Premiér Fiala přivítal v Kramářově vile britskou premiérku Liz Trussovou

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

Trussová dorazila do Kramářovy vily z letiště ve slunečném podzimním počasí o několik minut dříve, než uváděl oficiální harmonogram. Premiér Fiala jí v zahradě předal na uvítanou kytici. Britskou premiérku hned po příchodu zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Oba politiky nyní čeká jednání mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní oběd obou delegací. Na místě je i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer.

Trussová, která naposledy působila jako ministryně zahraničí, v souvislosti s Ukrajinou po nástupu do funkce premiérky deklarovala, že Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí. Uvedla, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do doby, než Kyjev válku vyhraje. Spojencům vzkázala, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a aby ohledně podpory Ukrajiny zůstali pevní. Přislíbila, že "Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení".

Nová britská premiérka zaujala tvrdou pozici nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně. Podobně smýšlející demokracie vyzvala, aby byly vůči autokratickým režimům rozhodné. Ekonomická síla demokratických států může podle ní pomoci potlačit autoritářství. Apelovala také na vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi "ekonomického NATO". "Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu," řekla na Valném shromáždění OSN.

Sedmačtyřicetiletá Trussová vzešla jako premiérka a nová šéfka britských konzervativců z vnitrostranického hlasování. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Do funkce ji krátce před svým skonem jmenovala královna Alžběta II., která předtím přijala rezignaci Borise Johnsona. K vnitrostátním politickým prioritám Trussové patří obnova stagnujícího hospodářství a řešení krize životních nákladů skrze snižování daní.

Rodačka z Oxfordu Trussová vyrůstala ve Skotsku. Vystudovala filozofii, politologii a ekonomii, pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do Parlamentu. V letech 2014 až 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova. Do roku 2017 byla ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele ministerstva mezinárodního obchodu provedla Británii obdobím brexitu. Patřila k podporovatelům setrvání v EU - uváděla, že to Británii umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku.

Trussová dorazila na pražský summit, s novináři nemluvila

Mezi prvními lídry pozvanými na zasedání Evropského politického společenství dnes dorazila na Pražský hrad britská premiérka Liz Trussová. Po 13:00 bude jedním z řečníků při zahajovací části akce, které se účastní zástupci 44 zemí.

Na rozdíl od jiných politiků Trussová při příchodu na hrad nemluvila s novináři. Britskou premiérku v Praze už dopoledne přivítal předseda české vlády Petr Fiala, který se s ní setkal v Kramářově vile.

Trussová přijela do Prahy po velmi pohnutém prvním měsíci ve funkci ministerské předsedkyně. Jeho první polovinu poznačil státní smutek vyhlášený po smrti královny Alžběty II., následně nová vláda způsobila bouři na ekonomické i politické scéně, když ohlásila největší snižování daní za poslední dekády. Otřesy pokračovaly tento týden na výročním sjezdu vládní Konzervativní strany, během kterého byla vláda nucena část svého daňového plánu stáhnout za spekulací o revoltě mezi poslanci i ministry.

Účast na pražském setkání, které je premiérou nového diplomatického formátu, potvrdila premiérka až minulý týden. Někteří komentátoři vývoj vidí jako potenciální zlomový moment pro vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu, tedy britském odchodu z unie.

Trussová chce podle médií v Praze napravit vztahy s EU a uniknout zmatkům doma

Pro britskou premiérku Liz Trussovou je její účast na prvním setkání Evropského politického společenství (EPC) v Praze příležitostí, jak napravit vztahy s Evropskou unií pošramocené pobrexitovými neshodami a jak uniknout zmatku a kritice na domácí politické scéně, kde vláda čelí ostrým výpadům kvůli svému kontroverznímu plánu na oživení ekonomiky. Tak první zahraniční cestu ministerské předsedkyně vnímají britská média i světové agentury. Sama Trussová ujišťuje, že chce v Česku řešit konkrétní témata, která nyní celou Evropu spojují, jako jsou válka na Ukrajině, energie a migrace.

"Po bolestivých dvou týdnech politické vřavy, paniky na trzích a brutálních vnitrostranických bojích u konzervativců dnešek britské premiérce čelící útokům nabízí možná poněkud nečekanou úlevu," napsala Jennifer Rankinová v deníku The Guardian. Trussovou podle ní čeká náročný debut na evropské politické scéně poté, co musela řešit dopady dalekosáhlých ekonomických plánů svého kabinetu, které sklidily kritiku od opozice i od nezávislých odborníků.

Premiérka do Prahy zamířila z výroční konference Konzervativní strany, kde musela obhajovat vládní plán snižování daní. Část z něj už vláda opustila poté, co nově oznámená opatření vedla mimo jiné k pádu libry.

Cesta Trussové na setkání EPC, které kromě unijní sedmadvacítky tvoří dalších 17 evropských zemí, podle serveru BBC může naznačovat, že premiérka se bude snažit po letech tvrdých sporů ohledně pravidel obchodu najít společnou řeč s EU. Londýn a Brusel stále nevyřešily například neshody ohledně takzvaného severoirského protokolu, který po vystoupení Británie z unie stanovuje pravidla celních kontrol. Ještě před několika týdny se Britové k novému formátu setkání, které navrhl francouzský prezident Emmauel Macron, stavěli velmi rezervovaně, napsala agentura AP. Nyní je podle ní ambicí Londýna hrát při jednání vůdčí roli.

Trussová v textu pro deník The Times ujistila Brity, že EPC nemá být alternativou k EU a že se Británie jednání účastní jako suverénní země, která chce udržovat blízké vztahy s ostatními státy kontinentu.

"Evropa čelí největší krizi od druhé světové války. A činí tak společně s jednotou a rozhodností," řekne podle úřadu britské vlády Trussová ve svém pražském projevu. "Musíme dál být pevní a zajistit, aby Ukrajina válku vyhrála, ale také se musíme vypořádat se strategickými výzvami, které přinesla," doplní premiérka, podle níž jde zejména o další postup ohledně dodávek energií a ohledně migrace.

Fiala s Trussovou jednali o Ukrajině, energetice či vztazích Británie s EU

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

"Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu," uvedl Fiala. Země podle něj spojuje politická, humanitární, finanční i vojenská podpora Ukrajiny.

Fiala s Trussovou jednali zejména o možných dalších dodávkách vojenského materiálu nebo o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. "Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království," konstatoval ministerský předseda.

Británie je pro ČR také důležitým partnerem v energetice. Česko podporuje opětovné zapojení Británie do Severomořské energetické spolupráce, jež se soustřeďuje na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. České předsednictví v Radě EU to má za cíl. "Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi," dodal Fiala.

Státníci diskutovali také o posílení obranné spolupráce a kooperace v jaderné energetice. Británie je zásadním českým obchodním partnerem, v posledních letech je pátým až sedmým největším vývozním trhem. "Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 procenta a dovoz do ČR pak o 14,3 procenta," dodal úřad vlády.

Mluvčí Downing Street ve vyjádření, které ČTK poskytlo britské velvyslanectví v Praze, uvedl, že Trussová poděkovala Fialovi za to, že hostí dnešní jednání lídrů evropských zemí. Jde podle ní o příležitost prodiskutovat regionální záležitosti, jako jsou energetická bezpečnost nebo migrace.

Související

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

Více souvisejících

Liz Trussová (britská politička) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy