče s tříletým a osmiletým dítětem by se tak podle návrhu zvýšila ze 7940 buď na 10.840 korun, nebo na 9390 korun. Pro oba rodiče s třináctiletým a šestnáctiletým školákem by se místo 9940 korun počítalo se 16.760, nebo se 14.350 korunami.

Například přídavek na dítě je pro rodiny s příjmem pod 2,7násobek minima. Teď na něj tak dosáhne samotný rodič s malým dítětem a menším školákem s příjmem pod zhruba 21.400 korun. Od ledna by to mohlo být až 29.300 korun měsíčně, nebo až 25.400 korun. U rodičů se dvěma většími školáky by to bylo místo 26.800 až 45.300, nebo 38.700 korun.

Výdaje na přídavky a další dávky by se příští rok po úpravě minima zvedly ve vyšší verzi o 7,4 miliardy korun, v nižší o 3,7 miliardy. Ministerstvo práce prosazuje ale u přídavku ještě i zvýšení příjmové hranice rodin z 2,7násobku minima na 3,4 až 3,6násobek. Na tuto dávku by tak bylo potřeba ročně až 15,2 miliardy navíc.

Ministerstvo financí s navýšením minima zásadně nesouhlasí. Podle něj přidání v obou variantách výrazně převyšuje růst cen za sledované období a koronavirová epidemie není argument. Resort financí poukazuje na to, že se zvýší minimální a zaručená mzda, což má motivovat k práci. Navyšování dávek by bylo proti tomuto záměru a ministerstvo práce na ně v rozpočtu peníze nemá, dodalo ministerstvo financí.

Pokud se novela dostane do Sněmovny, opoziční Piráti v ní budou při projednávání podle své místopředsedkyně Olgy Richterové navrhovat změny. Životní minimum dětí by mělo být stejné jako u dalšího dospělého v rodině, popsala Richterová.