Rozhodnutí o termínu prezidentských voleb v lednu 2023 vyšlo ve Sbírce zákonů

Rozhodnutí o termínu voleb prezidenta republiky, jejichž první kolo se uskuteční v polovině ledna příštího roku, bylo dnes vyhlášeno ve Sbírce zákonů. Předvolební kampaň se tak stala oficiální a všechny náklady na ni se budou započítávat do zákonem stanoveného finančního limitu. Adepti na funkci hlavy státu mají čas na přihlášení se do úterý 8. listopadu.

Už do poloviny příštího týdne, tedy 6. července, by si ale měli zřídit transparentní účet pro financování volební kampaně. Vyplývá to z harmonogramu volebních kroků, který na svém webu zveřejnilo ministerstvo vnitra.

Termín voleb oznámil v pondělí předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS), úvodní kolo stanovil na 13. a 14. ledna 2023. Volby se rozhodl vyhlásit už začátkem léta kvůli tomu, aby volební podmínky byly férové pro všechny adepty na úřad hlavy státu. O nejvyšší ústavní funkci zatím projevily zájem dvě desítky lidí, ne všichni z nich ale kandidaturu potvrdili.

Náklady na kampaň se budou ode dneška započítávat i těm, kteří kandidaturu potvrdí později. Zákonem stanovený finanční limit na kampaň činí 40 milionů korun za první kolo či 50 milionů korun za obě kola voleb. Kandidátům se podle Jana Outlého z Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a hnutí budou do nákladů započítávat i výdaje, které použijí v kampani, ale pořídili si je ještě před jejím startem. Jako příklad Outlý zmínil třeba obytné vozidlo. Právě obytný vůz si koupil a polepil různými hesly předseda ANO Andrej Babiš, který s ním objíždí republiku, ale své prezidentské ambice zatím nepotvrdil.

Kandidaturu naopak tento týden potvrdil někdejší vysoký představitel české armády a NATO Petr Pavel, byť ji chce oficiálně ohlásit až v srpnu. Pavel spolu s Babišem patří podle průzkumů i sázkových kurzů mezi hlavní favority volby hlavy státu.

Podpisy nutné pro kandidaturu na prezidenta už začal sbírat odborový předák Josef Středula či ekonomka a bývalá rektorka brněnské Mendelovy univerzity Danuše Nerudová. Ucházet se o nejvyšší ústavní funkci hodlá také lékař a někdejší rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima. Opětovnou kandidaturu ohlásil rovněž senátor Marek Hilšer z klubu Starostů. Podnikatel Tomáš Březina už ohlásil, že získal potřebných 50.000 podpisů pro kandidaturu na prezidenta. Právo nominovat má také minimálně 20 poslanců nebo deset senátorů, kandidátovi musí být v den hlasování nejméně 40 let.

Kandidáti, kteří splní zákonné podmínky, budou ministerstvem vnitra registrováni a tím i k volbám připuštěni 25. listopadu. Státní volební komise vylosuje 1. prosince čísla, kterými budou označeny hlasovací lístky zaregistrovaných kandidátů. Ti pak budou mít od 28. prosince do 11. ledna vyhrazen celkem pětihodinový prostor jak ve vysílání České televize, tak Českého rozhlasu, aby sami představili své záměry a přilákali voliče.

Pokud žádný z prezidentských kandidátů nezíská v prvním volebním kole nadpoloviční většinu hlasů, o nástupci Miloše Zemana se rozhodne ve finále mezi dvěma nejúspěšnějšími adepty z úvodního rozstřelu. Závěrečný duel se bude konat 27. a 28. ledna. Budoucí prezident či prezidentka se ujme funkce po skončení Zemanova mandátu, který je vyměřen do 8. března.

Související

Moldavsko

Moldavské prezidentské volby ovlivnily rozsáhlé zásahy z Ruska

Moldavské prezidentské volby se ocitly pod tlakem zahraničního vměšování. Podle úřadů a poradce moldavské prezidentky pro národní bezpečnost došlo k "rozsáhlým zásahům" ze strany Ruska, které mohou výrazně ovlivnit výsledky druhého kola voleb. Tento vývoj vyvolává obavy, protože boj o prezidentské křeslo je vyhrocený, a probíhá v atmosféře geopolitického napětí.

Více souvisejících

Volby prezident čr

Aktuálně se děje

před 3 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 5 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy