Premiér Fiala přivítal v Kramářově vile britskou premiérku Liz Trussovou

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

Trussová dorazila do Kramářovy vily z letiště ve slunečném podzimním počasí o několik minut dříve, než uváděl oficiální harmonogram. Premiér Fiala jí v zahradě předal na uvítanou kytici. Britskou premiérku hned po příchodu zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Oba politiky nyní čeká jednání mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní oběd obou delegací. Na místě je i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer.

Trussová, která naposledy působila jako ministryně zahraničí, v souvislosti s Ukrajinou po nástupu do funkce premiérky deklarovala, že Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí. Uvedla, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do doby, než Kyjev válku vyhraje. Spojencům vzkázala, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a aby ohledně podpory Ukrajiny zůstali pevní. Přislíbila, že "Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení".

Nová britská premiérka zaujala tvrdou pozici nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně. Podobně smýšlející demokracie vyzvala, aby byly vůči autokratickým režimům rozhodné. Ekonomická síla demokratických států může podle ní pomoci potlačit autoritářství. Apelovala také na vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi "ekonomického NATO". "Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu," řekla na Valném shromáždění OSN.

Sedmačtyřicetiletá Trussová vzešla jako premiérka a nová šéfka britských konzervativců z vnitrostranického hlasování. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Do funkce ji krátce před svým skonem jmenovala královna Alžběta II., která předtím přijala rezignaci Borise Johnsona. K vnitrostátním politickým prioritám Trussové patří obnova stagnujícího hospodářství a řešení krize životních nákladů skrze snižování daní.

Rodačka z Oxfordu Trussová vyrůstala ve Skotsku. Vystudovala filozofii, politologii a ekonomii, pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do Parlamentu. V letech 2014 až 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova. Do roku 2017 byla ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele ministerstva mezinárodního obchodu provedla Británii obdobím brexitu. Patřila k podporovatelům setrvání v EU - uváděla, že to Británii umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku.

Trussová dorazila na pražský summit, s novináři nemluvila

Mezi prvními lídry pozvanými na zasedání Evropského politického společenství dnes dorazila na Pražský hrad britská premiérka Liz Trussová. Po 13:00 bude jedním z řečníků při zahajovací části akce, které se účastní zástupci 44 zemí.

Na rozdíl od jiných politiků Trussová při příchodu na hrad nemluvila s novináři. Britskou premiérku v Praze už dopoledne přivítal předseda české vlády Petr Fiala, který se s ní setkal v Kramářově vile.

Trussová přijela do Prahy po velmi pohnutém prvním měsíci ve funkci ministerské předsedkyně. Jeho první polovinu poznačil státní smutek vyhlášený po smrti královny Alžběty II., následně nová vláda způsobila bouři na ekonomické i politické scéně, když ohlásila největší snižování daní za poslední dekády. Otřesy pokračovaly tento týden na výročním sjezdu vládní Konzervativní strany, během kterého byla vláda nucena část svého daňového plánu stáhnout za spekulací o revoltě mezi poslanci i ministry.

Účast na pražském setkání, které je premiérou nového diplomatického formátu, potvrdila premiérka až minulý týden. Někteří komentátoři vývoj vidí jako potenciální zlomový moment pro vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu, tedy britském odchodu z unie.

Trussová chce podle médií v Praze napravit vztahy s EU a uniknout zmatkům doma

Pro britskou premiérku Liz Trussovou je její účast na prvním setkání Evropského politického společenství (EPC) v Praze příležitostí, jak napravit vztahy s Evropskou unií pošramocené pobrexitovými neshodami a jak uniknout zmatku a kritice na domácí politické scéně, kde vláda čelí ostrým výpadům kvůli svému kontroverznímu plánu na oživení ekonomiky. Tak první zahraniční cestu ministerské předsedkyně vnímají britská média i světové agentury. Sama Trussová ujišťuje, že chce v Česku řešit konkrétní témata, která nyní celou Evropu spojují, jako jsou válka na Ukrajině, energie a migrace.

"Po bolestivých dvou týdnech politické vřavy, paniky na trzích a brutálních vnitrostranických bojích u konzervativců dnešek britské premiérce čelící útokům nabízí možná poněkud nečekanou úlevu," napsala Jennifer Rankinová v deníku The Guardian. Trussovou podle ní čeká náročný debut na evropské politické scéně poté, co musela řešit dopady dalekosáhlých ekonomických plánů svého kabinetu, které sklidily kritiku od opozice i od nezávislých odborníků.

Premiérka do Prahy zamířila z výroční konference Konzervativní strany, kde musela obhajovat vládní plán snižování daní. Část z něj už vláda opustila poté, co nově oznámená opatření vedla mimo jiné k pádu libry.

Cesta Trussové na setkání EPC, které kromě unijní sedmadvacítky tvoří dalších 17 evropských zemí, podle serveru BBC může naznačovat, že premiérka se bude snažit po letech tvrdých sporů ohledně pravidel obchodu najít společnou řeč s EU. Londýn a Brusel stále nevyřešily například neshody ohledně takzvaného severoirského protokolu, který po vystoupení Británie z unie stanovuje pravidla celních kontrol. Ještě před několika týdny se Britové k novému formátu setkání, které navrhl francouzský prezident Emmauel Macron, stavěli velmi rezervovaně, napsala agentura AP. Nyní je podle ní ambicí Londýna hrát při jednání vůdčí roli.

Trussová v textu pro deník The Times ujistila Brity, že EPC nemá být alternativou k EU a že se Británie jednání účastní jako suverénní země, která chce udržovat blízké vztahy s ostatními státy kontinentu.

"Evropa čelí největší krizi od druhé světové války. A činí tak společně s jednotou a rozhodností," řekne podle úřadu britské vlády Trussová ve svém pražském projevu. "Musíme dál být pevní a zajistit, aby Ukrajina válku vyhrála, ale také se musíme vypořádat se strategickými výzvami, které přinesla," doplní premiérka, podle níž jde zejména o další postup ohledně dodávek energií a ohledně migrace.

Fiala s Trussovou jednali o Ukrajině, energetice či vztazích Británie s EU

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

"Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu," uvedl Fiala. Země podle něj spojuje politická, humanitární, finanční i vojenská podpora Ukrajiny.

Fiala s Trussovou jednali zejména o možných dalších dodávkách vojenského materiálu nebo o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. "Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království," konstatoval ministerský předseda.

Británie je pro ČR také důležitým partnerem v energetice. Česko podporuje opětovné zapojení Británie do Severomořské energetické spolupráce, jež se soustřeďuje na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. České předsednictví v Radě EU to má za cíl. "Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi," dodal Fiala.

Státníci diskutovali také o posílení obranné spolupráce a kooperace v jaderné energetice. Británie je zásadním českým obchodním partnerem, v posledních letech je pátým až sedmým největším vývozním trhem. "Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 procenta a dovoz do ČR pak o 14,3 procenta," dodal úřad vlády.

Mluvčí Downing Street ve vyjádření, které ČTK poskytlo britské velvyslanectví v Praze, uvedl, že Trussová poděkovala Fialovi za to, že hostí dnešní jednání lídrů evropských zemí. Jde podle ní o příležitost prodiskutovat regionální záležitosti, jako jsou energetická bezpečnost nebo migrace.

Související

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

Více souvisejících

Liz Trussová (britská politička) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 20 minutami

Rusko, Kreml

Svět má za sebou dva hektické týdny plné chaosu a jednání. A ukrajinský mír je stále v nedohlednu

Uplynulé dva týdny přinesly dramatické dění na frontách diplomacie i bojišť. Přestože se svět dočkal největší výměny válečných zajatců od začátku ruské invaze a Moskva s Kyjevem se poprvé po třech letech posadily ke společnému jednacímu stolu, žádný skutečný průlom směrem k míru se nekoná. A ruské vedení dává najevo, že si situaci vykládá jako vítězství – jak v oblasti diplomacie, tak vojenské převahy.

před 1 hodinou

Izraelská armáda

Izraelští vojáci přiznali, že používají palestinské civilisty jako lidské štíty

Podle investigativního šetření agentury Associated Press (AP) je izraelská armáda systematicky obviňována z toho, že nutí palestinské civilisty sloužit jako lidské štíty během své ofenzivy v Pásmu Gazy. Sedm Palestinců a dva izraelští vojáci popsali, že civilisté byli nuceni vstupovat do budov a tunelů kvůli kontrole přítomnosti výbušnin nebo ozbrojenců. Vše probíhá v rozporu s mezinárodním humanitárním právem, které takové praktiky výslovně zakazuje.

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Kyjev v noci čelil jednomu z největších útoků od začátku války

V noci na dnešek zažila ukrajinská metropole Kyjev jeden z největších leteckých útoků od počátku ruské invaze v únoru 2022. Podle ukrajinského letectva Rusko vypustilo celkem 250 dronů a 14 balistických raket, přičemž šest raket a 245 dronů se podařilo sestřelit. Útok způsobil rozsáhlé škody na obytných budovách, podnicích i civilních vozidlech a zanechal nejméně 14 zraněných.

před 3 hodinami

Hackeři, ilustrační foto

Operace Endgame: Mezinárodní razie rozbila ruskou síť kyberzločinu

Nadnárodní operace s krycím názvem Endgame přinesla zásadní úder proti rozsáhlé síti kyberzločinců vedené z Ruska. Podle vyšetřovatelů z Evropy a Severní Ameriky byla zlikvidována centrální část sofistikované malwarové infrastruktury, která měla na svědomí stovky útoků na veřejné instituce, soukromé firmy i běžné uživatele po celém světě. Klíčovou roli v akci sehráli policisté z Velké Británie, Kanady, Dánska, Nizozemska, Francie, Německa a Spojených států amerických.

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu čelí obvinění z pomluvy poté, co napadl Macrona, Carneyho a Starmera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se dostal do mimořádného diplomatického konfliktu se západními spojenci, když obvinil lídry Francie, Kanady a Spojeného království z podněcování antisemitismu a podpory hnutí Hamás. Tvrdá slova, která vyvolala vlnu pobouření, zazněla v reakci na společné prohlášení prezidenta Emmanuela Macrona, premiéra Marka Carneyho a premiéra Keira Starmera, kteří vyzvali Izrael k ukončení ofenzivy a blokády humanitární pomoci do Pásma Gazy.

před 6 hodinami

Golden Dome

Zůstane Trumpův Golden Dome jen na papíře? Může se sesypat jako Reaganovy "Hvězdné války"

Americký prezident Donald Trump představil ambiciózní plán na vývoj nové generace protiraketového obranného systému s názvem „Golden Dome“, který má být schopen zachytit rakety vypálené odkudkoli na světě – včetně těch z vesmíru. Podle jeho slov se systém částečně inspiruje izraelským „Iron Dome“, který chrání Izrael před raketovými útoky. Trump tvrdí, že nový štít bude funkční do konce jeho aktuálního čtyřletého mandátu.

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump hrozí cly na Apple. Odmítá dohodu s EU, Evropa zvažuje odvetu

Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že plánuje zavést 50% clo na dovoz z Evropské unie. Tento krok odůvodnil stagnací ve vzájemných obchodních jednáních a podle jeho slov jednostrannými a neférovými překážkami ze strany EU. Jak uvedl na síti Truth Social, unie podle něj uplatňuje „obrovské obchodní bariéry, DPH, absurdní pokuty pro firmy, neférové žaloby a měnové manipulace“, které způsobují USA každoroční obchodní deficit přesahující 250 miliard dolarů.

před 8 hodinami

Harvardova univerzita

Zahraniční studenti mohou zůstat, zatím. Soud zastavil nařízení Trumpovy administrativy

Federální soudkyně Allison Burroughsová v pátek vydala předběžné opatření, které dočasně pozastavuje rozhodnutí Trumpovy administrativy odebrat Harvardově univerzitě oprávnění přijímat zahraniční studenty. Rozhodnutí přišlo jen několik hodin poté, co Harvard podal žalobu, v níž tvrdí, že jde o jasnou odvetu za to, že univerzita odmítla splnit ideologické požadavky federální vlády.

před 10 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

Kim Čong-un

Kim nařídil vyšetření „trestuhodné nedbalosti“ při spuštění lodi. Propaganda už přepisuje příběh

Severokorejské úřady zahájily interní vyšetřování vážného incidentu, k němuž došlo během slavnostního spuštění druhého torpédoborce nové generace na vodu v průběhu uplynulého týdne. Událost, která měla demonstrovat vojenský a technologický pokrok režimu, skončila technickým selháním, jež si okamžitě vyžádalo ostrou reakci samotného vůdce země Kim Čong-una.

včera

včera

včera

Air Force One

Bezpečnostní experty berou mrákoty: Trump nechá přestavět letoun z Kataru na Air Force One, navíc o něm lhal

Americké ministerstvo obrany oficiálně přijalo luxusní letoun Boeing 747 od Kataru s cílem upravit jej na dočasné prezidentské letadlo Air Force One. Tato kontroverzní volba, iniciovaná prezidentem Donaldem Trumpem a ministrem obrany Petem Hegsethem, však vyvolává silnou kritiku napříč politickým spektrem kvůli bezpečnostním rizikům i možnému porušení ústavních pravidel.

včera

Koupelny, ilustrační fotografie

Českem se dál šíří žloutenka. Většina Čechů si nemyje správně ruce, upozorňuje SZÚ

Českem se opět šíří žloutenka typu A, rychle přibývá infikovaných. Nejčastěji se týká dětí, ale v poslední době byly zaznamenány případy i u dospívajících a mladých dospělých, také u osob drogově závislých či u bezdomovců. Žloutence typu A se říká nemoc špinavých rukou, proto je důležité dbát na prevenci. Základem je důsledná hygiena rukou. Řekneme si, co je to žloutenka, jak se šíří a jak si správně mýt ruce.

včera

včera

Harvardova univerzita

Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA

Prestižní Harvardova univerzita zažalovala federální vládu USA poté, co jí byla ze strany administrativy prezidenta Donalda Trumpa odebrána možnost přijímat studenty ze zahraničí prostřednictvím amerických vízových programů. Tento bezprecedentní krok vyvolal šok v akademické sféře a rychle přerostl v právní bitvu, která by mohla mít dalekosáhlé důsledky pro celé americké vysoké školství.

včera

Neřeší hodnoty, ale zájmy. Diplomat vysvětlil, proč je Trumpova vláda tak chaotická

Prezident Donald Trump se často odvolává na slogan „America First“, který je hluboce zakořeněn v americké historii, avšak dnes nabývá nové podoby. Podle bývalého diplomata Dennise Rosse, který se touto doktrínou podrobně zabývá, se Trump nevzdaluje tradici zahraniční politiky Spojených států – spíše na ni navazuje. Nejde o izolacionismus, ale o jednostrannost: Spojené státy se historicky vyhýbaly svazkům, které by je mohly zatáhnout do zahraničních konfliktů, ale zároveň byly připraveny prosazovat své obchodní a bezpečnostní zájmy silou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy