Rodiče dětí, které do školy nepůjdou, asi budou mít dál ošetřovné

Rodiče, kteří do otevíraných školek či škol své děti nepošlou, by měli zřejmě dál od státu dostávat ošetřovné. Záležet bude na jejich rozhodnutí, zda s potomky zůstanou doma, nebo se vrátí do práce. Vyplývá to z vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (ANO) a mluvčí ministerstva školství Anety Lednové.

Ošetřovné zaměstnancům poskytuje resort práce. Po ministerstvech školství a zdravotnictví žádá stanovení jasnějších pravidel kvůli dalšímu vyplácení podpory.

Vláda nařídila kvůli šíření koronaviru uzavřít školy 11. března. Provoz zastavila i většina školek. Ošetřovné stát hradí rodičům dětí do 13 let i rodičům starších dětí s postižením. Za březen doplácí 60 procent základu příjmu, od dubna 80 procent. Podporu bude poskytovat nejdéle do konce školního roku. Podle harmonogramu má být v otevíraných školách a centrech ve skupině nejvýš 15 dětí. Takto od 11. května začne výuka v základních jazykových školách a obnoví se provoz středisek volného času. Od 25. května mají školy nabídnout žákům prvního stupně "organizované a nepovinné aktivity". V červnu se plánují "konzultace a občasné vzdělávací aktivity" pro starší žáky.

"Do konce školního roku je nastavena školní docházka na nepovinném principu. Je to docházka, která bude omezena. Vzhledem k tomu, že jde o nepovinnou školní docházku, tak pokud rodič se rozhodne, že ponechá dítě doma, tak ten systém mu to umožňuje, v takovém případě má mít nárok na ošetřovné. V tomto směru to zkrátka bude takto nastaveno," řekl Vojtěch.

On i mluvčí resortu školství zdůrazňují, že ošetřovné zaměstnanců má plně na starosti ministerstvo práce. "Jak mám informace, bude ministerstvo práce vycházet z toho, že výuka je nepovinná, a v takovém případě bude na rozhodnutí daného rodiče, jestli dítě pošle do školy, nebo ho do konce roku ponechá doma," uvedl ministr.

Lednová poukazuje na zákon o úpravách v sociálním zabezpečení kvůli epidemii. Podle ní se v normě výslovně píše o ošetřovném po dobu, co není možné plnit školní docházku. "Uvolňování není plnění povinné školní docházky. Výuka rozhodně nebude stejná," podotkla mluvčí.

Zákon o úpravách v sociálním zabezpečení kvůli epidemii ale školní docházku nezmiňuje. Počítá s ošetřovným na dobu, "po kterou trvalo uzavření zařízení nebo školy z důvodu mimořádného opatření při epidemii". Návody k obnovení provozu škol ministerstvo školství zveřejnilo na svém webu.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) před dvěma dny uvedla, že žádá kvůli vyplácení ošetřovného o vymezení pravidel, kdo do škol může a kdo by neměl. "Potřebujeme jasný výklad od ministerstev školství a zdravotnictví, za jakých podmínek považují za rizikové, aby rodiče posílali děti do školy či školky. Podle těchto podmínek my můžeme upravit ošetřovné," uvedla Maláčová. Mluvčí resortu práce Kristýna Křupková ČTK řekla, že se situace zatím neposunula.

Za riziko ministryně označila třeba to, pokud by dítě mohlo nakazit starší či nemocné členy rodiny. Školák by se také nemusel vejít do patnáctičlenné skupiny. Podle zástupců resortu práce by při úplném otevření škol a jejich uvedení do běžného provozu pravidla pro ošetřovné byla jasná, při omezeném režimu ale ne.

Podle Vojtěcha by bylo velmi obtížné všechny skupiny stanovit. "Máme samozřejmě nějaká doporučení z hlediska zdravotního," uvedl ministr. Podle doporučení pro provoz škol resort zdravotnictví stanovil, že rizikem jsou věk nad 65 let s přidruženými chorobami, chronické nemoci plic či ledvin, onemocnění srdce, porucha imunity při léčbě nádorů a jiných nemocí, těžká obezita či cukrovka a onemocnění jater. Do rizikové skupiny patří dítě či jeho blízcí ze společného domova, kteří splňují minimálně dva z těchto osmi bodů.

Zástupci zaměstnavatelů plán otevírání škol kritizují. Podle nich by se provoz měl obnovit. Stěžují si na to, že některým rodičům schází motivace vrátit se do zaměstnání, když se ošetřovné blíží čisté mzdě a dítě do školy nemusí poslat.

Související

Ilustrační foto

V Česku přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou ošetřovatelské volno

V Česku postupně přibývá lidí, kteří si kvůli péči o blízké berou dlouhodobější ošetřovatelské volno. Loni toto ošetřovné, které se platí z nemocenského pojištění, mělo asi 18.000 žen a mužů. Bylo jich tak téměř o 4100 víc než v předchozím roce, tedy o 29 procent. Na dávku se vyplatilo asi 210 milionů korun. Vyplývá to z údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), která dávku na ošetřování vyplácí. Experti poukazují na to, že se stárnutím společnosti potřeba péče dál poroste. Ministerstvo práce plánuje úpravy podpory.
Ilustrační fotografie.

Od ledna se prodlouží otcovská dovolená, dostupnější bude ošetřovné

Od ledna příštího roku se na dva týdny prodlouží otcovská dovolená, kterou může muž čerpat po narození dítěte. Snazší bude také získat příspěvek na dlouhodobé ošetřovné, u lidí umírajících nebude nutná předcházející hospitalizace. Rozšíří se také okruh lidí, kteří budou mít nárok na volno a příspěvek v době ošetřování.

Více souvisejících

ošetřovné Adam Vojtěch (ANO) ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo práce a soc. věcí rodina Jana Maláčová (ČSSD) Školství

Aktuálně se děje

včera

Kolumbie

Kolumbie vyhlásila stav národní katastrofy. Počet mrtvých po zemětřesení dál prudce stoupá

Počet mrtvých po zemětřesení, které zasáhlo západní Kolumbii o síle 7,4 stupně podle Richterovy škály, prudce roste. Podle dosavadních zpráv místních úřadů si vyžádalo nejméně osmdesát lidských životů. Jde o nejsilnější otřesy půdy zaevidované v této jihoamerické zemi za poslední dekádu. Katastrofa napáchala rozsáhlé škody v několika regionech a vyvolala okamžitou mobilizaci záchranných složek.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie zavádí kvůli vedru krizový stav. Domácnostem omezuje spotřebu vody

Francie se potýká s mimořádně závažnou krizí způsobenou vlnami veder a přetrvávajícím suchem. Podle oficiálních informací ministerstva pro ekologickou tranzici podléhá v současné době omezením spotřeby vody již téměř sedmdesát procent území státu. Nepříznivý vývoj počasí z posledních tří měsíců vytváří nebývalý tlak na veškeré vodní zdroje v zemi.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko přitvrzuje. Útoky raketami jsou stále častější, Moskva polevit nehodlá

Rusko v nejbližší době neplánuje pozastavit svou masivní raketovou kampaň proti Ukrajině, a to i přes rekordní počty zaznamenaných balistických úderů. Podle zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky Vadyna Skibického moskevský režim neustále zvyšuje zbrojní výrobu a přesouvá své zdroje k nejúčinnějším zbraňovým systémům. Tempo a četnost útoků tak budou záviset především na tom, kolik raket dokážou ruské továrny vychrlit.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení. Mrtvých jsou nejméně desítky

Západní část Kolumbie zasáhlo ničivé zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvacet lidských životů. Katastrofa vyvolala v mnoha oblastech chaos, přičemž záchranné složky neprodleně zahájily rozsáhlé operace na vyproštění lidí uvízlých pod troskami zřícených objektů.

včera

Výbuch v Bulharsku

V Bulharsku vybuchl sklad munice. Exploze byla vidět na kilometry daleko

V bulharském vojenském závodě nedaleko obce Belica v obštině Trjavna došlo v pondělí k mohutnému výbuchu, který následně způsobil rozsáhlý požár v místním skladu munice. Podle dostupných informací plameny vyšlehly poté, co přímo v areálu vzplanul nákladní automobil. Hořící vozidlo následně zažehlo uložený vojenský materiál, což vedlo k sérii navazujících sekundárních explozí, které se z místa ozývaly i v dalších hodinách.

včera

Antonov An-124 Ruslan

Lipsko se vyhnulo katastrofě. Dron s výbušninou narazil do letadla, našli na něm DNA

Nové informace z vyšetřování naznačují, že německé letiště v Lipsku se ocitlo podstatně blíže k katastrofě, než se původně předpokládalo. Analýza záznamů z bezpečnostních kamer ukázala, že neznámý dron zasáhl křídlo zaparkovaného ukrajinského nákladního letounu značky Antonov. Incident se odehrál v podvečerních hodinách a jen shodou náhod nedošlo k masivní explozi.

včera

Mark Zuckerberg

Zuckerbergova jachta odmítla pomoci plavidlu v nouzi

Šéf společnosti Meta Mark Zuckerberg se ocitl pod palbou kritiky kvůli incidentu u břehů aljašského jihovýchodu, kde posádka jeho luxusní jachty údajně odmítla pomoci malé lodi v nouzi. K události došlo v mořské úžině mezi městy Petersburg a Juneau, kde malému člunu došlo palivo a jeho posádka se dostala do nesnází.

včera

Ilustrační foto

Kanaďanům dochází trpělivost. Pochybují o kapacitách hasičů, požáry začínají hasit sami

Když se k původní domorodé komunitě v severním Ontariu přiblížil lesní požár, většina obyvatel uposlechla výzvy k evakuaci. Hubert Wigwas z rezervace Gull Bay se však rozhodl zůstat a bojovat. Osmapadesátiletý radní instaloval na střechu svého domu rozstřikovače vody, připravil člun k případnému úniku po jezeře a začal obcházet seniory, kteří v místě rovněž setrvali. Jeho příběh ilustruje rostoucí trend napříč Kanadou, kde se řada lidí odmítá nečinně přihlížet, jak plameny pohlcují jejich celoživotní majetek.

včera

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajinské drony zaútočily v Tatarstánu. Nálet prý trval hodiny

Při masivním ukrajinském bezpilotním útoku na ruskou Republiku Tatarstán zahynulo nejméně 13 lidí včetně jednoho dítěte a dalších více než sedm desítek osob utrpělo zranění. Podle ruských úřadů jde o jeden z nejtragičštějších úderů na území Ruské federace od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. V regionu byl v souvislosti s neštěstím vyhlášen smutek.

včera

Ropná plošina, ilustrační fotografie.

Dostupná ložiska mizí. Severní moře se stává rájem robotů a dronů

Britské i mezinárodní energetické společnosti v Severním moři stále častěji sázejí na využití moderní robotiky a automatizace. V oblasti, kde se ropa a zemní plyn těží již téměř šest desetiletí, docházejí snadno dostupná ložiska a firmy hledají způsoby, jak stlačovat náklady a udržet provozuschopnost stárnoucí infrastruktury. Na těžebních plošinách a podmořských vrtech se tak vedle lidských pracovníků objevují čtyřnohé robotické stroje, autonomní ponorky či specializované drony.

včera

Hurikán

Čína kvůli mohutnému tajfunu evakuovala milion lidí

Čína provedla rozsáhlou evakuaci a přesunula více než jeden milion obyvatel do bezpečí v souvislosti s příchodem ničivého tajfunu Dolphin, který v neděli večer udeřil na východní pobřeží země. Bouře s maximální rychlostí větru dosahující až 150 kilometrů v hodině představuje nejsilnější meteorologický úkaz, který čínské pevniny letos dosáhl.

včera

Vladimír Páral

Zemřel legendární spisovatel Vladimír Páral

Českou uměleckou obec zasáhla další velmi smutná zpráva. V den svých 94. narozenin zemřel spisovatel Vladimír Páral, jehož některá díla byla i zfilmována. Páral, jenž vystudoval chemii, se psaní věnoval od 60. let minulého století. 

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Tragédie v Praze. Při zkoušce prasklo potrubí, jeden člověk zemřel

K tragédii došlo v pondělí dopoledne v pražských Stodůlkách. Při zkoušce prasklo potrubí v podzemí, kde se nacházelo několik osob. Jeden člověk nepřežil, další dva lidé skončili v péči zdravotníků. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému. 

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Ekonomické škody ani nespokojenost Rusů k zastavení bojů nestačí. Putin stál věří, že zvítězí

Válka na Ukrajině vstoupila do nové a technologicky vyspělejší fáze, v níž obě strany konfliktu stále intenzivněji využívají dálkovou munici k úderům hluboko v týlu protivníka. Zatímco zpočátku léta panoval v médiích optimismus ohledně ukrajinských schopností zasahovat cíle hluboko v Rusku, tato radost naráží na realitu vyčerpaných protivzdušných systémů.

včera

včera

včera

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Ztratí klíčového spojence? Netanjahu riskuje otevřený konflikt s Trumpem

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu obvykle preferuje diplomatické kličkování a ponechávání si zadních dvířek pro případ nečekaných zvratů. Tentokrát však zvolil neobvykle přímočarý přístup a během nedělního zasedání vlády zcela jednoznačně odmítl patnáctibodový americký plán pro Pásmo Gazy.

včera

včera

Netanjahu: Izrael odmítl Trumpův mírový plán pro Pásmo Gazy

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu otevřeně odmítl mírový plán pro Pásmo Gazy, který prosazuje americká administrativa. Tento krok představuje vzácný veřejný rozpor mezi židovským státem a Bílým domem, jenž se snaží urychleně dosáhnout urovnání blízkovýchodních konfliktů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy