Režim pro pendlery mezi zdravotníky se uvolní, potvrdila vláda

O změně informovalo již ve středu ministerstvo vnitra. Navázala na žádosti německé a rakouské vlády. K překročení hranic budou tito pendleři potřebovat jen potvrzení výkonu přeshraničního zaměstnání v oboru zdravotnictví, sociálních služeb a integrovaného záchranného systému. "Nebudou se na ně vztahovat ta pravidla pro karanténu a to, že musí zůstat tři týdny mimo ČR. A bude dostatečné, pokud budou disponovat dokladem o výkonu povolání v těchto oblastech," řekl.

Ode dneška platí, že Češi dojíždějící za prací do Rakouska a Německa nemohou vyjet za hranice na méně než 21 dní a po návratu do Česka je čeká dvoutýdenní karanténa. Nově lze v obou zemích pracovat i více než 100 kilometrů od hranic. Pro práci na Slovensku a v Polsku platí stejná pravidla jako doposud, tedy že je možné dojíždět za prací minimálně třikrát týdně v jednom směru a místo výkonu práce musí být do 100 kilometrů od hranice. Pendler u sebe musí mít potvrzení od zaměstnavatele a takzvanou knížku přeshraničního pracovníka.

Pokud Češi zaměstnaní v Německu a Rakousku nechtějí s prací skončit, musí si tam najít ubytování. Při přechodu hranic je čeští policisté zaregistrují do databáze, podle které bude možné určit, zda pendler dodržel režim 21 dní a případně i nařízenou karanténu. Vnitro v té souvislosti varovalo před hrozbou sankcí.

Vnitro ve středu změnu zdůvodnilo tím, že dotčené obory jsou klíčové pro zvládání pandemie koronaviru, a proto je nezbytné neohrozit jejich fungování na obou stranách hranice. Čeští politici už dříve uvedli, že pendleři jsou kvůli možnému zavlečení nákazy rizikem, současně nechtěli způsobit problémy zdravotnickým a sociálním zařízením v německém a rakouském pohraničí, která v hojném počtu využívají české zaměstnance. Pravidla jsou podle vnitra stejná i pro tyto pendlery jezdící pracovat do Česka. Základními složkami integrovaného záchranného systému jsou hasiči, zdravotníci a policie a analogické složky v sousedních zemích.

Vláda uvolnila 3,3 miliardy korun na udržení potravinové soběstačnosti ČR pro rezort zemědělství. Na tiskové konferenci po jednání vlády o tom informoval ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO). Další peníze směřují do Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF) na pomoc podnikatelům v zemědělství s úvěry. Celkem tak bylo podle ministryně financí Aleny Schillerové na oba programy vyčleněno 4,3 miliardy korun z vládní rozpočtové rezervy.

Podpora v rámci PGRLF podle Havlíčka spočívá v odložení splátek úvěrů, uvolnění zástav, odkladu splátek jistiny u úvěrů a stanovení sazeb u dotovaných častí úroku úvěrů. "Tedy tento program je obdobný tomu pro průmyslové firmy, který uskutečňuje ČMZRB," uvedl Havlíček.

Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) nabízí bezúročné půjčky podnikatelům postiženým dopady šíření koronavirem. Banka nejdříve poskytovala úvěry přímo a nyní s komerčními bankami úvěry zajišťuje a nebo dotuje jejich úročení.