Ochrana dětí: Ministerstvo chystá řadu změn, přijdou až na půl miliardy ročně

Ministerstvo práce plánuje zvýšení odměn pěstounů na přechodnou dobu a zavedení nového příspěvku pro mladé, kteří opouštějí dětské domovy či pěstounské rodiny a studují. Víc chce resort přispívat také na provoz klokánků a podobných zařízení. Změny obsahuje připravovaná novela o ochraně dětí. Sněmovnímu sociálnímu výboru je přiblížila náměstkyně ministerstva práce Jana Hanzlíková (ANO).

Podle legislativního plánu mělo ministerstvo práce dát vládě návrh novely v září a platit měla od pololetí příštího roku. Na předloze se zatím pracuje. Výbor jednal o přípravě v červnu, po víc než čtvrt roce se zajímal o pokrok.

Odměna pěstouna na přechodnou dobu činí 20.000 korun hrubého měsíčně. Podle jedné z verzí by se mohla zvýšit na 30.000 korun. Průměrná mzda v Česku dosáhla letos v prvním čtvrtletí 32.466 korun. Polovina pracovníků v zemi vydělávala víc než 27.582 korun. "Uvažujeme rozhodně o navýšení odměny. O jakou částku by to mělo být, bude předmětem diskuse s paní ministryní (práce Janou Maláčovou z ČSSD)," uvedla Hanzlíková.

U přechodných pěstounů má dítě zůstat nejvýš rok, do té doby by se měla jeho situace vyřešit a mělo by se dostat domů, k dlouhodobým pěstounům, nebo adoptivním rodičům. Podle údajů ministerstva práce bylo na konci loňska u přechodných pěstounů 792 chlapců a děvčat. U dlouhodobých pěstounů pak žilo 11.529 dětí. O téměř tři čtvrtiny z nich se starali příbuzní, o víc než čtvrtinu pak cizí lidé.

Odměna pro dlouhodobého pěstouna za péči o jedno dítě činí podle webu resortu 12.000 korun měsíčně, o dvě děti 18.000 korun, nejméně o tři děti či vážně postižené dítě pak 30.000 korun měsíčně. Vyplácejí se i příspěvky na potřeby dítěte a další pěstounské dávky.

Ministerstvo práce plánuje pravidla upravit i u dlouhodobé pěstounské péče, a to hlavně pro příbuzné pěstouny. Hanzlíková změny nechtěla přiblížit. Už dřív se ale mluvilo o tom, že by pěstouni z rodiny mohli o peníze od státu přijít. S tím souhlasí i někteří zákonodárci.

Mladým, kteří po osmnáctých narozeninách odcházejí z dětských domovů či náhradní rodiny, by mohl stát dávat jednorázový příspěvek 25.000 korun. Měsíčně by pak po dobu studií mohli dostávat 15.000 korun. Ministerstvo výdaje už dřív vyčíslilo na 140 milionů až půl miliardy ročně podle zvoleného řešení.

Zvýšit by se mohl i příspěvek pro organizace, které pěstounům pomáhají a školí je. Nyní ročně činí 48.000 korun. Hanzlíková novou částku nepřiblížila. Už dřív zástupci resortu zmínili 60.000 korun a roční výdaje 136 milionů korun. Proti navýšení se stavěli někteří poslanci a poslankyně.

Státní příspěvek na pobyt dětí v klokánku a podobných domovech by se mohl zvednout z 22.800 na 30.000 korun měsíčně, upřesnila náměstkyně. Zařízení si stěžují na to, že je nyní částka nedostatečná. Ministerstvo pak téměř každý rok poskytuje mimořádné dotace na dofinancování.

Zástupci resortu už dřív řekli, že náklady by se po novele zvýšit neměly. Nynější výdaje by se jen přerozdělily.

Související

Více souvisejících

pěstounská péče Ministerstvo práce a soc. věcí klokánek Jana Maláčová (ČSSD) dětské domovy děti

Aktuálně se děje

před 58 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Záchranáři v akci, ilustrační fotografie.

V Česku se má zlepšit pokrytí leteckou záchrankou. Vláda řešila i boj s korupcí

Letecká záchranná služba bude mít od roku 2029 jedenáct základen namísto současných deseti a ze šesti na osm se rozšíří i počet základen, které budou fungovat v nepřetržitém provozu. Plán na zabezpečení činnosti letecké záchranné služby po roce 2028 schválila vláda ve středu. Odsouhlasila také parametry dotačního a úvěrového programu Živel 3, který má pomoci občanům i obcím s obnovou obydlí zničených zářijovými povodněmi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bašár al-Asad

Rusové prozradili, jak se má Asad po útěku ze Sýrie v Moskvě

Rusko poskytuje útočiště Bašáru Asadovi, jehož ze Sýrie přepravilo tou nejbezpečnější možnou cestou, řekl ruský diplomat Sergej Rjabkov. Asad opustil zemi, jejímž prezidentem byl od roku 2000, ve spěchu během noci ze soboty na neděli, když do hlavního města Damašku vstoupili rebelové. 

před 5 hodinami

Pendolino jen těsně minulo skupinu lidí.

VIDEO: Zákazu si nevšimli. Pendolino málem způsobilo velkou tragédii

Neuvěřitelný hazard s vlastními životy předvedlo několik lidí v Zábřehu na Moravě, když se rozhodli přecházet koleje, aniž by věděli, že se po jedné z nich řítí rychlík. K tragédii nedošlo i zásluhou pohotové reakce strojvedoucího. Podle Drážního úřadu není pochyb o tom, že se lidé dopustili přestupku. Událostí se zabývá policie. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Alexandr Lukašenko

Lukašenko ruskými jadernými zbraněmi ohrožuje většinu Evropy. Na dostřel má Prahu i Reykjavík

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se pochlubil tím, že uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro rozmístění střel Orešnik. Kombinovaný rusko-běloruský arsenál ohrožuje absolutní většinu evropského kontinentu, přičemž v případě nasazení mohou taktické jaderné zbraně zlikvidovat klíčové základny Severoatlantické aliance v Rammsteinu a Neapoli.

před 6 hodinami

Armáda Francie

Macron chce nasadit na Ukrajině 40 tisíc vojáků ze Západu. Bude jednat s Tuskem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se ve čtvrtek setká s polským premiérem Donaldem Tuskem ve Varšavě, aby projednali možnost rozmístění mírových jednotek na Ukrajině po skončení války. Tato iniciativa, která zahrnuje vyslání zahraničních vojáků na ukrajinské území, má potenciál výrazně ovlivnit poválečné uspořádání regionu. Uvedl to server Politico.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Polsko, ilustrační foto

Polsko si došlápne na Rusko. Bude požadovat vysvětlení

Polsko hodlá zaslat Rusku protestní nótu v souvislosti se zničením komplexu památníků polských vojáků, kteří padli během druhé světové války. Incident se odehrál ve městech Boroviči a Jogla na západě Ruska. Podle polského ministerstva zahraničních věcí byly památníky záměrně poničeny, což vyvolalo diplomatické napětí mezi oběma zeměmi.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Konec těžby ropy i uvolnění prastarých patogenů. Nová studie popsala, co způsobí změny počasí v Evropě

Permafrost, tedy trvale zamrzlá půda, která se nachází v horských oblastech Evropy od severních Špicberků až po jižní Sierra Nevadu, prochází rychlým oteplováním. Studie publikovaná v prestižním vědeckém časopise Nature Communications, kterou vedla Jeannette Nötzliová ze švýcarského Institutu pro výzkum sněhu a lavin (SLF), ukazuje, že v letech 2013 až 2022 se teplota permafrostu v hloubce kolem deseti metrů zvýšila o jeden stupeň Celsia.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

Sýrie

Situace je skličující: Kdokoli se ujme vlády v Sýrii, dostane na starost zničenou armádu a občanskou válku

Pád diktátorského režimu Bašára Asada přinesl zásadní změnu v mocenském uspořádání Sýrie a zajistil opozičním silám klíčovou roli ve vedení země. Mezi těmito skupinami se nacházejí i frakce, které byly v minulosti spojovány s al-Káidou. Ty nyní čelí výzvě zcela jiného charakteru – namísto ozbrojeného boje se musí naučit efektivně řídit stát a spravovat jeho instituce – a zároveň bojovat o přežití země.

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Lukašenko: Máme jaderné zbraně a chceme rakety Orešnik. Cíle si určíme sami

Autoritářský prezident Běloruska Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země již uchovává desítky ruských jaderných zbraní a připravuje zařízení pro plánované rozmístění nejnovější hypersonické balistické rakety Moskvy. Uvedla to agentura AP.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy