Rusko vede války dvě, jednu i s Českem, řekl Fiala v projevu

Premiér Petr Fiala dnes přednesl projev k národu. Týkal se aktuální politické a ekonomické situace i války na Ukrajině a jejich dopadů na Česko. Fiala například uvedl, že Rusko vede války dvě, jednu násilnou proti Ukrajině, a druhou ekonomickou proti západním zemím, včetně České republiky.

Stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl v dnešním televizním projevu, který se týkal zejména rostoucích cen energií. Fiala vnímá obavy lidí, ale věří, že na druhou polovinu roku je stát připraven a že "společně vše zvládneme". Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech domácností.

Česko a jeho vláda má podle něj tří základní úkoly: za prvé zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu, za druhé odstřihnout se od Ruska a stát se energeticky suverénním státem a za třetí pomoci lidem a firmám zvládnout cenový šok, který je v souvislosti s energiemi čeká v následujících měsících.

"Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout," zdůraznil Fiala.

Rusko nás chce učinit slabými a vydíratelnými a má k tomu dvě mocné zbraně: narušení světového trhu s potravinami a závislost Evropy na jeho plynu a ropě, řekl Fiala. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj zvýšila tempo zadlužování země na rekordní úroveň a pomohla rozpoutat historicky nevídanou drahotu. Krátkozraká politika Babišova kabinetu doléhá na domácnosti i firmy - jak ceny energií, tak reálná hrozba, že Rusko plyn a ropu vypne, řekl premiér.

"Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše," prohlásil premiér.

"Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit," pokračoval.

Rusko podle Fialy vede v současnosti války dvě, jednu vojenskou proti Ukrajině, a druhou ekonomickou se Západem, včetně České republiky.

Česká vláda chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Do pěti let chce země dosáhnout energetické suverenity.

Prioritou bude jádro, podporu bude mít i fotovoltaika a tepelná čerpadla. Během přechodu k energetické suverenitě bude Česko podle Fialy čelit vysokým cenám a nejistotě dodávek z východu. Slíbil, že vláda domácnostem a firmám se zvládnutím drahých energií pomůže.

ČR se podle Fialy musí rychle vypořádat s hrozbou energetické závislosti na Rusku. Kromě plnění zásobníků na zemní plyn chce také navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie či získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři.

"Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, ale masivně podpoříme i výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel," uvedl premiér. Chce také zvýšit objem domácího bioplynu. Slíbil podporu investic do energetických inovací a úspor.

"Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny," uvedl ministerský předseda.

ČR by měla být v budoucnu schopná vyrobit si sama maximum energie a vyrobit ji za přijatelné ceny, řekl Fiala. V případě dovozu plynu a ropy by měla mít možnost se sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik suroviny nakoupí.

Celý projev předsedy vlády Petra Fialy k aktuální politické a ekonomické situaci

Vážení spoluobčané,

je tomu půl roku, kdy jsem před vás poprvé předstoupil jako předseda vlády České republiky. Ve svém novoročním projevu jsem varoval před tím, že nás čeká velice složitý rok. Naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace. Šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která zvýšila tempo zadlužování naší země na rekordní úroveň a pomohla tak rozpoutat tuto historicky nevídanou drahotu. To není politické prohlášení. To je fakt, na němž se shodují ekonomové i odborné instituce.

V té době ale nikdo z nás netušil, že už jen několik týdnu zbývá do ruského útoku na Ukrajinu. Do Evropy se tak po desítkách let opět vrátila válka. A to se všemi důsledky nejen pro Ukrajinu a její obyvatele, ale také pro okolní země, pro Evropu i pro celý svět. Rusko totiž vede války dvě. Ta první je vojenská a týká se nyní území Ukrajiny. Tou druhou je morálně-ekonomická válka a jejím cílem jsou země západního světa. Tedy i Česká republika. Rusko se netají tím, že chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit důvěru lidí ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu. Jinými slovy: Rusko nás chce učinit slabými a tedy vydíratelnými. 

V této druhé válce má Putinovo Rusko dvě mocné zbraně. Dnes už je zřejmé, že se systematicky snaží narušit světový trh s potravinami a prostřednictvím nedostatku obilí v Africe a Asii způsobit novou migrační vlnu. Tou druhou zbraní je závislost významné části Evropy na jeho plynu a ropě. Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše. Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit.

Přímý důsledek této krátkozraké politiky doléhá na naše domácnosti a firmy právě v těchto měsících. A nejsou to pouze dosud nevídané ceny energií, které začínají zásadně trápit mnohé z vás. Je to reálná hrozba, že Rusko v následujících týdnech či měsících otočí kohoutkem a vypne plyn a ropu, aby nám způsobilo co největší problémy.

Česká republika a její vláda tak stojí před třemi zásadními úkoly, které nutně musí splnit, aby se naše země dokázala rychle vypořádat s touto zásadní hrozbou energetické závislosti na Putinově Rusku.

Musíme zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu. Musíme se co nejdříve odstřihnout od Ruska a stát se energeticky suverénním státem. Musíme pomoci lidem a firmám, aby zvládli cenový šok, který nás v souvislosti s energiemi v následujících měsících čeká.

Na vyřešení těchto úkolů pracujeme prakticky každý den od začátku ruské invaze na Ukrajinu. A já bych vám rád nyní ke každému z těchto bodů podal alespoň krátkou informaci, jak se nám to daří.

Prakticky od konce zimy se česká vláda velice intenzivně věnuje zajištění plynu, kterým plní naše zásobníky. Jsme v tom úspěšní. V současné době je tuzemská kapacita zásobníků naplněna zhruba ze dvou třetin a nikdy v historii, kam data sahají, jsme neměli v tuto dobu v zásobnících tolik plynu. A jejich plnění nadále pokračuje. Pokud by tedy došlo v zimě na krizový scénář, budeme schopni, dostatečně a dlouhodobě zabezpečit dodávky do všech českých domácností. To je dobrá zpráva pro nás všechny.

Naše republika si ale nemůže dovolit být nadále stoprocentně závislá na jednom nespolehlivém dodavateli. Životně důležitým cílem naší země musí být energetická suverenita České republiky. Proto jsme v rámci vlády dali dohromady plán, jak této energetické suverenity chceme během následujících pěti let dosáhnout.

Některé kroky jsme už provedli. Asi jste zaznamenali, že jsme v posledních týdnech spustili léta bezdůvodně odkládaný tendr na dostavbu Dukovan, přičemž se ho nebude účastnit ani Čína ani Rusko. Rovněž jsme se dohodli na rozšíření ropovodu TAL, jenž vede přes Alpy z italského přístavu Terst. A s Polskem jsme dojednali znovunastartování projektu výstavby plynovodu Stork 2. Díky intenzivnímu vyjednávání v rámci EU jsme získali výjimky na zásobování českého trhu pohonnými hmotami. Minulý týden se nám podařilo získat podíl v terminálech na stlačený zemní plyn v Nizozemsku. A tento týden oznámila společnost ČEZ, že od ruských majitelů získala firmu Škoda jaderné strojírenství, jež je klíčová pro náš jaderný sektor. To vše snižuje naši závislost na plynu a ropě z Ruska.

A takto budeme pokračovat i nadále. Musíme zásadně navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Musíme získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři. Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, ale masivně podpoříme i výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu. A podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor. Bude nás to stát spoustu úsilí a hodně peněz. Ale je to cesta, která se českým domácnostem i českým firmám nakonec bohatě vyplatí. Je to investice do naší energetické suverenity.

Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když ji vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákony. Zatímco zájmem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájmem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. Toto ale chceme změnit. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, jenž chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve.

Ještě jednou opakuji: naším hlavním cílem musí být energeticky suverénní Česká republika. Tedy republika, která bude schopna vyrobit maximum energie sama a za přijatelné ceny. A v případě dovozu plynu a ropy se bude schopna sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí.

Je zřejmé, že výsledky těchto kroků nepocítíme okamžitě. Podle našich rozumných odhadů to potrvá minimálně 2 až 5 let. Mezitím budeme čelit nejen nejistotě dodávek z východu ale zejména vysokým cenám, které jsou výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku. I tady mám ale pro vás dobrou zprávu.

I když je státní rozpočet napjatý, i když se nemůžeme příliš zadlužovat, abychom ještě více neroztočili inflaci, chceme jako odpovědná vláda pomoci domácnostem i firmám se zvládnutím drahých energií. Proto jsme připravili a dnes schválili důležitá opatření, prostřednictvím kterých uvolníme na přímou pomoc celkem 66 miliard korun ze státního rozpočtu. Jenom připomínám, že dosud jsme v rámci vládního Deštníku proti drahotě uvolnili už více než sto miliard na cílenou podporu těch, kteří jsou nejvíce zasaženi drahotou. Toto jsou další finanční prostředky.

Prvním novým opatřením, které pomůže všem firmám i všem domácnostem, je zrušení povinných plateb za obnovitelné zdroje. Pro domácnosti to tedy znamená, že od podzimu na každé spotřebované megawatt hodině elektřiny ušetří až 600 korun.

Dalším novým opatřením, který dnes rovněž schválila vláda, je úsporný tarif. Tento tarif pomůže domácnostem jak s platbami za elektřinu, tak za plyn. Konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif, či od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat. Stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své fakturace zákazníkům, tedy vám. Uvidíte to přímo ve formě nižších záloh na energie, které pravidelně platíte.

Nechceme nikoho znevýhodňovat. Proto vedle těchto dvou hlavních opatřeních poskytne vláda dalších 10 miliard korun pro teplárny, které zajištují v naší zemi centrální vytápění. Podpora poputuje i bytovým domům s vlastními kotelnami. A další podpůrné programy máme připraveny i pro firmy, jež působí v energeticky náročných odvětvích.

Vážení přátelé, víte, že k vám chci být maximálně otevřený. Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout.

Nadále také platí, nad rámec dnes schválených opatření, možnost získat individuální podporu formou příspěvku na bydlení pro každého, komu výdaje na jeho bydlení přesáhnou jednu třetinu jeho příjmu. O tuto dávku je ale třeba aktivně zažádat. Prosím všechny, aby neměli ostych to udělat. A aby si včas zjistili, jak a kde o tuto dávku získat.

Zároveň mám pro všechny žadatele dobrou zprávu, že se nám v posledních týdnech podařilo celý proces významně zjednodušit. Snažíme se, aby stát fungoval lépe a přátelštěji – tak, jak jsme to slíbili ve svém programovém prohlášení. I proto chystáme na podzim informační kampaň, která bude mít za cíl doručit potřebné informace o vládní pomoci v případě drahých energií ke všem obyvatelům, kterých se může týkat.

Vážení přátelé, považoval jsem za nutné ještě před tím, než začne léto a řada z vás se bude věnovat odpočinku a rodině, abyste měli základní informace o tom, co vláda připravuje v oblasti energií. Vím, že máte nyní obavy, ale stát je tady od toho, aby v takto mimořádné situaci nabídl pomocnou ruku. Věřím, že jsme na druhou polovinu tohoto složitého roku připraveni a že společně vše zvládneme.

Přeji Vám hezký večer!

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Princ Andrew

Úpadek bývalého prince Andrewa pokračuje. Čeká ho stěhování pryč z luxusu

Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního. 

včera

včera

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

včera

Mitch McConnell

„To nejhloupější, co jsem kdy slyšel.“ Odpor proti Trumpovi kvůli Grónsku roste, Kongres hrozí impeachmentem

Mezi republikánskými zákonodárci v americkém Kongresu roste odpor vůči plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Zatímco prezident stupňuje svou rétoriku a hovoří o získání dánského území „jakýmikoli nezbytnými prostředky“, řada vlivných členů jeho vlastní strany se snaží tyto ambice krotit. Republikánský kongresman Don Bacon označil prezidentovu posedlost Grónskem za „nejhloupější věc, jakou kdy slyšel“, a varoval, že případný pokus o invazi by mohl vést až k ústavní žalobě na prezidenta (impeachmentu).

včera

Demonstrace v Íránu

Stříleli po všem, co se hýbe. Lidé před mýma očima padali v kaluži krve, popisuje svědek protestů v Íránu

Svědectví z Teheránu, které přinesla stanice France 24, odhaluje mrazivé detaily o brutalitě, s jakou íránský režim potlačuje současnou vlnu protestů. Muž, kterému se podařilo uprchnout do Evropy, popsal, jak se pokojné demonstrace změnily v krvavá jatka. Podle aktivistů si zásahy bezpečnostních složek vyžádaly již nejméně 2 637 mrtvých, přičemž největší násilnosti propukly mezi 8. a 10. lednem, kdy se miliony lidí v Teheránu pokusily postavit teokratické nadvládě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump selhal. Na lidech mu nezáleží, myslí si většina Američanů

Většina Američanů hodnotí první rok druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa negativně. Vyplývá to z nového průzkumu televize CNN, který provedla agentura SSRS. Podle výsledků se 58 % respondentů domnívá, že prezident se zaměřuje na špatné priority a dělá příliš málo pro řešení rostoucích životních nákladů. Pro Trumpa i Republikánskou stranu jsou tato čísla varovná, zejména s ohledem na nadcházející poločasové volby do Kongresu (midterms), které se uskuteční v listopadu 2026.

včera

Ilustrační foto

Praktický průvodce měsíčními platbami za plyn a elektřinu

Platby za plyn a elektřinu patří mezi nejčastější pravidelné výdaje domácností i firem. Mnoho odběratelů však platí zálohy jen orientačně, což může vést k nepříjemným překvapením při ročním vyúčtování. Jak správně nastavit zálohy na energie, jak je sledovat a upravovat podle reálné spotřeby?

včera

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkali v Bílém domě. (18.8.2025)

Kyjev podle Trumpa brzdí ukončení války. Zelenskyj mu předložil důkaz, že se plete

Volodymyr Zelenskyj odmítl vyjádření Donalda Trumpa, který mu připsal odpovědnost za váznoucí mírová jednání. Ukrajinský lídr ve svém videoposelství prohlásil, že jeho země neklade uzavření míru žádné překážky. Reagoval tak na dřívější Trumpův výrok, podle kterého je to právě ukrajinský prezident, kdo brání dohodě. Americký prezident navíc naznačil, že Vladimir Putin je k jednání ochotnější než strana napadeného státu.

včera

Petr Pavel a Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj udělil Pavlovi vyznamenání nejvyššího stupně

Prezident Petr Pavel v pátek ráno dorazil do Kyjeva během své třetí oficiální návštěvě Ukrajiny od nástupu do úřadu. Cesta, která začala čtvrtečním programem ve Lvově, vyvrcholila v ukrajinské metropoli klíčovým setkáním s prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hned v úvodu jednání se Pavlovi dostalo mimořádné pocty, když mu ukrajinský lídr předal Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně – vyznamenání, které Kyjev uděluje cizím státníkům za zcela výjimečné zásluhy o ukrajinský stát a jeho bezpečnost.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

včera

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

včera

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

včera

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

včera

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

včera

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

včera

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy