Ruský prezident Vladimir Putin podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) vede ekonomickou válku proti Evropské unii i Česku s cílem rozvrátit jejich stabilitu a demokratické struktury a do společnosti zasít neklid. Fiala se současně po dnešním jednání vlády vymezil proti návrhům tuzemských "populistů a extremistů" ohledně uprchlíků z Ukrajiny či růstu cen pohonných hmot.
Nechce postupovat příliš rychle, neodpovědně, nedostatečně a necíleně, což podle něj dělala minulá vláda Andreje Babiše (ANO) při covidové pandemii.
Fiala řekl, že Putinem rozpoutaná válka na Ukrajině má přímé i nepřímé dopady v Česku. Ruský prezident podle něj vede ekonomickou válku i proti EU a ČR. "Má jediný cíl - rozvrátit stabilitu společnosti v Evropě, demokratické struktury, západní svět, oslabit naše odhodlání, zasít do společnosti nejistotu a neklid," řekl Fiala. Vybídl ke klidu, protože panika podle něj vyhovuje pouze agresorovi.
Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) je v Česku kolem 150.000 uprchlíků z Ukrajiny. "Vláda si velice váží občanské podpory, které se Ukrajina v posledních týdnech u nás těší," uvedl Fiala. Situace podle něj znamená velkou organizační i finanční výzvu. Klíčové je nastavit na začátku správná pravidla, která umožní v budoucnu zvládnout i případný další nápor uprchlíků. Počáteční nadšení podle Fialy může snadno vystřídat únava. "Je třeba napnout síly a vše nastavit co nejlépe," podotkl.
Dopady ekonomické války Ruska proti západním zemím už pociťují občané a firmy v Česku, uvedl Fiala. "Ale neuděláme kroky, které nám vnucují populisté a extremisté, kteří se v podtextu snaží rozdělit sjednocenou společnost a postavit občany proti uprchlíkům," dodal.
Rozhodnutí podle něj nelze přijímat příliš rychle, neodpovědně, nedostatečně a necíleně. "Taková dělala minulá vláda v době covidu," řekl. Výsledkem toho jsou podle něj mimo jiné inflace a drahota. "Nemělo to pozitivní výsledky. Pokud uděláme to samé a vyslyšíme některé ´dobré rady´, bude za dva roky drahota ještě horší a ty zdánlivě lehko získané peníze nebudou k ničemu," konstatoval.
Vláda na Ukrajinu poslala další vojenský materiál za 24 milionů korun
Vláda rozhodla o dalším daru nespecifikovaného vojenského materiálu za 24 milionů Kč Ukrajině. Na tiskové konferenci po jednání vlády to řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Podrobnosti k daru nesdělila. Dosud Česká republika darovala vojenský materiál za více než 650 milionů.
Vláda naposledy rozhodla minulý týden ve čtvrtek, že na Ukrajinu pošle další zbraně nebo munici za 17 milionů korun. Dostala je darem od českých zbrojařských firem Česká zbrojovka, Holík International, DSS a Sellier & Bellot. Ukrajině darovaly kulomety, útočné pušky, samopaly, náboje pro ně a taktické rukavice.
Už dříve kabinet rozhodl o darování 4000 dělostřeleckých granátů za 36,6 milionu korun a tisíců pušek a pistolí s miliony náboji za 188 milionů korun. Na Ukrajinu poslal i další vojenský materiál za asi 400 milionů korun. Kvůli bezpečnosti ho podrobně nespecifikoval. Ministerstvo pouze potvrdilo, že v něm bylo i 160 protileteckých střel S-2 za 38,5 milionu korun.
Před týdnem ve středu pak vláda schválila dar zdravotnického materiálu z armádních zásob za 21 milionů korun.
Související
Babiš a Macinka ztrapnili jen sebe, rýpl si expremiér Fiala
Trapné, nebezpečné, pomstychtivé. Opozice stojí na straně prezidenta Pavla
Aktuálně se děje
před 59 minutami
Britské zemědělství je kvůli počasí v hluboké krizi. Bude chybět jídlo, varují farmáři
před 2 hodinami
Trump opět blafoval? Tvrdí, že údery odvolal kvůli prosbám Teheránu o dohodu, podle Íránu je to lež
před 3 hodinami
ISW: Rusko veřejnosti lže. Za minimální posun na frontě platí enormními lidskými ztrátami
před 4 hodinami
Lesní požáry zasáhly i Řecko. Při hašení se srazily dvě helikoptéry
před 6 hodinami
Detaily výbuchu v Moskvě: Bombu do restaurace přinesla žena, mezi mrtvými je jeden z hostů
před 7 hodinami
Trump znepokojil svět. Kvůli válce s Íránem varuje před návratem Velké hospodářské krize
před 8 hodinami
Právo na opravu je tady. Rozbité spotřebiče už nemusíte vyhazovat, výrobci je musí opravit
před 9 hodinami
Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů
před 10 hodinami
Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy
před 12 hodinami
Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě
před 13 hodinami
Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové
před 14 hodinami
Počasí: Extrémní teploty budou pokračovat, vlna veder se příští týden vrátí
včera
V kavárně v Moskvě došlo k výbuchu. Na místě údajně slavili ruští hlavouni
včera
Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok
včera
Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO
včera
Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy
včera
Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA
včera
Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů
včera
Záchranáři převezli na Bulovku ženu s podezřením na vysoce nakažlivou nemoc
včera
Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět
Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.
Zdroj: Libor Novák