Ředitelé škol budou moci vyhlásit mimořádné volno nebo zavést distanční výuku, schválil Senát

Ředitelé škol budou moci vyhlásit až na deset dní mimořádné volno nebo zavést distanční výuku, pokud to bude třeba kvůli absenci velkého počtu pedagogů v důsledku koronavirové karantény nebo izolace. Počítá s tím zákon, který dnes schválil zrychleně a beze změn Senát. Normu, pro niž hlasovalo 60 ze 62 přítomných senátorů, nyní dostane k podpisu prezident.

Předloha předpokládá, že při výuce na dálku i při mimořádném ředitelském volnu by měli rodiče žáků do deseti let věku nárok na ošetřovné, a to ve výši 80 procent základu výdělku. Výše ošetřovného bude navázána na pandemický zákon a pandemickou situaci, řekl senátorům ministr školství Petr Gazdík (STAN). Reagoval tak na obavy senátorů, podle nichž by ošetřovné pro rodiče mohlo v některých případech představovat jen 60 procent základu výdělku.

Nová pravidla mají podle Gazdíka zabránit plošnému uzavírání škol kvůli epidemii nemoci covid-19. Senátoři se s ministrem shodovali na tom, že podobná úprava měla být uzákoněna už loni. Ředitelé škol budou moci volno vyhlásit podle potřeby a nebudou muset využít všech deset dnů najednou. Ministr předpokládá, že novou pravomoc by ředitelé škol mohly využít už příští týden. Platit to bude v případě, pokud Miloš Zeman normu podepíše v nejbližších dnech.

Ministerstvo je podle Gazdíka připraveno zákon po vyhodnocení zkušeností novelizovat tak, aby byl obecnější a vztahoval se i na jiné mimořádné situace. Ministr uvedl, že délku volna konzultoval se všemi zúčastněnými institucemi a byla označena jako optimální a dostatečná. Doplňuje právo ředitelů škol vyhlásit volno na pět dní během školního roku, a to ze závažných důvodů, zejména organizačních a technických. Řada ředitelů škol toto volno už vyčerpala, možnost delšího volna proto podle kritiků přichází pozdě. O uzavření školy při velkém počtu nakažených žáků mohou rozhodnout hygienici.

Možnost vyhlásit mimořádné ředitelské volno nebo výuku na dálku získají základní, střední, vyšší odborné, základní umělecké i jazykové školy. Na dálkové vzdělávání by škola měla mít možnost dočasně přejít po dohodě s vyučujícími, pokud by kvůli výpadku většího počtu pedagogů v důsledku epidemie covidu-19 nebylo možné učit prezenčně.

Pro ředitelské volno by se škola mohla rozhodnout v případě, že by kvůli šíření nákazy dočasně nemohla zajistit ani distanční výuku. Pro mateřské školy počítá návrh pouze s možností mimořádného ředitelského volna. Předloha umožňuje vyhlášení distanční výuky nebo mimořádného volna i ze dne na den.

Účast na mimořádné distanční výuce by měla být pro žáky povinná s výjimkou základních uměleckých a jazykových škol. Mimořádné volno i výuku na dálku by mohli ředitelé vyhlašovat i jen pro jednotlivá pracoviště školy. V takovém případě by se měl rozsah dnů vztahovat ke každé části školy zvlášť.

Související

Ilustrační fotografie.

Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů

Plánování zimních radovánek vyžaduje přesné načasování. Jarní prázdniny v Česku republice trvají tradičně jeden týden, ale jejich termín se liší podle toho, v jakém okrese se nachází škola vašeho dítěte. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy rozděluje republiku do šesti vln, které se střídají od začátku února až do poloviny března. 

Více souvisejících

Školství Senát ČR

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 1 hodinou

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy