Smyslem vyvolání hlasování o nedůvěře vládě je z hlediska opozice obvykle snaha zvýšit svou veřejnou viditelnost. Shodli se na tom politologové Josef Mlejnek z Univerzity Karlovy a Lubomír Kopeček z Masarykovy univerzity v Brně v souvislosti s nedávným vyjádřením předsedy ANO Andreje Babiše, podle kterého hnutí vyvolá hlasování, pokud premiér Petr Fiala (ODS) neodvolá ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) kvůli kontaktům nynějšího šéfa civilní rozvědky Petra Mlejnka s obviněným lobbistou Michalem Redlem.
Bývalý předseda vlády Babiš o možném vyvolání hlasování o nedůvěře psal v komentáři, který uveřejnila sobotní Mladá fronta DNES. Fiala ve vyjádření pro ČTK mimo jiné uvedl, že to na něj dělá spíše dojem, že šéf ANO potřebuje překrýt své trestní kauzy v Česku a ve Francii. Podobně se vyjádřil Rakušan pro Radiožurnál. Dříve zástupci opozičního hnutí tvrdili, že se vzhledem k českému předsednictví v Radě Evropské unie k podobnému kroku neuchýlí.
"Nevím, jestli jde o krok očekávaný, opozice však evidentně hodlá využít příležitosti. STAN je nehledě na výsledek nedávného sněmu ve velké krizi, každý další vážný problém může jeho předsedovi zlomit vaz a notně tak oslabit současnou vládní koalici," napsal ČTK Mlejnek. Vzhledem k rozložení sil ve Sněmovně podle něj nelze pád vlády očekávat. ANO ale patrně hodlá využít "divadelní" potenciál záležitosti včetně dlouhého a emotivního jednání za pozornosti všech médií, míní.
Ústava umožňuje snadno hlasování vyvolat, proto jich bývá v každém volebním období několik, ačkoli opozice většinou nemá reálnou šanci vládu svrhnout, uvedl Kopeček. "Smyslem vyvolání hlasování z hlediska opozice je obvykle snaha zvýšit svou veřejnou viditelnost - funguje to tedy hlavně jako mediálně účinná zbraň pro přitažení pozornosti," sdělil ČTK.
Připomněl, že jen jednou hlasování o nedůvěře skončilo pádem vlády, a to během prvního českého předsednictví v Radě EU v roce 2009. Kabinet byl ale tehdy menšinový a podle Kopečka navíc s "drolícím se zázemím ve Sněmovně". "To má k dnešní situaci daleko, vládní zázemí vypadá jednotně a navíc je výrazně většinové. Pád vlády je proto velmi nepravděpodobný," dodal.
Ke svržení vlády při hlasování o nedůvěře je nutných nejméně 101 poslaneckých hlasů. Opoziční ANO a SPD mají ve dvousetčlenné Sněmovně 92 hlasů, vládní koalice občanských demokratů, lidovců, TOP 09, Pirátů a STAN jich má 108. Premiér ministry přímo neodvolává, podle ústavy navrhuje jejich odvolání prezidentovi.
Opakované kontakty s Redlem podle hnutí ANO diskvalifikují Mlejnka pro funkci v čele Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI), Rakušan ho odvolat nehodlá. Opoziční subjekt se chystá poslat otevřený dopis Fialovi s žádostí o odvolání Rakušana z vládního postu. O situaci dnes budou jednat také Fiala s Rakušanem při příležitosti neformálního setkání kabinetu na zámku Liblice u Mělníka.
O pravidelných stycích mezi Redlem a nedávno jmenovaným šéfem ÚZSI Mlejnkem informoval minulý týden server Seznam Zprávy. Ve čtvrtek napsal, že podle jeho informací začala GIBS prověřovat podezření, že právě Mlejnek donášel skupině kolem Redla citlivé policejní informace, což v dnešním článku zmínil i Babiš. Inspekce se v pátek proti těmto informacím ohradila a uvedla, že kvůli úniku informací v kauze Dozimetr šéfa rozvědky neprověřuje ani nevede trestní řízení, ve kterém by figuroval jako podezřelá osoba příslušník ÚZSI.
Mlejnek sdělil serveru Seznam Zprávy, že se s Redlem zná od roku 2012. Potkával se s ním údajně jednou až dvakrát ročně. V dané době pracoval Mlejnek ve firmě Techniserv, která dodává a instaluje technologické systémy a často se uchází o státní zakázky. Důvodem podle něj bylo to, že jako obchodník poptával zakázky pro svou firmu, ale žádnou jeho prostřednictvím nezískal.
Související
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek