Premiér Fiala přivítal v Kramářově vile britskou premiérku Liz Trussovou

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

Trussová dorazila do Kramářovy vily z letiště ve slunečném podzimním počasí o několik minut dříve, než uváděl oficiální harmonogram. Premiér Fiala jí v zahradě předal na uvítanou kytici. Britskou premiérku hned po příchodu zaujal výhled na Prahu, který pak s Fialou obdivovala i z balkonu vily. Oba politiky nyní čeká jednání mezi čtyřma očima, následovat bude pracovní oběd obou delegací. Na místě je i britský velvyslanec v Praze Nicholas Archer.

Trussová, která naposledy působila jako ministryně zahraničí, v souvislosti s Ukrajinou po nástupu do funkce premiérky deklarovala, že Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí. Uvedla, že Británie bude Ukrajině poskytovat vojenskou pomoc do doby, než Kyjev válku vyhraje. Spojencům vzkázala, aby se nenechali zastrašit řinčením zbraněmi ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina a aby ohledně podpory Ukrajiny zůstali pevní. Přislíbila, že "Británie bude do roku 2030 vynakládat tři procenta svého hrubého domácího produktu na obranu, čímž si v Evropě jako bezpečnostní aktér zachová vedoucí postavení".

Nová britská premiérka zaujala tvrdou pozici nejen vůči Rusku, ale také vůči Číně. Podobně smýšlející demokracie vyzvala, aby byly vůči autokratickým režimům rozhodné. Ekonomická síla demokratických států může podle ní pomoci potlačit autoritářství. Apelovala také na vytvoření rozsáhlého liberálního hospodářského plánu, jakéhosi "ekonomického NATO". "Skupina G7 a naši podobně smýšlející partneři musí jednat jako ekonomické NATO, aby společně bránili naši prosperitu," řekla na Valném shromáždění OSN.

Sedmačtyřicetiletá Trussová vzešla jako premiérka a nová šéfka britských konzervativců z vnitrostranického hlasování. Po Margaret Thatcherové a Therese Mayové je třetí ženou v čele britské vlády. Do funkce ji krátce před svým skonem jmenovala královna Alžběta II., která předtím přijala rezignaci Borise Johnsona. K vnitrostátním politickým prioritám Trussové patří obnova stagnujícího hospodářství a řešení krize životních nákladů skrze snižování daní.

Rodačka z Oxfordu Trussová vyrůstala ve Skotsku. Vystudovala filozofii, politologii a ekonomii, pracovala v soukromém sektoru jako ekonomka. Do vysoké politiky vstoupila v roce 2010 zvolením do Parlamentu. V letech 2014 až 2016 byla ministryní životního prostředí a venkova. Do roku 2017 byla ministryní spravedlnosti a stala se první ženou v této funkci. V čele ministerstva mezinárodního obchodu provedla Británii obdobím brexitu. Patřila k podporovatelům setrvání v EU - uváděla, že to Británii umožní zaměřit se na domácí ekonomické a sociální reformy. Británie formálně opustila Evropskou unii 31. ledna 2020 po 47 letech členství v tomto bloku.

Trussová dorazila na pražský summit, s novináři nemluvila

Mezi prvními lídry pozvanými na zasedání Evropského politického společenství dnes dorazila na Pražský hrad britská premiérka Liz Trussová. Po 13:00 bude jedním z řečníků při zahajovací části akce, které se účastní zástupci 44 zemí.

Na rozdíl od jiných politiků Trussová při příchodu na hrad nemluvila s novináři. Britskou premiérku v Praze už dopoledne přivítal předseda české vlády Petr Fiala, který se s ní setkal v Kramářově vile.

Trussová přijela do Prahy po velmi pohnutém prvním měsíci ve funkci ministerské předsedkyně. Jeho první polovinu poznačil státní smutek vyhlášený po smrti královny Alžběty II., následně nová vláda způsobila bouři na ekonomické i politické scéně, když ohlásila největší snižování daní za poslední dekády. Otřesy pokračovaly tento týden na výročním sjezdu vládní Konzervativní strany, během kterého byla vláda nucena část svého daňového plánu stáhnout za spekulací o revoltě mezi poslanci i ministry.

Účast na pražském setkání, které je premiérou nového diplomatického formátu, potvrdila premiérka až minulý týden. Někteří komentátoři vývoj vidí jako potenciální zlomový moment pro vztahy Británie s Evropskou unií po brexitu, tedy britském odchodu z unie.

Trussová chce podle médií v Praze napravit vztahy s EU a uniknout zmatkům doma

Pro britskou premiérku Liz Trussovou je její účast na prvním setkání Evropského politického společenství (EPC) v Praze příležitostí, jak napravit vztahy s Evropskou unií pošramocené pobrexitovými neshodami a jak uniknout zmatku a kritice na domácí politické scéně, kde vláda čelí ostrým výpadům kvůli svému kontroverznímu plánu na oživení ekonomiky. Tak první zahraniční cestu ministerské předsedkyně vnímají britská média i světové agentury. Sama Trussová ujišťuje, že chce v Česku řešit konkrétní témata, která nyní celou Evropu spojují, jako jsou válka na Ukrajině, energie a migrace.

"Po bolestivých dvou týdnech politické vřavy, paniky na trzích a brutálních vnitrostranických bojích u konzervativců dnešek britské premiérce čelící útokům nabízí možná poněkud nečekanou úlevu," napsala Jennifer Rankinová v deníku The Guardian. Trussovou podle ní čeká náročný debut na evropské politické scéně poté, co musela řešit dopady dalekosáhlých ekonomických plánů svého kabinetu, které sklidily kritiku od opozice i od nezávislých odborníků.

Premiérka do Prahy zamířila z výroční konference Konzervativní strany, kde musela obhajovat vládní plán snižování daní. Část z něj už vláda opustila poté, co nově oznámená opatření vedla mimo jiné k pádu libry.

Cesta Trussové na setkání EPC, které kromě unijní sedmadvacítky tvoří dalších 17 evropských zemí, podle serveru BBC může naznačovat, že premiérka se bude snažit po letech tvrdých sporů ohledně pravidel obchodu najít společnou řeč s EU. Londýn a Brusel stále nevyřešily například neshody ohledně takzvaného severoirského protokolu, který po vystoupení Británie z unie stanovuje pravidla celních kontrol. Ještě před několika týdny se Britové k novému formátu setkání, které navrhl francouzský prezident Emmauel Macron, stavěli velmi rezervovaně, napsala agentura AP. Nyní je podle ní ambicí Londýna hrát při jednání vůdčí roli.

Trussová v textu pro deník The Times ujistila Brity, že EPC nemá být alternativou k EU a že se Británie jednání účastní jako suverénní země, která chce udržovat blízké vztahy s ostatními státy kontinentu.

"Evropa čelí největší krizi od druhé světové války. A činí tak společně s jednotou a rozhodností," řekne podle úřadu britské vlády Trussová ve svém pražském projevu. "Musíme dál být pevní a zajistit, aby Ukrajina válku vyhrála, ale také se musíme vypořádat se strategickými výzvami, které přinesla," doplní premiérka, podle níž jde zejména o další postup ohledně dodávek energií a ohledně migrace.

Fiala s Trussovou jednali o Ukrajině, energetice či vztazích Británie s EU

Předseda české vlády Petr Fiala (ODS) s britskou premiérkou Liz Trussovou dnes v Praze jednali o podpoře Ukrajiny, energetické spolupráci a bezpečnosti, bilaterální kooperaci i vztahu mezi Británií a Evropskou unií. V tiskové zprávě to uvedl úřad vlády. Fiala v Kramářově vile Trussovou přijal před začátkem premiérového zasedání Evropského politického společenství, které se koná na Pražském hradě.

"Vztahy České republiky a Spojeného království mají dlouhou tradici a jsou výborné. Spojené království je naším klíčovým partnerem v oblasti obrany a bezpečnosti i obchodu," uvedl Fiala. Země podle něj spojuje politická, humanitární, finanční i vojenská podpora Ukrajiny.

Fiala s Trussovou jednali zejména o možných dalších dodávkách vojenského materiálu nebo o výcviku příslušníků ukrajinských ozbrojených sil. "Ukrajina patří k hlavním prioritám české vlády bilaterálně i v rámci předsednictví v Radě Evropské unie. Je důležité udržet jednotu EU a pokračovat ve spolupráci s dalšími stejně uvažujícími zeměmi včetně Spojeného království," konstatoval ministerský předseda.

Británie je pro ČR také důležitým partnerem v energetice. Česko podporuje opětovné zapojení Británie do Severomořské energetické spolupráce, jež se soustřeďuje na podporu budování větrných elektráren a rozvodných sítí v Severním moři. České předsednictví v Radě EU to má za cíl. "Tento krok posílí evropskou energetickou spolupráci a bezpečnost, a to tváří v tvář ruské agresi a cenové manipulaci s energiemi," dodal Fiala.

Státníci diskutovali také o posílení obranné spolupráce a kooperace v jaderné energetice. Británie je zásadním českým obchodním partnerem, v posledních letech je pátým až sedmým největším vývozním trhem. "Český vývoz do Velké Británie se za letošní první pololetí meziročně zvýšil o 9,2 procenta a dovoz do ČR pak o 14,3 procenta," dodal úřad vlády.

Mluvčí Downing Street ve vyjádření, které ČTK poskytlo britské velvyslanectví v Praze, uvedl, že Trussová poděkovala Fialovi za to, že hostí dnešní jednání lídrů evropských zemí. Jde podle ní o příležitost prodiskutovat regionální záležitosti, jako jsou energetická bezpečnost nebo migrace.

Související

Boris Johnson

Johnson a Trussová vyzvali vládu, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny

Britští expremiéři Boris Johnson a Liz Trussová dnes vyzvali vládu svého nástupce Rishiho Sunaka, aby do vojenské pomoci Ukrajině zahrnula i bojové letouny. Dvojice s apelem vystoupila během debaty v dolní komoře britského parlamentu o vývoji ruské invaze. Johnson kromě toho vyjádřil názor, že Čína se chystá dodávat zbraně Rusku, které válku proti sousední zemi vede už skoro rok.
Liz Trussová (britská politička)

Britská expremiérka Trussová poprvé komentovala svůj brzký konec v Downing Street

Bývalá britská premiérka Liz Trussová je přesvědčena, že v čele vlády neuspěla kvůli mocnému ekonomickému establishmentu, který nesouhlasil s jejími reformními plány. Vyjádřila se tak v textu pro nedělník The Sunday Telegraph, který je jejím prvním komentářem od doby, kdy loni v říjnu skončila ve funkci. Stalo se tak po pouhých 49 dnech v úřadě. Žádný jiný šéf britské vlády nebyl ve funkci tak krátce.

Více souvisejících

Liz Trussová (britská politička) Petr Fiala (ODS)

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 58 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy