Prioritami českého předsednictví v Evropské unii (EU) v druhé polovině roku 2022 budou rozšíření bloku, zajištění stability v širším sousedství EU nebo spolupráce s asijskými státy. V rozhovoru s ČTK to řekl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Předsednictví by též mělo přispět k posilování schopnosti EU reagovat na krize.
"Za ministerstvo zahraničí mohu zmínit, že jednou z priorit bude západní Balkán a rozšíření Evropské unie. Samozřejmě také otázka zajištění stability v širším sousedství Evropské unie i s ohledem na problematiku migrace a konfliktů zejména v Africe. A také hovoříme o spolupráci s asijskými státy, to by mohla být důležitá priorita," řekl Petříček.
Koronavirová pandemie podle něj ukázala, že je důležité posílit schopnost Evropské unie reagovat na krize. "Myslím, že posilování odolnosti bude jedno z průřezových témat, které budeme prosazovat nejen v zahraniční politice Evropské unie, ale obecně," poznamenal.
Rozpočet českého předsednictví bude 1,24 miliardy korun, proti předchozímu předsednictví v roce 2009 je zhruba třetinový. Vládní ČSSD i část opozice to považují za podhodnocené, podle bruselských diplomatů je to nejnižší částka, s níž se hodlá nějaká členská země své klíčové role zhostit a limituje to české možnosti prosadit své priority.
Podle Petříčka je důležité si především programové a politické priority stanovit. "Věřím, že když třeba budeme mít nějaké větší ambice, tak potom tomu bude přizpůsobený i rozpočet. Pro ilustraci, Rumunsko mělo na své předsednictví vyčleněno 1,9 miliardy, takže o třetinu více," uvedl. Rumunsko EU předsedalo v první polovině roku 2019.
"Není to o tom, že bychom chtěli vynakládat zbytečné prostředky na různé reprezentativní akce, ale chceme především zajistit, že prosadíme třeba své priority v evropské legislativě, že posuneme vztahy s klíčovými partnery Evropské unie tam, kde myslíme, že by měly být," řekl ministr.
Co se týče přistoupení dalších zemí do bloku, chce Česko zajistit respektování nové metody procesu rozšiřování, jež byla přijata loni na jaře. Věří, že v první polovině letošního roku už bude zahájena mezivládní konference se Severní Makedonií a Albánií, což je nástroj k jednání o přistoupení kandidátských zemí k evropské legislativě.
V případě Severní Makedonie Rada pro všeobecné záležitosti v prosinci neodsouhlasila rámec pro jednání a uskutečnění mezivládní konference. Nedošlo k tomu kvůli výhradám Bulharska, které v polovině listopadu odmítlo schválit návrh rámce vstupních rozhovorů se Severní Makedonií. Bulharská ministryně zahraničí Ekaterina Zacharievová to tehdy odůvodnila mimo jiné neshodami se Severní Makedonií v oblasti jazyka a dějin.
Petříček v listopadu v České televizi uvedl, že diplomacie uvažuje o prodloužení mise amerického velvyslance Hynka Kmoníčka o rok, a to právě kvůli předsednictví Česka v EU. Rozhodnutí podle ministra padne v první polovině letošního roku. "Debata není pouze o pozici velvyslance USA, ale i o dalších klíčových postech tak, aby tam byla zajištěna kontinuita a dobrá příprava na české předsednictví. Není ideální, aby se pár měsíců před zahájením předsednictví na klíčových pozicích měnili velvyslanci," poznamenal.
Související
Petříček a Buzková opouští po zvolení Maláčové Sociální demokracii
ČSSD čeká v lednu sjezd. Bude se hledat náhrada za exministra Petříčka
Tomáš Petříček , EU (Evropská unie) , ministerstvo zahraničí
Aktuálně se děje
včera
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
včera
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno včera
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
včera
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
včera
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
včera
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
včera
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
včera
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
včera
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
včera
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
včera
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
včera
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
včera
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
včera
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
včera
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
včera
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
včera
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
27. prosince 2025 21:20
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
27. prosince 2025 20:05
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
27. prosince 2025 18:51
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák