Rakušan si pochvaluje zavedení kontrol na hranicích, Slovensku se nelíbí

Zavedení kontrol na hranicích se Slovenskem, které nastalo o dnešní půlnoci, se už po prvních hodinách ukazuje jako účinné. Podařilo se zadržet jak migranty, tak i převaděče, kteří se je pokoušeli dostat do Česka. Ve Sněmovně to dnes řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

"Jedná se o reakci vlády, která nepřišla pozdě," zdůraznil. Vláda podle něj vnímá obnovení kontrol na vnitřní schengenské hranici jako krajní řešení. O dalším možném prodloužení bude vláda jednat na svém dalším zasedání, uvedl. "Nicméně ve chvíli, kdy počet migrantů zachycených od ledna na území ČR byl až 12.000, vláda musela zareagovat," řekl ministr.

Poznamenal, že jde o komplikovanou záležitost. "Uvidíme, jak se bude situace dál vyvíjet. Podle platné legislativy jsou zavedeny kontroly v první fázi na deset dnů, vláda se tím bude zabývat na dalším zasedání. Potom mohou být prodlouženy o dalších 20 dnů. Samozřejmě to vyžaduje i jednání s Evropskou komisí o notifikaci našich opatření," popsal.

Kontroly zavádí Česko ode dneška na hranicích se Slovenskem kvůli zvýšené migraci hlavně Syřanů. Konkrétně se to týká 17 silničních, sedmi železničních a tří říčních přechodů. Na jiných místech není možné od půlnoci ze středy na dnešek minimálně dalších deset dnů státní hranice překračovat, policisté začali hlídat i takzvanou zelenou hranici.

Vláda se podle Rakušana snaží minimalizovat dopady tohoto opatření na místní obyvatele. Informoval, že jednal se zástupci samospráv v regionu. "Krok vlády napříč politickým spektrem ocenili, s těmi nepříjemnostmi počítají. A my to samozřejmě doprovázíme s jednáním se slovenskou stranou a maďarským ministrem. To bude hned příští týden," řekl Rakušan.

Poté chce jednat s jižními státy o ochraně vnější schengenské hranice. "Vyvíjíme tlak na Evropskou komisi na intenzivní jednání s Tureckem. Jako předsednická země z tohoto uděláme téma ministerského setkání ministrů vnitra EU v říjnu," dodal.

Česko podle něj udělalo v tuto chvíli vše pro to, aby zajistilo bezpečnost obyvatel. "Uvědomujeme si, že to není samospásné řešení, nicméně doufáme, že jednoznačně odradí především převaděče, obchodníky s lidským neštěstím, aby využívali tranzitní trasu přes Českou republiku," uvedl.

Kontroly na hranicích uvnitř Schengenu problém nevyřeší, řekl slovenský ministr

Kontroly na hranicích uvnitř schengenského prostoru volného pohybu problém migrace nevyřeší, řekl dnes slovenský ministr vnitra Roman Mikulec. Reagoval tím na zavedení hraničních kontrol se Slovenskem ze strany České republiky a Rakouska. Příští týden hodlá o migrační vlně jednat s kolegy ze sousedních zemí. Podle slovenského policejního prezidenta Štefana Hamrana Maďarsko až na výjimky odmítá přebírat migranty, kteří proudí přes Maďarsko, Slovensko a Česko do Německa.

"Celý tento problém je problém vnější (schengenské) hranice, a to hlavně maďarsko-srbské hranice, kudy jde mnoho migrantů. Migraci je třeba řešit v zemích původu, nikoli v zemích po trase. My jsme pro ně jen tranzit, všichni chtějí jít do Německa," uvedl Mikulec před poslanci parlamentního výboru pro obranu bezpečnost.

Mikulec řekl, že opatření České republiky na hranicích bylo koordinováno se Slovenskem. Slovenský premiér Eduard Heger přitom ve středu Prahu kritizoval za rozhodnutí zmíněné kontroly obnovit.

Slovenský ministr vnitra také řekl, že v pondělí bude jednat s kolegy ze sousedních zemí o migraci. Navrhnout chce posílení vnější hranice Schengenu v Maďarsku.

Policejní prezident Hamran odmítl kritiku zaznívající z České republiky, že Slovensko odhalilo nízký počet migrantů. Řekl, že migrační trasa do Německa přes Slovensko je mnohem kratší než přes Česko. V prvním pololetí Slováci podle něj zajistili 3000 migrantů a více převáděčů než Česká republika. Podle Mikulce slovenská policie nemá oprávnění migranty zadržet, protože nežádají o udělení azylu.

Hamran uvedl, že Budapešť prakticky odmítá převzít uprchlíky, kteří vstoupili na Slovensko z Maďarska. Tato situace by podle něj vyústila v nápor migrantů na Slovensku, pokud by Bratislava přebírala uprchlíky z Česka.

"Kumulovali bychom na území Slovenské republiky všechny migranty z Německa a České republiky. My na to nemáme řešení. Patrně to vyžaduje politické řešení, patrně na mezinárodní úrovni," řekl Hamran.

Podle šéfa slovenské policie by se situace na Slovensku nezměnila ani v případě, že by země zavedla kontroly na hranici s Maďarskem, protože maďarské úřady výstupní kontroly nevykonávají. Uprchlíci by tak zůstali na starost Slovensku. Podle Hamrana Maďarsko přebírá jen ty migranty, kteří jsou zadrženi na Slovensku v rámci přeshraničního pronásledování, což jsou pouze desítky případů.

Související

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

Více souvisejících

hranice Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy