Pád komunistů: V Česku nešlo o vzpouru žaludku, ale vzpouru ducha, míní Rychetský

Zatímco v ostatních zemích východního bloku byly protikomunistické revoluce v roce 1989 motivovány touhou po lepší životní úrovni, v tehdejším Československu byla hnací silou především touha po svobodě. Na konferenci k 30. výročí pádu železné opony pořádané Českým rozhlasem to dnes řekl předseda Ústavního soudu a někdejší disident Pavel Rychetský. Podle něj zůstává otázkou, zda 30 let od revoluce stačilo na to, aby se zotročená společnost změnila na skutečně svobodnou a demokratickou společnost.

Vyjádřil nejistotu ohledně toho, zda již v Česku zcela zakořenila svoboda a demokracie. Upozornil, že v důsledku globalizace se mnoho lidí cítí opuštěných elitami a ohlížejí se po silných vůdcích, kteří jim nabídnou jednoduchá řešení problémů. Stejný problém se podle něj objevuje i v dalších evropských státech. Kritizoval zejména situaci v Polsku a v Maďarsku, kde podle něj tamní politická reprezentace přímo útočí na liberální demokracii a právní stát.

"V Polsku, Maďarsku, Německé demokratické republice a dalších zemích východního bloku šlo o vzpouru žaludků. Lidi vyhnala do ulic bída a hlad," řekl Pavel Rychetský.

"Masové demonstrace v Praze, Bratislavě a později dalších částech země nebyly vzpourou žaludku, ale vzpourou ducha. Lidem se zachtělo svobody, chtěli, aby jim byla vrácena lidská důstojnost," dodal.

Důvodem tohoto rozdílu podle něj bylo to, že si Československo díky své průmyslové vyspělosti dokázalo udržet relativně dobré materiální podmínky až do konce komunistického režimu. "Na druhou stranu, stejně tak do posledního okamžiku bylo (Československo) baštou té nejhlubší nesvobody, byla to země okupovaná s loutkovou vládou zcela závislou na kremelské věrchušce," řekl Rychetský.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Jak se za posledních 30 let změnily naše stravovací návyky?

Český jídelníček se v průběhu třiceti let proměnil. Češi si oblíbili zeleninu, ovoce, obiloviny a luštěniny. Méně začali konzumovat maso, mléko, cukr a brambory. V roce 2018 činila spotřeba potravin, včetně potravinových ztrát a odpadů, 789,7 kg na obyvatele, což je o 17,4 kilogramu méně než v roce 1989.
Mödlareuth

Peklo v Mödlareuth: Studená válka nerozdělovala jenom města, ale i vesnice

Celý svět si nedávno připomínal 30. výročí pádu Berlínské zdi, která ze dne na den rozdělila nejen německou metropoli, nýbrž i rodiny a přátele. Bariéry však za Studené války neprocházely pouze městy, nýbrž i vesnicemi. Příkladem je Mödlareuth, malá obec ležící na pomezí Bavorska a Durynska. O té informovala britská rozhlasová stanice BBC.

Více souvisejících

30 let od sametové revoluce Pavel Rychetský Komunismus Praha

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 38 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 4 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy