Poslanci rozhodnou o vydání Babiše k stíhání

Poslanci se začnou na nadcházející řádné schůzi zabývat návrhem státního rozpočtu na letošní rok. Měli by také rozhodnout o žádostech o vydání předsedy ANO a někdejšího premiéra Andreje Babiše k trestnímu stíhání v případu Čapí hnízdo a Bohuslava Svobody (ODS) v kauze někdejší pražské karty opencard.

Schůze začne v úterý odpoledne a s týdenní přestávkou na jednání výborů by měla skončit první březnový pátek. V době jejího konání, a to patrně přespříští týden, by se Sněmovna měla vypořádat se spornou vládní pandemickou novelou. Ve čtvrtek ji zamítla horní komora převážně hlasy senátorů zvolených za koaliční strany.

Na začátku schůze by měl složit poslanecký mandát Jan Farský (STAN), a to kvůli několikaměsíční univerzitní stáží ve Spojených státech. Odcestoval tam už v polovině ledna, kvůli rezignaci ale musí dorazil do Česka. Farského nahradí v dolní komoře divadelní manažerka a zastupitelka Liberce Jarmila Levko, jež je členkou partnerského hnutí Starostové pro Liberecký kraj.

Ve čtvrtek se poslanci mimořádně sejdou z podnětu opozičního hnutí ANO k rostoucím cenám energií a ke covidové pomoci podnikatelům. Očekává se, že dolní komora díky převaze vládních poslanců návrh programu neschválí, a mimořádná schůze se tak neuskuteční. Navzdory tomu se ale otevře prostor k debatě, byť omezený.

V návrhu programu je opět volba zbývajícího šestého místopředsedy Sněmovny. Bude již čtvrtá, v předchozích poslanci žádného z nominantů nezvolili. Opoziční hnutí ANO nejspíš znovu navrhne někdejšího vicepremiéra Karla Havlíčka, jenž se v poslední lednové volbě utkal s předsedou SPD Tomiem Okamurou. Okamura bude Havlíčkovým protikandidátem i tentokrát.

Návrh státního rozpočtu schválila koaliční vláda Petra Fialy (ODS) ve středu se schodkem 280 miliard korun. Je to o zhruba 97 miliard Kč méně, než navrhoval minulý Babišův kabinet. V úvodním kole, které se uskuteční pravděpodobně v pátek, schvalují zejména výši příjmů, výdajů a schodku. Projednávání návrhu rozpočtu by následně mělo pokračovat tak, aby nynější rozpočtové provizorium skončilo nejpozději ke konci března.

Pandemickou novelu, jež rozšiřuje možnosti vydávání protikoronavirových opatření a uzákonila by nařizování karantény telefonicky či krátkou textovou zprávou, senátoři zamítli s argumenty, že by její části mohly být protiústavní. K přehlasování senátního veta se musí ve Sněmovně najít nejméně 101 z 200 poslaneckých hlasů, koalice potřebný počet členů dolní komory má. Ministerstvo zdravotnictví předpokládá, že poslanci Senát přehlasují. Lídři koaličních klubů zvažují několik možností, jak při projednávání předlohy dál postupovat. I podle stanovisek legislativního odboru komory a šéfů vládních stran se budou o postupu opět radit patrně v pondělí, aby návrh v úterý mohli předložit sněmovnímu grémiu.

Účinnost částí pandemického zákona, které návrh mění, končí 28. února. Novela ji prodlužuje do konce listopadu. Prezident Miloš Zeman už avizoval, že by předlohu podepsal. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) v Senátu varoval, že pokud předloha nebude platit, bude muset žádat vládu o vyhlášení nouzového stavu pro opatření, která by se ale týkala už jen zdravotnických zařízení a domovů pro seniory. Předchozí sněmovní schvalování pandemické novely zrychleně ve stavu legislativní nouze trvalo kvůli obstrukcím poslanců opozičního hnutí SPD i s přestávkami zhruba 35 hodin. SPD již oznámila, že se chystá "tvrdě obstruovat" i opětovné projednávání předlohy ve Sněmovně.

Poslanci by měli na schůzi schvalovat v závěrečném kole celkem tři zákony, dva z nich čeká ještě také druhé čtení. Patří k nim zavedení trestnosti působení v nestátních ozbrojených skupinách v cizině. Sněmovna by se měla zabývat především vládními předlohami v úvodním kole. Organizační výbor je v návrhu programu předřadil před poslanecké, senátní i krajské návrhy včetně sporného uzákonění korespondenční volby poslanců a prezidenta pro Čechy v zahraničí.

Hned prvním bodem v bloku prvních čtení je vládní novela na roční odklad účinnosti části nového stavebního zákona, který v minulém volebním období prosadil Babišův kabinet. Fialova vláda tím chce získat čas na zpracování celkové změny zákona, která má zejména zrušit centralizaci stavebního řízení. Odkladem účinnosti části stavebního zákona se Sněmovna zabývala už v polovině ledna. Opozice tehdy využila momentální převahy a přerušila projednávání novely vládních poslanců do začátku března.

Sněmovna by měla po odkladu volit na schůzi členy správní a dozorčí rady Všeobecné zdravotní pojišťovny. Původní nominace volební komise zrušila kvůli požadavku Pirátů, aby měli na seznamu kandidátů do správní rady svého zástupce. Dosáhli toho tím, že se pro volbu sdružili s vládním klubem Starostů a nezávislých. Ve správní radě pojišťovny tím získají jedno místo na úkor klubu ANO.

Návrh programu schůze aktuálně čítá 106 bodů. Stejně jako při minulých schůzích se nepředpokládá, že by se poslanci stihli vypořádat se všemi.

Související

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna Andrej Babiš

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu

V divadelním sále v Charkově se na scéně otevírají krabice od munice, které místo nábojů odhalují figurky andělů a jesliček. Tato mrazivá vánoční scéna přesně ilustruje současnou ukrajinskou realitu, kde válka pronikla do každého aspektu každodenního života. Režisérka Oksana Dmitrieva přiznává, že divadlo je sice zrcadlem emocí, ale ani umění nedokáže dát odpověď na otázku, co bude dál. Ukrajince totiž čeká čtvrtá válečná zima, která může být tou dosud nejtemnější, a nejistota ohledně budoucnosti dosahuje vrcholu.

před 2 hodinami

Steve Witkoff

Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině

Na Floridu míří ruská delegace, aby se setkala s americkými vyjednavači v rámci dalšího kola rozhovorů o ukončení války na Ukrajině. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se tímto krokem snaží přimět obě válčící strany k dohodě, která by zastavila konflikt trvající od února 2022. Setkání navazuje na páteční jednání USA s ukrajinskými a evropskými představiteli, po kterém všechny strany hlásily pokrok v otázce bezpečnostních záruk pro Kyjev.

před 3 hodinami

Rusko, Kreml

Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO

Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.

před 4 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Bart De Wever na summitu EU. (6. března 2025).

Vítězové summitu EU o financování Ukrajiny? De Wever i Česko, píše Politico

Na bruselském summitu k zásadnímu obratu v otázce financování Ukrajiny, ze kterého vyšel jako nečekaný vítěz belgický premiér Bart De Wever. Přestože Evropská unie nakonec schválila balík pomoci ve výši 90 miliard eur na roky 2026 a 2027, původní ambiciózní plán využít k tomuto účelu zmrazená ruská aktiva zcela ztroskotal.

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Superchřipka, nebo mnoho povyku pro nic? Epidemie tříští vědeckou obec

Letošní chřipková sezóna vyvolává bouřlivé diskuse kvůli rozporuplným informacím o takzvané „superchřipce“. Zatímco zdravotníci z NHS England varují před bezprecedentní vlnou, která plní nemocnice rekordním tempem, mnozí vědci nabádají ke klidu a mluví o zbytečném strašení. Hlavním tématem je zmutovaný kmen viru H3N2, konkrétně subvarianta označovaná jako „subclade-K“, která se letos začala šířit nezvykle brzy – v některých oblastech už o měsíc dříve, než je běžné.

před 7 hodinami

Jeffrey Epstein

Zveřejnění Epsteinových záznamů hýbe Amerikou. Ministerstvo řadu informací dál tají

Ministerstvo spravedlnosti USA včera na svých webových stránkách zveřejnilo tisíce souborů z vyšetřování Jeffreyho Epsteina. Tento krok však provázejí rozsáhlé kontroverze, protože úřad uvolnil pouze část materiálů a uplatnil v nich drastické zásahy. Mnoho stránek je zcela začerněných a ministerstvo podle kritiků zadrželo mnohem více informací, než mu ukládá zákon. Republikánský kongresman Thomas Massie prohlášením reagoval, že tento postup hrubě porušuje jak literu, tak ducha nedávno schválené legislativy.

před 8 hodinami

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly rozsáhlou sérii útoků v Sýrii

Spojené státy v pátek podnikly rozsáhlou sérii útoků na desítky cílů v Sýrii. Operace s názvem „Hawkeye“ byla přímou odvetou za nedávný útok, při kterém zahynuli dva američtí vojáci a civilní tlumočník. Prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social potvrdil, že Spojené státy splnily svůj slib a proti „vražedným teroristům“ nasadily velmi tvrdou sílu. Podle dostupných informací zasáhlo americké letectvo a dělostřelectvo přibližně 70 objektů spojených s teroristickou organizací Islámský stát (ISIS).

před 9 hodinami

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Prezident Trump

Astronauti se vrátí na Měsíc, nařídil Trump. Připustil možnost války s Venezuelou

Americká administrativa pod vedením Donalda Trumpa zahájila rozsáhlou ofenzívu na několika frontách, od vojenského tlaku na Venezuelu až po ambiciózní plány v hlubokém vesmíru. V pátečním rozhovoru pro stanici NBC News prezident potvrdil, že nevylučuje válečný konflikt s Venezuelou, a oznámil přitvrzení námořní blokády. Podle Trumpa budou Spojené státy pokračovat v zabavování ropných tankerů, které se pokusí obejít sankce uvalené na režim Nicoláse Madura.

včera

Vladimir Putin na výroční tiskové konferenci. (19.12.2025)

Putin: Pokud budete respektovat Rusko, nové války nebudou. Jestli Ukrajina uspořádá volby, zastavíme palbu

Vladimir Putin na své tradiční bilanční tiskové konferenci v Moskvě nabídl Ukrajině nečekaný návrh: Rusko je ochotno uvažovat o dočasném zastavení útoků, pokud se v zemi uskuteční volby. Podle ruského prezidenta je Moskva připravena zajistit bezpečnost hlasování tím, že se v den voleb zdrží úderů hluboko do ukrajinského vnitrozemí. Putin tím opětovně zaútočil na legitimitu současné vlády v Kyjevě.

včera

Volodymyr Zelenskyj na summitu EU

Noční summit ukázal tvrdou pravdu: Evropa chce Ukrajinu zachránit, ale není ochotna za to platit

Bruselský summit, který skončil v brzkých ranních hodinách, odhalil hlubokou pravdu o současné Evropě: kontinent sice chce zachránit Ukrajinu před kolapsem, ale jen málokdo je podle analýzy webu Politico ochoten za to skutečně zaplatit ze svého. Polský premiér Donald Tusk sice varoval, že volba stojí mezi „penězi dnes, nebo krví zítra“, ovšem výsledná dohoda o půjčce ve výši 90 miliard eur ukazuje, že unie raději vsadila na dluh u finančních trhů než na přímé příspěvky členských států.

včera

střela Flamingo

V utajené továrně vyrábí Ukrajina ničivou střelu. Flamingo má konkurovat americkému Tomahawku

V utajených prostorách, kam se lze dostat jen se zavázanýma očima a bez mobilního telefonu, buduje Ukrajina základy své budoucí bezpečnosti. Reportéři BBC získali vzácnou možnost nahlédnout do jedné z továren společnosti Fire Point, kde se vyrábí nová pýcha domácího zbrojního průmyslu – řízená střela Flamingo. Tento letoun s plochou dráhou letu má dosah až 3 000 kilometrů a je navržen tak, aby dokázal zasahovat cíle hluboko na ruském území.

včera

Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu, za stupňování napětí může NATO, prohlásil Putin

Ruský prezident Vladimir Putin se na své výroční tiskové konferenci pokusil rozptýlit obavy ze stupňující se agrese vůči Západu. Prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu zaútočit na Evropu a že veškeré napětí je důsledkem politiky Severoatlantické aliance. Putin v této souvislosti upozornil na novou bezpečnostní strategii USA, která podle něj příznačně neoznačuje Rusko za hlavní hrozbu, což dává prostor k nové dynamice vztahů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy