Rakušan: Stěžejním úkolem vnitra je krizové řízení, štáb má rozhodovat

Jedním ze stěžejních úkolů ministerstva vnitra bude podle nového ministra vnitra a prvního místopředsedy vlády Víta Rakušana (STAN) krizové řízení. Ústřední krizový štáb, který ministr vnitra řídí, by podle něj měl být institucí, která rozhoduje. Rakušan to dnes řekl poté, co ho premiér Petr Fiala (ODS) uvedl do funkce. Rakušan je první ministr, kterého Fiala po dnešním jmenování vlády v Lánech do úřadu uvedl.

"My přicházíme na ministerstvo vnitra ve chvíli, kdy covid za námi není, a před námi stojí jako před vládou jeden stěžejní úkol - je to krizové řízení, které v posledních dvou letech vystoupilo ze zákonných parametrů. Budovaly se tu nové orgány, jako je Rada vlády pro zdravotní rizika a podobně. Mnohokrát na krizový štáb nechodili lidé, kteří mají skutečné kompetence rozhodovat," řekl Rakušan. Jeho prvním krokem v úřadu bude připravit zasedání štábu a provázat ho s pondělní poradou ministrů, pod jejichž agendu spadá řešení epidemie nemoci covid-19.

"Chceme mít jednoznačnou osu, která ve vládě bude fungovat, aby takzvaní covidoví ministři spolu byli schopni spolupracovat. A zároveň, aby ústřední krizový štáb dostal tu roli, kterou má mít. To znamená, aby byl institucí, která rozhoduje, která dává úkoly v době velkých krizí, a k takovým ta covidová rozhodně patří," dodal ministr.

Rakušan také řekl, že nechce, aby bylo ministerstvo vnitra vnímáno jako ministerstvo represe, ale jako ministerstvo bezpečí. Chce také zjednodušit státní správu, spustit proces digitalizace nebo zmodernizovat volební právo. "Čeká na nás novelizace volební legislativy, korespondenční volby, kterou slibovala už ta předchozí vláda, a my chceme co nejdříve tohoto cíle co nejdříve dosáhnout," prohlásil ministr.

Úpravu legislativy pro krizové řízení a kritické infrastruktury označila nová vládní koalice za jednu ze svých priorit. Rakušan už na začátku prosince řekl, že změnu legislativy by chtěl předložit do poloviny volebního období. Česko je podle něj na všech úrovních připraveno na tradiční hrozby, jako jsou například povodně, méně ale na nové krize.

"Jsem přesvědčen, že Vít Rakušan díky svým zkušenostem z politické práce, z komunální politiky, z Poslanecké sněmovny, je na funkci ministra vnitra výborně připraven, že se jí ujme velmi rychle a rozhodně," řekl dnes Fiala. Spolu s Rakušanem také poděkoval policistům, hasičům a záchranářům za práci v první linii. "Můžeme řešit dílčí problémy v těchto sborech, ale Česká republika má kvalitní policii, má kvalitní hasiče, má kvalitní integrovaný záchranný systém a jsou to ty struktury, které nám v krizi pomáhají a zaslouží si, aby to takto vláda jako celek vnímala," uvedl Rakušan.

Na dotaz, zda počítá se zvýšením platů ve veřejné sféře o 1400, ke kterému má dojít příští rok, Rakušan řekl, že se příští týden sejde s novým ministrem financí Zbyňkem Stanjurou (ODS), aby spolu řešili principy rozpočtového provizoria. "Rozhodně potom budeme schopni odpovědět na tuto otázku," řekl Rakušan. "Je určitě pěkné zvýšit tarifní mzdy, ale tomu musí odpovídat i připravený státní rozpočet. V návrhu, který dala předcházející vláda, na to navýšení mezd peníze nejsou, s výjimkou učitelů," dodal Fiala.

Rakušan je předsedou hnutí Starostové a nezávislí od dubna 2019. Vystudoval historii a germanistiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a školský management na Univerzitě Karlově v Praze. Je zastupitelem Středočeského kraje. V minulosti byl mimo jiné starostou Kolína a prvním náměstkem hejtmanky Středočeského kraje.

Související

Více souvisejících

Ministerstvo vnitra Vít Rakušan (STAN)

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

před 1 hodinou

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

před 2 hodinami

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

před 3 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

před 4 hodinami

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

před 5 hodinami

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

před 6 hodinami

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

před 7 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

před 8 hodinami

Kamala Harrisová

Kamala Harris zvažuje kandidaturu na prezidenta v roce 2028

Bývalá viceprezidentka Kamala Harris poprvé otevřeně promluvila o své politické budoucnosti a potvrdila, že zvažuje kandidaturu na úřad prezidenta v roce 2028. Učinila tak během pátečního vystoupení na sjezdu National Action Network v New Yorku, kde se jí revizor Al Sharpton přímo zeptal na její plány. „Přemýšlím o tom, přemýšlím o tom,“ odpověděla Harris za bouřlivého potlesku a skandování davu, který ji vyzýval k návratu do boje o Bílý dům.

před 10 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Maďarsko na prahu historického přelomu. Do voleb zbývá jediný den

Maďarsko se nachází na prahu historického přelomu. Před rozhodujícími volbami, které mohou ukončit šestnáctiletou nepřetržitou vládu Viktora Orbána a jeho strany Fidesz, vrcholí kampaň v extrémně napjaté atmosféře. Hlavní vyzyvatel Péter Magyar, bývalý insider vládního tábora, který se proti systému vzbouřil, cítí šanci na vítězství a v průzkumech si udržuje průměrný náskok deseti procentních bodů.

před 11 hodinami

Mise Artemis II byla návratem astronautů úspěšně završena

Historický milník: Mise Artemis II úspěšně dokončena, astronauti se v pořádku vrátili na Zemi

Čtyři astronauti mise Artemis II se v pátek večer úspěšně vrátili na Zemi, když jejich vesmírná kapsle Orion dosedla do hladiny Tichého oceánu u pobřeží San Diega. Posádka ve složení Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen je v dobrém zdravotním stavu. Tímto historickým okamžikem skončila desetidenní výprava, která lidstvo po více než půl století opět přiblížila k Měsíci.

před 12 hodinami

včera

StarDance představila letošní porotu. Prohlédněte si galerii

Návrat Chlopčíka a jedna novicka. StarDance odhalila složení poroty

Hvězdné účastníky letošní řady StarDance už známe, ale představování důležitých lidí pokračuje. Česká televize konkrétně odhalila nové složení poroty. Televizní diváci očekávali, že bude tříčlenná. Nakonec je to ale jinak. Mezi porotci se objeví jeden nováček. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Evropská letiště čelí vážné hrozbě. Nedostatek paliva může v Evropské unii uzemnit letadla

Evropská letiště čelí hrozbě, která by mohla ochromit nadcházející letní prázdninovou sezónu. Pokud se v příštích třech týdnech nepodaří obnovit stabilní dodávky ropy přes Hormuzský průliv, hrozí podle odborníků systémový nedostatek leteckého paliva v celé Evropské unii. Varování přichází v době, kdy jsou globální energetické trhy otřeseny válečným konfliktem mezi USA, Izraelem a Íránem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy