Prezident Zeman udělil milost, recidivista seděl za krádež a loupež

Prezident Miloš Zeman dnes udělil milost onkologicky nemocnému muži, který byl vícekrát nepodmíněně odsouzen za krádež a loupež. ČTK to sdělil prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Zeman podle něj považoval za správné učinit toto rozhodnutí i přesto, že omilostněný je recidivista a dlouhodobě žil bez přístřeší. Prezident poznamenal, že je potřeba muže podpořit v úsilí o vedení života, který je pro společnost přijatelný.

Zeman podle Ovčáčka prominul omilostněnému muži zbytky tří nepodmíněných trestů odnětí svobody uložených za krádeže a loupež. "Prezident republiky přihlédl k jeho závažnému zdravotnímu stavu způsobenému nádorovým onemocněním a dalšími chorobami, které jej závažným způsobem a bezprostředně ohrožují na životě," uvedl mluvčí.

Zohlednil podle něj i to, že se omilostněný v minulosti stal obětí násilného útoku. Byl při něm těžce zraněn, což přispělo ke zhoršení jeho zdravotního stavu. Nyní podstupuje onkologickou léčbu. Soud mu již dříve výkon trestu přerušil.

Prezident republiky Miloš Zeman se ve středu dne 22. ledna 2020 rozhodl vyhovět jednomu žadateli o milost: https://t.co/fLOACRfdvK

— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) January 22, 2020

"Prezident republiky považoval za správné učinit toto milosrdné gesto i přesto, že omilostněný je recidivistou a že se jedná o osobu v minulosti dlouhodobě bez stálého přístřeší, z čehož i jím páchaná předchozí trestná činnost vycházela," dodal Ovčáček. Zeman má podle něj za to, že když se i navzdory "tíživým okolnostem" snaží vést "bezzávadový a pro společnost přijatelný způsob života", je potřeba ho v této snaze podpořit.

Návrh na omilostnění předložila Zemanovi ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).

Zeman dosud udělil dvanáct milostí

Dnešní milost je třetí během Zemanova druhého funkčního období. Už před prezidentskými volbami v roce 2013 Zeman řekl, že nebude udělovat milosti s výjimkou striktně omezeného okruhu humanitárních případů. Pravomoc v udílení milostí převedl v prosinci 2013 na ministerstvo spravedlnosti, které jednotlivé žádosti posuzuje a Hradu předkládá jen ty, jež splňují Zemanem stanovené podmínky - pachatel nesmí mít na svědomí závažný trestný čin, musí mít závažné zdravotní problémy a zajištěné rodinné zázemí.

Poprvé omilostnil v únoru 2016 muže odsouzeného na tři roky za méně závažnou majetkovou trestnou činnost; část trestu si odpykal a poté byl kvůli zdraví podmínečně propuštěn do nemocničního ošetřování.

Druhé žádosti prezident vyhověl v květnu 2016, kdy odsouzeného omilostnil rovněž ze zdravotních důvodů. Prominul mu zbytek jednoho trestu a tři celé tresty odnětí svobody ve výši zhruba 29 měsíců. Muž byl odsouzen za maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání.

Třetí milost, která znamenala zastavení trestního stíhání pro přečin maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, udělil Zeman v září 2016 také ze zdravotních důvodů.

V listopadu 2016 dal prezident milost dvěma vězeňkyním. Jedné z nich na žádost papeže Františka ke konci Svatého roku milosrdenství. Šlo o mladou ženu starající se ve vězení o dítě, které by po dosažení tří let muselo od matky. Trest dostala za zpronevěru a nesplňovala podmínku, kterou prezident stanovil pro omilostnění, protože nebyla dlouhodobě nemocná. Druhá žena, trpící dlouhodobou psychickou nemocí, byla potrestána za podvod, zpronevěru a trestnou činnost spojenou s konkurzem. Téměř polovinu trestu si už odpykala.

Další milost udělil Zeman v prosinci 2016, a to muži, který byl odsouzen za majetkovou trestnou činnost. Přihlédl k závažnému onkologickému onemocnění. Mluvčí Hradu Jiří Ovčáček tehdy uvedl, že milost Zeman udělil přesto, že odsouzený je "značným recidivistou".

Sedmou milost udělil prezident v dubnu 2017 muži nemocnému rakovinou, který byl odsouzen za majetkové zločiny a nedovolené ozbrojování. Muži už soud kvůli špatnému zdraví trest přerušil.

Velkou pozornost vzbudilo v květnu 2017 udělení milosti pro Jiřího Kajínka, který si odpykával doživotí za dvojnásobnou vraždu. Kajínek byl propuštěn po 23 letech strávených ve vězení. Milost byla udělena pod podmínkou, že se Kajínek nedopustí do sedmi let trestného činu. Později se Zeman vyjádřil, že další takovou milost by už neudělil.

Počátkem března 2018 Zeman omilostnil muže, který při dopravní nehodě usmrtil svou manželku a syna. Hrad informoval, že omilostněný sice nesplňuje podmínku závažného zdravotního stavu, avšak Zeman jeho další potrestání vnímá jako nadbytečné a kruté. Odsouzený muž byl ve vězení za ohrožení pod vlivem návykové látky a za usmrcení z nedbalosti, Zeman mu prominul zbytek trestu. Přihlédl k tomu, že muž má nezletilé dítě, které přišlo o matku a sourozence.

Desátou milost udělil Zeman v srpnu 2018 onkologicky nemocnému vězni, který byl potrestaný za zneužití pravomoci, maření výkonu úředního rozhodnutí a přijetí úplatku.

V říjnu 2018 Zeman udělil milost handicapovanému muži, který přišel o obě dolní končetiny a jenž si měl odpykat rok vězení. Zároveň zastavil jeho trestní stíhání za neplacení výživného. Mluvčí Ovčáček dodal, že prezident svým rozhodnutím nijak neomlouvá neplatiče alimentů.

Související

Miloš Zeman se vrátil do pražské kanceláře.

Macinkovy zprávy Hradu nejsou normální, prezident může odmítnout jmenovat ministra, zastal se Zeman Pavla

Bývalý prezident Miloš Zeman se v diskuzním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS vyjádřil k aktuálnímu napětí mezi Hradem a stranou Motoristé. Ve sporu o nejmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí se částečně zastal svého nástupce Petra Pavla, když potvrdil, že hlava státu má podle Ústavy právo jakéhokoli kandidáta odmítnout. Zeman tento postoj odvozuje z formulace, že prezident jmenuje ministry na návrh premiéra, přičemž samotné slovo návrh podle něj implikuje možnost jej nepřijmout. Dodal, že by byl pokrytcem, kdyby Pavla za tento postup kritizoval, neboť on sám během svého mandátu postupoval stejně.
Miloš Zeman

Chybovali Pavel i Macinka, domnívá se exprezident Zeman

Bývalý prezident Miloš Zeman se domnívá, že chybu udělali oba hlavní aktéři aktuálního sporu mezi Pražským hradem a Černínským palácem. Petr Pavel se podle předchůdce v úřadu dopustil dokonce hned několika chyb. Zeman se tak vyjádřil v rozhovoru pro deník Blesk. 

Více souvisejících

Miloš Zeman milost prezidenta prezident čr Praha

Aktuálně se děje

před 34 minutami

Filip Turek, Alena Schillerová, Petr Macinka

Vláda zakázala prodej HHC, řešila novelu cizineckého zákona

Vláda premiéra Andreje Babiše na svém pondělním zasedání schválila několik zásadních legislativních změn, které se dotknou každodenního života v Česku. Mezi hlavní body patřila rozsáhlá novela cizineckého zákona a nová pravidla pro spotřebitelské úvěry. Ministři se rovněž zabývali regulací návykových látek a transformací stavebního řízení.

před 1 hodinou

Ropná rafinerie

Ceny ropy po víkendovém útoku na ostrov Charg letí opět strmě vzhůru

Ceny ropy na světových trzích v pondělí opět zamířily vzhůru. Reagují tak na víkendovou eskalaci násilí na Blízkém východě, zejména na americké údery proti klíčovému íránskému exportnímu uzlu na ostrově Charg. Severomořská ropa Brent si během ranního obchodování připsala 1,8 % a vyšplhala se na 104,98 dolaru za barel, což prohlubuje obavy o stabilitu globálních dodávek energií.

před 2 hodinami

Prezident Trump promluvil na společném zasedání Kongresu

Trump vyzval Čínu, aby mu pomohla s odblokováním Hormuzského průlivu. Jinak za Si Tin-pchingem nepojede

Prezident Donald Trump dva týdny před plánovanou cestou do Pekingu přitvrdil v diplomatické hře a stanovil si novou podmínku: Čína musí pomoci s odblokováním Hormuzského průlivu. Podle analýzy CNN je však nepravděpodobné, že by na tuto hru Peking přistoupil. Trump dokonce pohrozil, že pokud Čína neposkytne součinnost, mohl by svou návštěvu a summit s vůdcem Si Tin-pchingem odložit.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

IEA uvolňuje historicky rekordní množství barelů ropy. Proč ale ceny paliv neklesají?

Mezinárodní energetická agentura (IEA) se dohodla na historicky největším uvolnění strategických ropných rezerv, aby čelila prudkému nárůstu cen vyvolanému válkou mezi USA, Izraelem a Íránem. Celkem 32 členských států uvolní na trh 400 milionů barelů ropy, přičemž největší podíl ponesou Spojené státy. Navzdory tomuto rekordnímu kroku však ceny suroviny neklesají a trhy zůstávají v napětí.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Izraelská armáda zahájila pozemní operaci v Libanonu

Izraelské obranné síly (IDF) oznámily zahájení „omezené a cílené“ pozemní operace v jižním Libanonu. Cílem této akce jsou klíčové bašty hnutí Hizballáh, přičemž jednotky mají za úkol zlikvidovat teroristickou infrastrukturu a vytlačit bojovníky hnutí dále od hranic. Armáda tak reaguje na útoky Hizballáhu, které začaly začátkem tohoto měsíce v souvislosti s probíhající válkou s Íránem.

před 4 hodinami

Donald Trump

Pokud nepomůžete s Íránem, bude to mít velmi negativní dopad na NATO, varoval Trump

Americký prezident Donald Trump stupňuje diplomatický tlak na své spojence i globální mocnosti v souvislosti s krizí v Hormuzském průlivu. V rozhovoru pro Financial Times varoval, že pokud členské státy NATO nepomohou Spojeným státům zajistit tuto klíčovou námořní cestu, bude to mít velmi negativní dopad na budoucí fungování celé Aliance. Podle Trumpa je nezbytné, aby se na ochraně podíleli ti, kteří z bezpečného průjezdu přímo profitují.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Vyhráli jsme, tvrdil Trump o Íránu minulý týden. Proč nyní potřebuje pomoc s Hormuzským průlivem?

Prezident USA Donald Trump ještě před týdnem tvrdil Británii, že vysílání lodí na Blízký východ není nutné, protože válku s Íránem již vyhrál. Navzdory těmto prohlášením o totálním vítězství se však situace na místě zdá být odlišná. Nyní se Bílý dům obrací na své spojence v NATO i na Čínu s žádostí o námořní pomoc při otevírání Hormuzského průlivu.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy