Rusko vede války dvě, jednu i s Českem, řekl Fiala v projevu

Premiér Petr Fiala dnes přednesl projev k národu. Týkal se aktuální politické a ekonomické situace i války na Ukrajině a jejich dopadů na Česko. Fiala například uvedl, že Rusko vede války dvě, jednu násilnou proti Ukrajině, a druhou ekonomickou proti západním zemím, včetně České republiky.

Stát je tady od toho, aby v takto mimořádné krizové situaci nabídl pomocnou ruku. Premiér Petr Fiala (ODS) to uvedl v dnešním televizním projevu, který se týkal zejména rostoucích cen energií. Fiala vnímá obavy lidí, ale věří, že na druhou polovinu roku je stát připraven a že "společně vše zvládneme". Slíbil, že pokud by v zimě došlo na kritický scénář, bude vláda schopna zajistit plyn do všech domácností.

Česko a jeho vláda má podle něj tří základní úkoly: za prvé zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu, za druhé odstřihnout se od Ruska a stát se energeticky suverénním státem a za třetí pomoci lidem a firmám zvládnout cenový šok, který je v souvislosti s energiemi čeká v následujících měsících.

"Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout," zdůraznil Fiala.

Rusko nás chce učinit slabými a vydíratelnými a má k tomu dvě mocné zbraně: narušení světového trhu s potravinami a závislost Evropy na jeho plynu a ropě, řekl Fiala. Minulá vláda Andreje Babiše (ANO) podle něj zvýšila tempo zadlužování země na rekordní úroveň a pomohla rozpoutat historicky nevídanou drahotu. Krátkozraká politika Babišova kabinetu doléhá na domácnosti i firmy - jak ceny energií, tak reálná hrozba, že Rusko plyn a ropu vypne, řekl premiér.

"Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše," prohlásil premiér.

"Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit," pokračoval.

Rusko podle Fialy vede v současnosti války dvě, jednu vojenskou proti Ukrajině, a druhou ekonomickou se Západem, včetně České republiky.

Česká vláda chce mít v blízké budoucnosti pod kontrolou celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Do pěti let chce země dosáhnout energetické suverenity.

Prioritou bude jádro, podporu bude mít i fotovoltaika a tepelná čerpadla. Během přechodu k energetické suverenitě bude Česko podle Fialy čelit vysokým cenám a nejistotě dodávek z východu. Slíbil, že vláda domácnostem a firmám se zvládnutím drahých energií pomůže.

ČR se podle Fialy musí rychle vypořádat s hrozbou energetické závislosti na Rusku. Kromě plnění zásobníků na zemní plyn chce také navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie či získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři.

"Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, ale masivně podpoříme i výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel," uvedl premiér. Chce také zvýšit objem domácího bioplynu. Slíbil podporu investic do energetických inovací a úspor.

"Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny," uvedl ministerský předseda.

ČR by měla být v budoucnu schopná vyrobit si sama maximum energie a vyrobit ji za přijatelné ceny, řekl Fiala. V případě dovozu plynu a ropy by měla mít možnost se sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik suroviny nakoupí.

Celý projev předsedy vlády Petra Fialy k aktuální politické a ekonomické situaci

Vážení spoluobčané,

je tomu půl roku, kdy jsem před vás poprvé předstoupil jako předseda vlády České republiky. Ve svém novoročním projevu jsem varoval před tím, že nás čeká velice složitý rok. Naším hlavním problémem byla už od loňského léta nastupující vysoká inflace. Šlo o přímý důsledek ekonomických dopadů covidové pandemie, ale bylo to také způsobeno chováním minulé vlády, která zvýšila tempo zadlužování naší země na rekordní úroveň a pomohla tak rozpoutat tuto historicky nevídanou drahotu. To není politické prohlášení. To je fakt, na němž se shodují ekonomové i odborné instituce.

V té době ale nikdo z nás netušil, že už jen několik týdnu zbývá do ruského útoku na Ukrajinu. Do Evropy se tak po desítkách let opět vrátila válka. A to se všemi důsledky nejen pro Ukrajinu a její obyvatele, ale také pro okolní země, pro Evropu i pro celý svět. Rusko totiž vede války dvě. Ta první je vojenská a týká se nyní území Ukrajiny. Tou druhou je morálně-ekonomická válka a jejím cílem jsou země západního světa. Tedy i Česká republika. Rusko se netají tím, že chce oslabit demokratické země, způsobit jim ekonomické obtíže, podnítit sociální problémy, narušit důvěru lidí ve stát a způsobit celkovou politickou nestabilitu. Jinými slovy: Rusko nás chce učinit slabými a tedy vydíratelnými. 

V této druhé válce má Putinovo Rusko dvě mocné zbraně. Dnes už je zřejmé, že se systematicky snaží narušit světový trh s potravinami a prostřednictvím nedostatku obilí v Africe a Asii způsobit novou migrační vlnu. Tou druhou zbraní je závislost významné části Evropy na jeho plynu a ropě. Bohužel, Česká republika patří mezi několik málo zemí, jejichž závislost je v tomto ohledu mimořádně vysoká. A není to jen proto, že jsme kdysi byli součástí sovětského bloku. Je to přímý důsledek toho, jak se chovaly minulé vlády, zejména pak vláda Andreje Babiše. Ještě před pěti lety jsme zhruba čtvrtinu plynu měli zajištěnu z Norska, tedy z bezpečné západní země. Minulá vláda neudělala nic proto, aby tyto dodávky udržela a zajistila tak energetickou bezpečnost České republiky. Naopak dovolila, abychom se v dodávkách plynu stali téměř stoprocentně závislí na Putinově Rusku. Zdali to byla chyba nebo záměr, těžko dnes soudit.

Přímý důsledek této krátkozraké politiky doléhá na naše domácnosti a firmy právě v těchto měsících. A nejsou to pouze dosud nevídané ceny energií, které začínají zásadně trápit mnohé z vás. Je to reálná hrozba, že Rusko v následujících týdnech či měsících otočí kohoutkem a vypne plyn a ropu, aby nám způsobilo co největší problémy.

Česká republika a její vláda tak stojí před třemi zásadními úkoly, které nutně musí splnit, aby se naše země dokázala rychle vypořádat s touto zásadní hrozbou energetické závislosti na Putinově Rusku.

Musíme zabezpečit dostatek plynu na tuto zimu. Musíme se co nejdříve odstřihnout od Ruska a stát se energeticky suverénním státem. Musíme pomoci lidem a firmám, aby zvládli cenový šok, který nás v souvislosti s energiemi v následujících měsících čeká.

Na vyřešení těchto úkolů pracujeme prakticky každý den od začátku ruské invaze na Ukrajinu. A já bych vám rád nyní ke každému z těchto bodů podal alespoň krátkou informaci, jak se nám to daří.

Prakticky od konce zimy se česká vláda velice intenzivně věnuje zajištění plynu, kterým plní naše zásobníky. Jsme v tom úspěšní. V současné době je tuzemská kapacita zásobníků naplněna zhruba ze dvou třetin a nikdy v historii, kam data sahají, jsme neměli v tuto dobu v zásobnících tolik plynu. A jejich plnění nadále pokračuje. Pokud by tedy došlo v zimě na krizový scénář, budeme schopni, dostatečně a dlouhodobě zabezpečit dodávky do všech českých domácností. To je dobrá zpráva pro nás všechny.

Naše republika si ale nemůže dovolit být nadále stoprocentně závislá na jednom nespolehlivém dodavateli. Životně důležitým cílem naší země musí být energetická suverenita České republiky. Proto jsme v rámci vlády dali dohromady plán, jak této energetické suverenity chceme během následujících pěti let dosáhnout.

Některé kroky jsme už provedli. Asi jste zaznamenali, že jsme v posledních týdnech spustili léta bezdůvodně odkládaný tendr na dostavbu Dukovan, přičemž se ho nebude účastnit ani Čína ani Rusko. Rovněž jsme se dohodli na rozšíření ropovodu TAL, jenž vede přes Alpy z italského přístavu Terst. A s Polskem jsme dojednali znovunastartování projektu výstavby plynovodu Stork 2. Díky intenzivnímu vyjednávání v rámci EU jsme získali výjimky na zásobování českého trhu pohonnými hmotami. Minulý týden se nám podařilo získat podíl v terminálech na stlačený zemní plyn v Nizozemsku. A tento týden oznámila společnost ČEZ, že od ruských majitelů získala firmu Škoda jaderné strojírenství, jež je klíčová pro náš jaderný sektor. To vše snižuje naši závislost na plynu a ropě z Ruska.

A takto budeme pokračovat i nadále. Musíme zásadně navýšit kapacitu plynovodů a ropovodů ze zemí Evropské unie. Musíme získat další kapacitu v terminálech pro LNG plyn na moři. Musíme podporovat výstavbu bezemisních zdrojů energie. Naším pilířem bude jádro, ale masivně podpoříme i výstavbu fotovoltaických elektráren a budeme podporovat i využívání tepelných čerpadel. Chceme zásadně zvýšit objem produkce domácího bioplynu. A podpoříme investice do energetických inovací a také do úspor. Bude nás to stát spoustu úsilí a hodně peněz. Ale je to cesta, která se českým domácnostem i českým firmám nakonec bohatě vyplatí. Je to investice do naší energetické suverenity.

Často se mne ptáte, proč prostě nenařídíme ČEZu, aby prodával elektřinu levněji, když ji vlastní stát. Odpověď je jednoduchá: v ČEZu jsou 30% vlastníkem soukromí akcionáři a ti mají své zájmy chráněné zákony. Zatímco zájmem státu je dostatek energií za přijatelné ceny, zájmem soukromého investora je zisk. A tyto dva přístupy se nyní dostávají do konfliktu. Toto ale chceme změnit. Součástí naší strategie je, aby stát získal v blízké budoucnosti pod kontrolu celou síť tuzemských klíčových elektráren, tedy vlastní výrobu elektřiny. Není to řešení pro tuto zimu. Bude to proces, jenž chvíli potrvá, ale chceme s tím začít co nejdříve.

Ještě jednou opakuji: naším hlavním cílem musí být energeticky suverénní Česká republika. Tedy republika, která bude schopna vyrobit maximum energie sama a za přijatelné ceny. A v případě dovozu plynu a ropy se bude schopna sama suverénně rozhodnout, od koho a za kolik je nakoupí.

Je zřejmé, že výsledky těchto kroků nepocítíme okamžitě. Podle našich rozumných odhadů to potrvá minimálně 2 až 5 let. Mezitím budeme čelit nejen nejistotě dodávek z východu ale zejména vysokým cenám, které jsou výsledkem naší současné závislosti na Putinově Rusku. I tady mám ale pro vás dobrou zprávu.

I když je státní rozpočet napjatý, i když se nemůžeme příliš zadlužovat, abychom ještě více neroztočili inflaci, chceme jako odpovědná vláda pomoci domácnostem i firmám se zvládnutím drahých energií. Proto jsme připravili a dnes schválili důležitá opatření, prostřednictvím kterých uvolníme na přímou pomoc celkem 66 miliard korun ze státního rozpočtu. Jenom připomínám, že dosud jsme v rámci vládního Deštníku proti drahotě uvolnili už více než sto miliard na cílenou podporu těch, kteří jsou nejvíce zasaženi drahotou. Toto jsou další finanční prostředky.

Prvním novým opatřením, které pomůže všem firmám i všem domácnostem, je zrušení povinných plateb za obnovitelné zdroje. Pro domácnosti to tedy znamená, že od podzimu na každé spotřebované megawatt hodině elektřiny ušetří až 600 korun.

Dalším novým opatřením, který dnes rovněž schválila vláda, je úsporný tarif. Tento tarif pomůže domácnostem jak s platbami za elektřinu, tak za plyn. Konkrétní ušetřená částka se bude odvíjet od toho, jaký mají jednotliví odběratelé tarif, či od toho, kolik spotřebovávají plynu. Toto opatření bude automatické, nebude třeba o něj někde žádat. Stát poskytne peníze přímo distribučním firmám a ty je promítnou do své fakturace zákazníkům, tedy vám. Uvidíte to přímo ve formě nižších záloh na energie, které pravidelně platíte.

Nechceme nikoho znevýhodňovat. Proto vedle těchto dvou hlavních opatřeních poskytne vláda dalších 10 miliard korun pro teplárny, které zajištují v naší zemi centrální vytápění. Podpora poputuje i bytovým domům s vlastními kotelnami. A další podpůrné programy máme připraveny i pro firmy, jež působí v energeticky náročných odvětvích.

Vážení přátelé, víte, že k vám chci být maximálně otevřený. Nárůsty cen energií, jež nás čekají v dalších měsících, budou pro mnohé z vás šokem. Stát nemá dostatek peněz na to, aby plošně tento nárůst kompenzoval v plné výši a všem. Žádný evropský stát to nedělá. Ale všemi kroky, které jsem zmínil, říkáme zřetelně – nenecháme vás padnout.

Nadále také platí, nad rámec dnes schválených opatření, možnost získat individuální podporu formou příspěvku na bydlení pro každého, komu výdaje na jeho bydlení přesáhnou jednu třetinu jeho příjmu. O tuto dávku je ale třeba aktivně zažádat. Prosím všechny, aby neměli ostych to udělat. A aby si včas zjistili, jak a kde o tuto dávku získat.

Zároveň mám pro všechny žadatele dobrou zprávu, že se nám v posledních týdnech podařilo celý proces významně zjednodušit. Snažíme se, aby stát fungoval lépe a přátelštěji – tak, jak jsme to slíbili ve svém programovém prohlášení. I proto chystáme na podzim informační kampaň, která bude mít za cíl doručit potřebné informace o vládní pomoci v případě drahých energií ke všem obyvatelům, kterých se může týkat.

Vážení přátelé, považoval jsem za nutné ještě před tím, než začne léto a řada z vás se bude věnovat odpočinku a rodině, abyste měli základní informace o tom, co vláda připravuje v oblasti energií. Vím, že máte nyní obavy, ale stát je tady od toho, aby v takto mimořádné situaci nabídl pomocnou ruku. Věřím, že jsme na druhou polovinu tohoto složitého roku připraveni a že společně vše zvládneme.

Přeji Vám hezký večer!

Související

Více souvisejících

Petr Fiala (ODS) válka na Ukrajině

Aktuálně se děje

před 51 minutami

Friedrich Merz (CDU)

Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska

Německý kancléř Friedrich Merz se po vnitrostátních politických peripetiích vrací k řešení palčivých otázek světové politiky. Hlavním tématem dne je dramatický nárůst cen energií vyvolaný válečným konfliktem v Íránu. Čelní představitelé členských států Evropské unie svolali na úterý mimořádné digitální jednání, aby koordinovali postup proti zdražování. Německo spolu s Itálií a Belgií na schůzce prosazuje společnou strategii, která by ulevila evropskému hospodářství.

před 1 hodinou

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa se ocitla v sevření mezi hrozbou globální hospodářské recese a rizikem námořní katastrofy. S intenzivnějšími boji v Íránu se světové energetické tepny svírají do bodu, kdy každý den uzavření Hormuzského průlivu neznamená pouze dvojnásobnou ekonomickou ztrátu, ale její exponenciální nárůst. Bílý dům se proto snaží situaci řešit na několika frontách, od vojenského plánování až po snahu uklidnit veřejnost kampaní o krátkodobosti vysokých cen u čerpacích stanic.

před 2 hodinami

Vladimir Putin a Donald Trump uspořádali po summitu na Aljašce tiskovou konferenci

Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu

Americký prezident Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin spolu v pondělí poprvé v tomto roce telefonicky hovořili o dramatickém vývoji války v Íránu a možnostech mírového urovnání na Ukrajině. Tento klíčový hovor se uskutečnil jen několik hodin poté, co šéf Kremlu varoval, že současná energetická krize vyvolaná konfliktem na Blízkém východě přímo ohrožuje stabilitu světového hospodářství.

před 3 hodinami

těžba ropy, autor: Zbynek Burival

Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly

Ceny ropy na světových trzích zaznamenaly pokles poté, co americký prezident Donald Trump prohlásil, že válka s Íránem skončí „velmi brzy“. Referenční cena ropy se v reakci na tato slova snížila, ačkoliv v pondělí nakrátko vystřelila nad hranici 100 dolarů za barel. Prezidentovy výroky, že konflikt je „téměř u konce“ a probíhá „v předstihu oproti plánu“, vnesly na trhy vlnu optimismu a stlačily cenu barelu blíže k 90 dolarům.

před 3 hodinami

Donald Trump

Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak

Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.

před 5 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: V polovině týdne přijde zlom, ochladí se

Předpověď počasí na nadcházející dny slibuje poměrně dynamický vývoj. Zatímco první polovinu týdne doprovodí jarní teploty sahající až k 17 °C a proměnlivá oblačnost, postupně začne přibývat srážek a ke slovu se dostanou i bouřky. Závěr týdne pak naznačuje citelnější ochlazení, které by do vyšších poloh mohlo vrátit i sněhové vločky.

včera

Francouzské námořnictvo

„Útok na Kypr je útokem na Evropu.“ Macron vyslal na Blízký východ masivní flotilu, má bránit Hormuzský průliv

Francouzský prezident Emmanuel Macron oznámil mohutné posílení vojenské přítomnosti své země ve východním Středomoří a v oblasti Rudého moře. Francie se rozhodla nasadit celkem deset válečných lodí, včetně osmi fregat a dvou obojživelných vrtulníkových lodí. Hlavním pilířem této operace je vyslání jaderné letadlové lodi Charles de Gaulle.

včera

Saúdská Arábie

Saúdské Arábii dochází trpělivost. Prohráli jste, ponesete drtivé následky, vzkazuje Íránu

Saúdská Arábie vydala ostré varování adresované Teheránu, ve kterém označila Írán za budoucího „největšího poraženého“ v případě další eskalace probíhajícího konfliktu. Rijád ve svém oficiálním prohlášení odsoudil dlouhodobou kampaň íránské agrese, která je namířena nejen proti Království, ale i proti dalším členským zemím Rady pro spolupráci v Perském zálivu (GCC).

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Tři měsíce války vyšroubují cenu ropy na 185 dolarů za barel. Ekonomiku může potkat nepředstavitelný otřes

Světová ekonomika se ocitla na prahu vážné krize. Pondělní prudký nárůst cen ropy vyvolal masivní výprodeje na předních světových burzách a mezi ekonomy sílí obavy, že probíhající válka mezi USA, Izraelem a Íránem se stane rozbuškou pro globální ekonomický šok. Situace v Perském zálivu totiž vyústila v energetickou krizi, která s sebou nese hrozivé riziko stagflace.

včera

USS Preble vypálila střelu s plochou dráhou letu Tomahawk.

CNN: Školu, v níž zahynulo 168 dětí, zřejmě zasáhla americká raketa Tomahawk

Nové video zveřejněné polooficiální íránskou tiskovou agenturou Mehr přineslo zásadní důkazy v kauze tragického útoku v íránském městě Mináb. Záběry pořízené z blízkého staveniště zachycují okamžik, kdy střela s plochou dráhou letu zasáhla námořní základnu Islámských revolučních gard (IRGC). Tato základna se nachází v bezprostředním sousedství školy Šadžare Tajjiba, kde podle íránských úřadů zahynulo nejméně 168 dětí a 14 dospělých.

včera

Ilustrační fotografie

Experti: Svět stojí na prahu největšího ropného šoku v historii. Světová ekonomika čelí masové energetické krizi

Světová ekonomika čelí hrozbě, která by svým rozsahem mohla překonat všechny dosavadní energetické krize v historii, varuje BBC. Ceny ropy se v pondělí ráno utrhly ze řetězů a bleskově překonaly hranici 100 dolarů za barel, přičemž v jednu chvíli atakovaly i úroveň 115 dolarů. Tento dramatický nárůst je přímým důsledkem eskalujícího konfliktu v Perském zálivu, který fakticky zastavil export klíčové suroviny z jednoho z nejdůležitějších regionů světa.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj: Ukrajina na žádost USA vyslala na Blízký východ experty, budou chránit americké vojenské základny

Ukrajina vyslala do Jordánska své experty a flotilu speciálních záchytných dronů, aby pomohla Spojeným státům s ochranou jejich vojenských základen. Prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro deník New York Times, zveřejněném 9. března, uvedl, že k tomuto kroku došlo po přímé žádosti z Washingtonu. Spojené státy o pomoc požádaly 5. března v reakci na prudkou eskalaci napětí na Blízkém východě, která následovala po úderech na Írán.

včera

Modžtaba Chámeneí

Z bláta do louže. Modžtaba je krutější než Alí Chameneí, Trump o jeho jmenování věděl, tvrdí Íránci

Jmenování Modžtaby Chameneího novým nejvyšším vůdcem Íránu vyvolalo v zemi hluboké emoce, které se pohybují na škále od organizovaného nadšení v ulicích až po mrazivý odpor v soukromí íránských domovů. Zatímco režimní příznivci oslavují zachování kontinuity, pro velkou část populace představuje tento krok začátek éry, která může být ještě temnější než ta předchozí.

včera

včera

raketový systém Patriot

NATO sestřelilo další íránskou raketu mířící do Turecka

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se začíná nebezpečně dotýkat i hranic Severoatlantické aliance. Turecké ministerstvo obrany oznámilo, že v pondělí krátce po 13. hodině zlikvidovaly systémy protivzdušné obrany NATO íránskou balistickou raketu, která pronikla do tureckého vzdušného prostoru. Trosky munice dopadly na neobydlené území u jihozápadního města Gaziantep. Podle oficiálních zpráv nedošlo k žádným zraněním ani obětem na životech.

včera

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

Spojenectví s Putinem shořelo spolu s íránskými rafinériemi. Za sliby o neochvějné podpoře se skrývá parazitování

Vztahy mezi Moskvou a Teheránem se v posledních letech zdály být nerozbitné. Společné vojenské zájmy, dodávky íránských dronů pro ruskou agresi na Ukrajině a odpor k západní hegemonii vytvořily iluzi hlubokého spojenectví. Nicméně brutální realita devátého dne války v Íránu odhalila tuto vazbu v její skutečné podobě: jako čistě pragmatické partnerství, kde slova o podpoře končí tam, kde začínají létat rakety.

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Svět se změnil a kompromisy škodí. Von der Leyenová chce radikální změnu Evropské unie

Evropská unie se nachází v bodě, kdy musí „urychleně a radikálně“ přehodnotit svůj přístup k zahraniční politice. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová to prohlásila v pondělí během setkání s unijními velvyslanci v Bruselu. Podle ní je současné geopolitické klima natolik nestabilní, že dosavadní spoléhání na konsenzus a kompromis může být pro akceschopnost bloku spíše přítěží než pomocí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump poprvé nastínil, kdy ukončí válku proti Íránu

Americký prezident Donald Trump v telefonickém rozhovoru pro The Times of Israel objasnil svou vizi ukončení současného válečného konfliktu. Podle jeho slov bude rozhodnutí o tom, kdy operace proti Íránu skončí, „vzájemnou“ záležitostí, kterou učiní společně s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Prezident však zároveň naznačil, že konečné slovo bude mít on sám, až nastane ten správný čas.

včera

Pete Hegseth

Tvář útoku na Írán. Hegseth se nedokázal vymanit z původního povolání, napříč světem vyvolává zděšení i kritiku

Nástup Peta Hegsetha do čela amerického Pentagonu vyvolává vlnu zděšení a ostré kritiky. Bývalý moderátor stanice Fox News, kterého Donald Trump jmenoval ministrem obrany – a příznačně jej přejmenoval na „ministra války“ – se stal tváří probíhajícího konfliktu s Íránem. Místo rozvážného státnického přístupu však Hegseth volí rétoriku, kterou kritici přirovnávají k chování „kresleného rváče“.

včera

Trump rozpoutáním války v Íránu uvrhnul svět do chaotického víru destrukční politiky

Válka v Íránu, kterou rozpoutala administrativa Donalda Trumpa společně s Izraelem, vtahuje podle analýzy CNN zbytek světa do chaotického víru politiky postavené na boření zavedených pořádků. Přístup Spojených států ke svým spojencům v předvečer konfliktu připomínal nápis na slavné bundě Melanie Trumpové: „Mně je to jedno. A vám?“ Washington totiž nejenže nehledal diplomatickou legitimitu, ale své nejbližší partnery o zahájení ofenzivy často ani neinformoval.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy