Politikům a soudcům se příští rok zmrazí platy. Senát novelu schválil

Platy ústavních činitelů včetně soudců se příští rok zvyšovat nebudou. Od dalšího roku se mají odvíjet od průměrné mzdy. Změnu přinese novela, jejíž přijetí dnes Senát umožnil na návrh svého místopředsedy Jiřího Oberfalzera (ODS). Nevyhověl návrhu svého hospodářského výboru, aby předlohu zamítnul. Novelu nyní dostane k podpisu prezident.

Základní měsíční plat poslance a senátora má podle novely v příštím roce zůstat na letošní úrovni 90.800 korun. Základní plat prezidenta bude i nadále činit 302.700 korun hrubého a premiéra 243.800 korun. Pro bylo podle záznamu hlasování 44 ze 67 přítomných senátorů.

Díky návrhu stát podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka ušetří až půl miliardy korun, které lze využít na pomoc občanům či firmám v době epidemie koronaviru. Uvedl také, že je v zákoně i pojistka proti poklesu platů soudců, aby zákon případně obstál u Ústavního soudu. ČTK potvrdil, že v případě diskutovaného zrušení superhrubé mzdy by i ústavním činitelům v příštím roce mohlo zůstat z hrubé mzdy o tisíce víc, než je tomu nyní. "Daňový balíček je výhodný pro lidi v těchto profesích, to je bezpochyby pravda. Je to jedna z věcí, co na něm kritizujeme," uvedl k normě, kterou bude Sněmovna znovu projednávat příští týden. Dodal, že zmrazení platů politiků bude nicméně schváleno i v případě, že daňový balíček legislativním procesem neprojde.

Zmrazení platů politiků prošlo Senátem! Senát dnes postoupil prezidentovi návrh Pirátů, KDU-ČSL a STAN na zmrazení platů poslanců, senátorů a dalších ústavních činitelů pro rok 2021. Součástí návrhu je i budoucí navázání platů ústavních činitelů na výši mezd v celé ekonomice. pic.twitter.com/9slVjD6M4Q

— Piráti (@PiratskaStrana) December 17, 2020

Pokud by novela o zmrazení platů ústavních činitelů nebyla schválena, vrcholným politikům a dalším činitelům by příští rok vzrostly hrubé platy asi o devět procent. Na platy soudců a ústavních činitelů je v návrhu státního rozpočtu na příští rok vyčleněno 5,78 miliardy korun, zhruba o 83 milionů méně než letos.

Novela má také od roku 2022 upravit výpočet platů ústavních činitelů. Odvíjet se budou od průměrné mzdy v celé ekonomice místo od průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, jako je tomu nyní. V roce 2022 by se platy odvíjely od toho, jaká bude letošní průměrná hrubá mzda v celé ekonomice, neměly by být ale nižší než v příštím roce. Z predikce ministerstva práce uvedené v důvodové zprávě k pozměňovacímu návrhu vyplývá, že by v roce 2022 mohl být základní plat poslance 92.600 korun.

Takzvaná platová základna, od níž se pak odvíjejí konkrétní platy na jednotlivých pozicích, má do budoucna činit 2,5násobek a pro soudce trojnásobek průměrné mzdy v celé ekonomice. Pokud by ale takto stanovená platová základna v roce 2022 i v následujících letech byla nižší než v příštím roce, použil by se údaj pro příští rok. Od platové základny se pak podle zákonem stanovených koeficientů stanoví platy a náhrady v různých pozicích.

Související

Petr Pavel udílel oceněným osobnostem státní vyznamenání

Pavel dostane návrhy na vyznamenání. Zapojili se poslanci i senátoři

Po poslancích se už i senátoři shodli na tom, jaké návrhy na udělení státních vyznamenání předloží prezidentovi Petru Pavlovi. Hlava státu předá metály jako každý rok na konci října. Již z návrhů se dá vytušit, že ani tentokrát nebudou mezi vyznamenanými chybět známé osobnosti ze šoubyznysu. 
Armáda České Republiky

Česko shání nové vojáky. Nabídne jim až milion korun, schválil Senát

Senát ve středu schválil novelu, která umožní zvýšení náborového příspěvku pro nově nastupující vojáky až na jeden milion korun. Tento krok je součástí širší snahy o zajištění dostatečného počtu personálu v Armádě České republiky. O návrhu předtím senátoři debatovali čtyři hodiny, přičemž hlavním tématem byla bezpečnost a obrana země.

Více souvisejících

Senát ČR mzdy / platy Jiří Oberfalzer politici Mikuláš Ferjenčík (Pirátská strana)

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 9 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy