Ombudsman funguje již 20 let. Lidé jsou poučenější, právní předpisy komplikovanější, říká Křeček

Křeček je čtvrtým veřejným ochráncem práv, po Motejlovi, Pavlu Varvařovském a Anně Šabatové.

Institut ombudsmana vznikl v ČR v lednu 2000, někdejší advokát a soudce Otakar Motejl se funkce veřejného ochránce práv ujal 18. prosince 2000. Posláním úřadu je chránit občany před byrokratickým přístupem státu. Ombudsman a jeho zástupce tak mohou řešit pouze stížnosti související s činností státních institucí.

Křeček uvedl, že za dobu od vzniku úřadu se podařilo vybudovat stabilní a respektovanou instituci, kterou i většina úřadů vnímá jako někoho, kdo je nechce primárně kritizovat, ale kdo se snaží pomáhat zlepšovat jejich vlastní práci. "Svědčí o tom fakt, že pokud zjistíme pochybení, úřady v naprosté většině případů naši argumentaci přijímají," uvedl ombudsman.

Z pohledu podoby instituce si Křeček ale není jistý, jestli je správné přidávat ombudsmanovi další působnosti. "Instituce se postupně stále zvětšuje a čím je větší, tím formalizovanější musíte mít postupy, narůstá byrokracie a tak dále. Pravdou ale také je, že od samého začátku existence si instituce zakládala na kvalitě a vysoké odbornosti zaměstnanců, takže pak má logiku, že se pro další působnosti hledá instituce, která má špičkové odborníky," uvedl Křeček.

Úřad začínal s 86 zaměstnanci, aktuálně jich má 164, z toho deset je placených z projektů. Vyřizováním podnětů a výkonem dalších působností ombudsmana se přímo zabývá 121 zaměstnanců. Oproti předchozímu roku se počet zaměstnanců nezměnil.

Složitější je to podle Křečka s právním povědomím lidí. "Lidé jsou určitě poučenější a častěji se brání, pokud se domnívají, že úřady nepostupují, jak by měly. Na druhou stranu, právní předpisy jsou stále složitější, často se mění, takže je pak těžké žádat po lidech, aby se v nich vyznali, když s tím někdy mají problém i sami úředníci," řekl ombudsman.

Kancelář ombudsmana přijala za 20 let včetně letošního, ještě neuzavřeného roku, téměř 140.000 podnětů. Nejvíce se jich týkalo sociálního zabezpečení a stavebnictví. Z vlastní iniciativy ombudsmani zahájili více než 700 šetření, obvykle na základě informací z médií nebo na základě šetření vycházejícího z více podnětů upozorňujících na obdobný problém.

Zjištěním pochybení skončilo přes 10.000 šetření. "V naprosté většině případů jsme dosáhli nápravy, pouze ve 270 případech bylo nutné přistoupit k sankci formou zveřejnění nebo informování nadřízeného úřadu," uvedl Křeček.

Úřad bude podle něj stále bedlivě sledovat poměry v ústavech sociální péče a všude tam, kde jsou občané omezení na svých právech. Nadále chce podle Křečka svými stanovisky také přispívat k zachování důstojnosti lidí a jejich rovnému přístupu k právům. "Nejde nám rozhodně o to vycházet vstříc okamžitým náladám veřejnosti, ale současně jsme si vědomi toho, že právní vědomí společnosti závisí ve velké míře na tom, jak je právo srozumitelné a akceptovatelné. A k tomu chceme přispívat," uvedl Křeček.