ODS či TOP 09 nepodporují prodloužení nouzového stavu, KSČM ano

TOP 09 nepodpoří případný návrh na prodloužení nouzového stavu, nakloněn tomu není ani předseda ODS Petr Fiala. KSČM naopak s prodloužením nouzového stavu počítá. Další strany očekávají, s jakým zdůvodněním se případně na poslance vláda obrátí. Předsedové stran to dnes sdělili ČTK nebo to uvedli na sociálních sítích.

Prodloužení nouzového stavu i za 30. dubna, do kdy nyní platí, bude potřeba podle místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka (ČSSD). Nouzový stav v ČR platí od 12. března.

"Omezování svobod nehodláme dále akceptovat a už vůbec ne v situaci, kdy není jasné, co se musí stát, aby byl nouzový stav zrušen. Z modu, kdy každý říká něco jiného, jsme se totiž pořád nedostali," napsala na twitteru předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.

Ministr Hamáček chce prodloužit nouzový stav. @TOP09cz tento návrh nepodpoří. Omezování svobod nehodláme dále akceptovat a už vůbec ne v situaci, kdy není jasné, co se musí stát, aby byl nouzový stav zrušen. Z módu, kdy každý říká něco jiného, jsme se totiž pořád nedostali.

— Markéta Adamová (@market_a) April 15, 2020

Předseda KSČM Vojtěch Filip na dotaz ČTK, zda by jeho strana žádost o prodloužení nouzového stavu podpořila, odpověděl, že KSČM s prodloužením počítá. "Záleží na nákazové situaci," dodal.

"Nepodporuji prodloužení nouzového stavu ve chvíli, kdy nám jednotliví ministři říkají, jak jsme krizi zvládli, a přistupuje se k uvolňování poměrů," sdělil ČTK předseda ODS Petr Fiala. Vláda podle něj nouzový stav k ničemu nepotřebuje. "Neudává žádné důvody, proč ho chce prodlužovat. Koronavirovou krizi nepodceňujeme, ale vláda ji ani nemůže využívat ve svůj prospěch," uvedl. "V první chvíli, kdy to zdravotní situace dovolí, musíme lidem vrátit jejich svobody a rychle se vrátit k normálnímu životu," dodal.

Koronavirovou krizi nepodceňujme, ale vláda ji ani nemůže využívat ve svůj prospěch. V první chvíli, kdy to zdravotní situace dovolí, musíme lidem vrátit jejich svobody a rychle se vrátit k normálnímu životu.

— Petr Fiala (@P_Fiala) April 15, 2020

Šéf Starostů a nezávislých Vít Rakušan poznamenal, že vláda naplánovala uvolňování přijatých krizových opatření až do června, tedy daleko za nyní schválenou hranici nouzového stavu. "Ale my tentokrát už budeme chtít tvrdá data: procento promoření populace, prognózu vlády, jak se bude situace vyvíjet. Jinak nevidím důvod, proč zvedat ruku pro prodloužení nouzového stavu," napsal ČTK.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš poznamenal, že až strana žádost obdrží, projedná ji na poslaneckém klubu. "Podstatné pro nás bude i odůvodnění," podotkl.

Podle předsedy SPD Tomia Okamury musí o prodloužení nouzového stavu rozhodnout doporučení odborníků na základě epidemiologické situace. "A ne PR výstupy pana ministra Hamáčka, který navíc nepředložil žádnou relevantní analýzu stavu. SPD se bude příští týden na schůzi Sněmovny rozhodovat až na základě aktuálních doporučení odborníků," napsal Okamura ČTK.

Hamáček dnes po zasedání krizového štábu zopakoval, že nouzový stav bude podle jeho názoru nutné prodloužit. "Pokud bychom zrušili nouzový stav, nebylo by možné využívat mimořádná oprávnění a fungování vlády by bylo velmi obtížné," řekl. Znovu zdůraznil, že trvání nouzového stavu nebrání tomu, aby byla některá bezpečnostní opatření uvolňována. Nouzový stav podle něj značně usnadňuje objednávky ochranných pomůcek.

K prodloužení nouzového stavu vláda potřebuje souhlas Poslanecké sněmovny. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) v pondělí řekl, že nutnost dalšího prodloužení nouzového stavu chce kabinet zvážit před jeho koncem, aby měla aktuální data o epidemii nového typu koronaviru. Do konce dubna ho vláda prodloužila minulý týden poté, co dostala souhlas poslanců.

Nouzový stav je státní krizové opatření vyhlašované v případě závažných situací, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví či majetek anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Státu aktuálně umožňuje mimo jiné rychle nakupovat zdravotnické ochranné prostředky, protože se nemusí řídit zákonem o zadávání veřejných zakázek.

Související

ČSSD Rozhovor

ČSSD si před 30 lety zvolila Zemana. Současné vedení připomíná správce konkurzní podstaty, říká politolog Bureš

Před 30 lety skončil třídenní sjezd sociální demokracie v Hradci Králové. Strana si na něm nejen změnila název, který používá dodnes (z Československá sociální demokracie na Česká strana sociálně demokratická), ale především si do čela zvolila Miloše Zemana. Jeho mandát však tehdy nebyl nikterak silný, upozorňuje politolog Jan Bureš v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Prorektor Metropolitní univerzity Praha i tak považuje zmíněný sjezd za klíčový pro úpravu do té doby nepříliš úspěšné politické strategie ČSSD. Ohledně její budoucnosti je pak spíše skeptický. Obává se, že v Česku se nyní odehrává podobný vývoj jako v jiných zemích regionu, kde zanikla skutečná levice a její místo zaujali populisté.

Více souvisejících

Jan Hamáček ,  Markéta Pekarová Adamová ,  Vojtěch Filip (KSČM) ,  Petr Fiala (ODS) ,  Vít Rakušan (STAN) ,  Tomio Okamura ,  ODS ,  top 09 ,  Ivan Bartoš (Piráti) ,  KSČM ,  Svoboda a přímá demokracie (SPD) ,  Poslanecká sněmovna ,  Vláda ČR ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 2 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 3 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 6 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 10 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

včera

včera

Heinrich Schliemann

Bájná Trója existovala. Archeologové začali mít jasno před 155 lety

Přesně před 155 lety, dne 11. října roku 1871, začal amatérský archeolog jménem Heinrich Schliemann kopat na území dnešního Turecka na místě, kde se měla ve starověku rozkládat bájná Trója. Tu nakonec skutečně objevil, i když tak trochu podvodem, a kromě významných nálezů jeho práce přinesla řadu nenahraditelných škod.

včera

Andrej Babiš

Je to nesmysl, udeřil Babiš ohledně emisních povolenek

Posílit ochranu práv dětí a vyjasnit některé výkladové nejasnosti v legislativě spojené s řízením péče soudu o nezletilé je hlavním cílem novely občanského zákoníku a souvisejících zákonů, jejíž návrh schválila Babišova vláda na pondělním zasedání. Zabývala se také například plněním Národního plánu obnovy nebo návrhem na další rozvoj Registru zastupování. 

včera

Zemřel herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen souboru Národního divadla

Českou hereckou obec zasáhla během uplynulého říjnového víkendu velmi smutná zpráva. Ve věku 79 let zemřel slavný herec Jiří Štěpnička, dlouholetý člen činoherního souboru Národního divadla. Štěpnička byl znám i z televizní obrazovky a filmového plátna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy