Řada politiků a dalších osobností si v Praze připomněla Václava Havla

Havlovu osobnost a hodnoty, které celý život prosazoval, připomnělo v kavárně několik řečníků. Vystrčil ocenil jeho principiálnost. "Pokud se budeme hádat a dohadovat a nebudeme schopni zaujímat principiální stanoviska, tak si nás nikdo nebude vážit," řekl. Dodal, že akce měla být původně větší a konat se měla v hlavním sále Senátu, ale z důvodu epidemické situace organizátoři zvolili komornější podobu.

Pekarová Adamová se zamyslela nad tím, kam se české prostředí posunulo za deset let od Havlovy smrti. Podivila se nad tím, že ze známého hesla o pravdě a lásce se pro mnoho lidí stalo něco hanlivého. "Já nechápu pravdu a lásku jako něco, co má být urážkou," řekla a dodala, že jde naopak o hodnoty, o které by měli všichni usilovat.

Na bývalého prezidenta zavzpomínali lidé, kteří s ním spolupracovali. Ředitel Knihovny Václava Havla Michael Žantovský řekl, že je potřeba připomínat konkrétní myšlenky, které Havel prosazoval, a nedělat z něj modlu. "Pomník nám živým těžko ukáže cestu a z kýče těžko vzejde ponaučení," míní. Ocenil také to, že se k výročí po celé zemi koná řada připomínkových akcí. "Jsou o to cennější, že je neorganizuje žádná vláda a nesvolává žádný úřad," řekl.

"Byl to člověk, který měl veliký vliv na můj život, a pro mě to je osobnost, která výrazně zformovala dějiny nás všech, dějiny naší země," uvedl předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. Zavzpomínal na svoje první setkání s Havlem v roce 1968. Bývalý předseda vlády a Senátu Petr Pithart řekl, že v Havlovi od počátku rozeznával vůdce. Odkaz bývalého prezidenta v zásadních otázkách zahraniční politiky, lidských práv a právního státu připomněl také čestný předseda TOP 09 a někdejší šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg.

Setkání se zúčastnili také například senátoři Jiří Růžička (TOP 09) a Pavel Fischer (nezávislý) nebo předseda poslaneckého klubu ODS Marek Benda. Akci podle Vystrčila organizoval zejména Michal Kocáb, který se ale nakonec nemohl zúčastnit, protože onemocněl covidem-19.

K připomenutí prvního českého prezidenta se dnes koná celá řada akcí. Ve vzpomínkovém projektu s názvem 10 let bez V. H. lidé mohou navštívit výstavu, promítání filmů, koncerty nebo se zúčastnit průvodu na Hrad. Vzpomínkové akce v Praze, Brně i na dalších více než 30 místech po celé zemi pořádá také spolek Milion chvilek.

Poslední československý a první český prezident vstoupil do povědomí veřejnosti v 60. letech minulého století díky působení v divadle. V době normalizace patřil k nejvýraznějším představitelům disentu a po listopadu 1989 se stal vrcholným politikem. Zemřel 18. prosince 2011 ve věku 75 let na své chalupě na Hrádečku na Trutnovsku.