Premiér Fiala přivítal v Kramářově vile britskou premiérku Liz Trussovou

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

Trussová dorazila do Kramářovy vily z letiště ve slunečném podzimním počasí o několik minut dříve, než uváděl oficiální harmonogram. Premiér Fiala jí v zahradě předal na uvítanou kytici. Britskou premiérku hned po příchodu zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Oba politiky nyní čeká jednání mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní oběd obou delegací. Na místě je i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer.

Trussová, která naposledy působila jako ministryně zahraničí, v souvislosti s Ukrajinou po nástupu do funkce premiérky deklarovala, že Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí. Uvedla, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do doby, než Kyjev válku vyhraje. Spojencům vzkázala, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a aby ohledně podpory Ukrajiny zůstali pevní. Přislíbila, že "Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení".

Nová britská premiérka zaujala tvrdou pozici nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně. Podobně smýšlející demokracie vyzvala, aby byly vůči autokratickým režimům rozhodné. Ekonomická síla demokratických států může podle ní pomoci potlačit autoritářství. Apelovala také na vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi "ekonomického NATO". "Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu," řekla na Valném shromáždění OSN.

Sedmačtyřicetiletá Trussová vzešla jako premiérka a nová šéfka britských konzervativců z vnitrostranického hlasování. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Do funkce ji krátce před svým skonem jmenovala královna Alžběta II., která předtím přijala rezignaci Borise Johnsona. K vnitrostátním politickým prioritám Trussové patří obnova stagnujícího hospodářství a řešení krize životních nákladů skrze snižování daní.

Rodačka z Oxfordu Trussová vyrůstala ve Skotsku. Vystudovala filozofii, politologii a ekonomii, pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do Parlamentu. V letech 2014 až 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova. Do roku 2017 byla ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele ministerstva mezinárodního obchodu provedla Británii obdobím brexitu. Patřila k podporovatelům setrvání v EU - uváděla, že to Británii umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku.

Trussová dorazila na pražský summit, s novináři nemluvila

Mezi prvními lídry pozvanými na zasedání Evropského politického společenství dnes dorazila na Pražský hrad britská premiérka Liz Trussová. Po 13:00 bude jedním z řečníků při zahajovací části akce, které se účastní zástupci 44 zemí.

Na rozdíl od jiných politiků Trussová při příchodu na hrad nemluvila s novináři. Britskou premiérku v Praze už dopoledne přivítal předseda české vlády Petr Fiala, který se s ní setkal v Kramářově vile.

Trussová přijela do Prahy po velmi pohnutém prvním měsíci ve funkci ministerské předsedkyně. Jeho první polovinu poznačil státní smutek vyhlášený po smrti královny Alžběty II., následně nová vláda způsobila bouři na ekonomické i politické scéně, když ohlásila největší snižování daní za poslední dekády. Otřesy pokračovaly tento týden na výročním sjezdu vládní Konzervativní strany, během kterého byla vláda nucena část svého daňového plánu stáhnout za spekulací o revoltě mezi poslanci i ministry.

Účast na pražském setkání, které je premiérou nového diplomatického formátu, potvrdila premiérka až minulý týden. Někteří komentátoři vývoj vidí jako potenciální zlomový moment pro vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu, tedy britském odchodu z unie.

Trussová chce podle médií v Praze napravit vztahy s EU a uniknout zmatkům doma

Pro britskou premiérku Liz Trussovou je její účast na prvním setkání Evropského politického společenství (EPC) v Praze příležitostí, jak napravit vztahy s Evropskou unií pošramocené pobrexitovými neshodami a jak uniknout zmatku a kritice na domácí politické scéně, kde vláda čelí ostrým výpadům kvůli svému kontroverznímu plánu na oživení ekonomiky. Tak první zahraniční cestu ministerské předsedkyně vnímají britská média i světové agentury. Sama Trussová ujišťuje, že chce v Česku řešit konkrétní témata, která nyní celou Evropu spojují, jako jsou válka na Ukrajině, energie a migrace.

"Po bolestivých dvou týdnech politické vřavy, paniky na trzích a brutálních vnitrostranických bojích u konzervativců dnešek britské premiérce čelící útokům nabízí možná poněkud nečekanou úlevu," napsala Jennifer Rankinová v deníku The Guardian. Trussovou podle ní čeká náročný debut na evropské politické scéně poté, co musela řešit dopady dalekosáhlých ekonomických plánů svého kabinetu, které sklidily kritiku od opozice i od nezávislých odborníků.

Premiérka do Prahy zamířila z výroční konference Konzervativní strany, kde musela obhajovat vládní plán snižování daní. Část z něj už vláda opustila poté, co nově oznámená opatření vedla mimo jiné k pádu libry.

Cesta Trussové na setkání EPC, které kromě unijní sedmadvacítky tvoří dalších 17 evropských zemí, podle serveru BBC může naznačovat, že premiérka se bude snažit po letech tvrdých sporů ohledně pravidel obchodu najít společnou řeč s EU. Londýn a Brusel stále nevyřešily například neshody ohledně takzvaného severoirského protokolu, který po vystoupení Británie z unie stanovuje pravidla celních kontrol. Ještě před několika týdny se Britové k novému formátu setkání, které navrhl francouzský prezident Emmauel Macron, stavěli velmi rezervovaně, napsala agentura AP. Nyní je podle ní ambicí Londýna hrát při jednání vůdčí roli.

Trussová v textu pro deník The Times ujistila Brity, že EPC nemá být alternativou k EU a že se Británie jednání účastní jako suverénní země, která chce udržovat blízké vztahy s ostatními státy kontinentu.

"Evropa čelí největší krizi od druhé světové války. A činí tak společně s jednotou a rozhodností," řekne podle úřadu britské vlády Trussová ve svém pražském projevu. "Musíme dál být pevní a zajistit, aby Ukrajina válku vyhrála, ale také se musíme vypořádat se strategickými výzvami, které přinesla," doplní premiérka, podle níž jde zejména o další postup ohledně dodávek energií a ohledně migrace.

Fiala s Trussovou jednali o Ukrajině, energetice či vztazích Británie s EU

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

"Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu," uvedl Fiala. Země podle něj spojuje politická, humanitární, finanční i vojenská podpora Ukrajiny.

Fiala s Trussovou jednali zejména o možných dalších dodávkách vojenského materiálu nebo o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. "Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království," konstatoval ministerský předseda.

Británie je pro ČR také důležitým partnerem v energetice. Česko podporuje opětovné zapojení Británie do Severomořské energetické spolupráce, jež se soustřeďuje na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. České předsednictví v Radě EU to má za cíl. "Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi," dodal Fiala.

Státníci diskutovali také o posílení obranné spolupráce a kooperace v jaderné energetice. Británie je zásadním českým obchodním partnerem, v posledních letech je pátým až sedmým největším vývozním trhem. "Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 procenta a dovoz do ČR pak o 14,3 procenta," dodal úřad vlády.

Mluvčí Downing Street ve vyjádření, které ČTK poskytlo britské velvyslanectví v Praze, uvedl, že Trussová poděkovala Fialovi za to, že hostí dnešní jednání lídrů evropských zemí. Jde podle ní o příležitost prodiskutovat regionální záležitosti, jako jsou energetická bezpečnost nebo migrace.

Související

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

Více souvisejících

Liz Trussová (britská politička) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 5 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 6 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 8 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 10 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

včera

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy