Poslanci mají opět na stole návrh zahrádkářského zákona, před lety ho vetoval Klaus

Poslanci mají po několika letech opět na stolech návrh zahrádkářského zákona. Má za cíl upravit postavení a veřejnou prospěšnost zahrádkářského hnutí v českém právním řádu. Předchozí pokusy z let 2009 a 2016 schválit zahrádkářský zákon neuspěly. Poprvé zákon vetoval tehdejší prezident Václav Klaus a Sněmovna už o jeho vetu nerozhodla. Podruhé ho v roce 2016 vrátila Sněmovna autorům k dopracování, což je jen jiná forma zamítnutí.

Nynější návrh zákona podepsaly tři desítky poslanců z klubů ANO, ČSSD, KSČM, SPD, STAN a KDU-ČSL. S návrhem nesouhlasí ministerstvo spravedlnosti, naopak ministerstvo zemědělství ho podporuje.

Návrh především upravuje zahrádkářskou činnost jako veřejně prospěšnou, pokud ji vykonává spolek podle navrhovaného zákona prostřednictvím svých členů v zahrádkářské osadě v souladu se svými stanovami. Návrh zákona zakotvuje možnost Státnímu pozemkovému úřadu, Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových nebo obcím přenechat zahrádkářským spolkům do užívání pozemky i jiné nemovitosti k užívání pro zahrádkářskou činnost. Spolky pak budou mít právo propachtovat tyto pozemky svým členům bez souhlasu vlastníků.

Poslanci uvádějí, že zahrádkařením se zabývají i jiné subjekty než jen Český zahrádkářský svaz. Jde o různé spolky i sdružení jednotlivců bez právní formy. Týká se to například městských komunitních zahrad, školských zahrad nebo dvorků ve vnitroblocích. "Fenomén tzv. urban gardening, tedy zahradničení ve městech, se během posledního desetiletí stal pro obyvatele větších i menších měst prostředkem, jak si i v prostředí, kde nelze hospodařit na plnohodnotném zemědělském pozemku, zachovat přístup k přírodě a zároveň pěstovat takové plodiny, u kterých budou mít jistotu jejich původu," stojí v důvodové zprávě.

Předkladatelé také uvádějí, že hlavním rysem zahrádkářské činnosti je její veřejná prospěšnost, která se projevuje například zvyšováním zájmu veřejnosti o otázky ekologie a spojení přírody se životem ve městě. "Jedná se o neziskovou činnost občanů s významnými pozitivními dopady na životní prostředí a zdravý životní styl," píšou.

Návrh poslanců dostala k projednání vláda. Má na zaujetí stanoviska 30 dnů. Ministerstvo spravedlnosti s návrhem nesouhlasí a vytýká mu nedostatky. Například nepovažuje za vhodné navrhované pravidlo, aby spolek musel vracet pozemek ve stavu, v jakém ho převzal. Poukazuje na to, že sami předkladatelé uvádějí, že předmětné pozemky jsou obvykle původně v nevyhovujícím stavu, například jde o bývalé skládky.

Naopak ministerstvo zemědělství návrh podpořilo. "Zahrádkářský zákon je v různých podobách součástí právních řádů všech sousedních států a vzhledem ke skutečnosti, že v České republice má zahrádkářství více než stoletou tradici, považuje Ministerstvo zemědělství přijetí takové právní úpravy, která podpoří činnost zahrádkářů, za nezbytné," uvádí MZe.

Ministerstvo životního prostředí sice zaujalo neutrální postoj, uvádí však, že návrh neřeší nic, čeho by nebylo možné docílit v rámci platné právní úpravy.

Související

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Češi si za koncesionářské poplatky připlatí, rozhodla Sněmovna. I když nemají televizi

Poslanecká sněmovna schválila vládní návrh zákona, který přináší zásadní změny v oblasti financování veřejnoprávních médií. Takzvaná velká mediální novela, která zvyšuje koncesionářské poplatky a rozšiřuje okruh jejich plátců, prošla dolní komorou Parlamentu hlasy vládní čtyřkoalice, navzdory ostré kritice opozice. Předloha nyní míří k projednání do Senátu.
Vít Rakušan a Petr Fiala v Poslanecké sněmovně

Vládní poslanci si zvýšili platy. Proti byla opozice, Senát i prezident

Poslanecká sněmovna hlasy vládních poslanců v úterý přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a schválila zákon, který zvyšuje platy vrcholných politiků o 6,95 procenta. Plat řadového poslance nebo senátora se tak zvýší o 7100 korun na 109 500 korun měsíčně, premiér si polepší o 20 tisíc korun a bude pobírat 294 tisíc korun. Plat prezidenta republiky vzroste o necelých 24 tisíc na 365 tisíc korun měsíčně. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna zahrádkářství zákony Ministerstvo zemědělství

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

Brno

Evakuace v Brně. Na velkém sídlišti se našla letecká puma

Policie musela v pondělí vpodvečer evakuovat několik panelových domů v Brně-Bohunicích. Na sídlišti se totiž našla letecká puma vážící asi 50 kilogramů. Pyrotechnici ji deaktivovali a odvezli k likvidaci na bezpečné místo. Lidé se tak na noc mohli vrátit do svých bytů. 

včera

včera

včera

včera

Starlink, Photo by Forest Katsch

Musk měl pravdu, konkurence Starlinku neexistuje. Evropské společnosti narážejí na unijní byrokracii

Tři přední evropské letecko-kosmické společnosti – Airbus, Leonardo a Thales Alenia Space – se snaží spojit síly a vytvořit společný podnik, který by dokázal konkurovat společnosti SpaceX a její satelitní síti Starlink. Tento projekt představuje zásadní test toho, zda Evropa dokáže vytvořit globální průmyslové giganty, nebo zda nakonec převáží národní zájmy a unijní pravidla hospodářské soutěže.

včera

Válka v Izraeli

Co bude s Gazou? Dva plány, z nich jeden od Trumpa. Expertka naznačila, o co mu jde

Příměří mezi Izraelem a Hamásem v Pásmu Gazy skončilo a situace se stává mimořádně napjatou. Americký prezident Donald Trump varoval Hamás, že pokud nepropustí všechna rukojmí, čeká ho peklo. Zároveň se rýsují dva odlišné plány na obnovu Gazy – umírněnější arabská varianta, která sází na investice a technokratickou vládu, a Trumpova vize, jež počítá s vystěhováním Palestinců a přeměnou oblasti v luxusní „riviéru“. Celou situaci pro EuroZprávy.cz okomentovala expertka Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR.

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Mark Carney

Krizový manažer a bývalý guvernér centrální banky. Kdo je nový kanadský lídr Mark Carney?

Mark Carney, budoucí kanadský premiér, je v politice nováčkem, avšak přichází s desítkami let zkušeností z oblasti financí a krizového řízení. Jako bývalý guvernér centrálních bank Kanady a Velké Británie hrál klíčovou roli při zvládání globálních ekonomických krizí – zkušenost, kterou nyní hodlá využít v čele vlády a při řešení eskalujícího obchodního konfliktu se Spojenými státy.

včera

včera

Novým kanadským premiérem bude Mark Carney

Bývalý centrální bankéř Mark Carney se stane příštím premiérem Kanady poté, co zvítězil v boji o vedení federální Liberální strany. Carney, který dříve řídil reakce na finanční krize v Severní Americe i Velké Británii, se ujímá úřadu v době, kdy Kanada čelí bezprecedentní obchodní válce se Spojenými státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy