Rusnok reaguje na vládu, její rozpočtová politika prý může urychlit zvyšování sazeb

Aktuální prognóza ČNB počítá nejprve se stabilitou tržních úrokových sazeb následovanou jejich postupným růstem příští rok. Většina bankovní rady ČNB se ale na základě záznamu z jednání 5. listopadu domnívá, že zvyšování úrokových sazeb k normálu bude vyžadovat více času, než prognóza předpokládá. Rusnok tehdy uvedl, že nelze vyloučit to, že sazby se nebudou zvyšovat celý příští rok. Rada 5. listopadu nechala jednomyslně úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba tak zůstala na 0,25 procenta.

Podle alternativního scénáře ČNB ohledně vývoje ekonomiky, který počítá s přijetím dodatečných rozpočtových opatření, například zrušením superhrubé mzdy a zavedením sazeb daně 15 a 23 procent nebo pokračování podpory podnikatelům, by ekonomika příští rok stoupla o 2,4 procenta a v roce 2022 o čtyři procenta. Základní scénář prognózy ČNB počítá příští rok s růstem ekonomiky o 1,7 procenta a v roce 2022 s růstem o 4,2 procenta.

"Tušíme, že se nejedná o krátkodobou záležitost a strukturálně to není zrovna nejšťastnější zacílení podpory z hlediska efektu na nějakou protikrizovou účinnost těch opatření," uvedl Rusnok k aktuálním návrhům na zrušení superhrubé mzdy a zavedení sazeb daně z příjmu 15 a 23 procent v rámci daňového balíčku. Ten by měl nyní projednávat Senát.

"Časová účinnost na dva roky je z mého pohledu nepřesvědčivá. V tuto chvíli to od nás žádnou reakci nevyžaduje. Uvidíme do budoucna, jaký to bude mít proinflační efekt," uvedl dále guvernér. Premiér Andrej Babiš (ANO) navrhl zavedení sazeb 15 a 23 procent na dva roky. V samotném návrhu to ale explicitně uvedeno není. Sám premiér uvedl, že je to jen politický slib prezidentovi.

Oznámené snížení daní podle guvernéra bude mít u velké části obyvatelstva relativně malý efekt. "U těch výše příjmových skupin skončí v úsporách a investicích ne zcela produktivního charakteru, například právě v nemovitostech. Takže to není zrovna nejšťastnější," uvedl. Dodal, že 20 let upozorňují zahraniční instituce, včetně OECD, že hlavní problémem českého trhu práce není daň z příjmu, ale poměrně vysoké odvody na sociálním a zdravotním pojištění.

"Z hlediska krátkodobého by problém být neměl, ale zřejmě to zakládá dlouhodobější trend, což by už mohl být problém. Zatím je předčasné to nějak hodnotit," uvedl dále Rusnok.

Ředitel sekce finanční stability ČNB Jan Frait upozornil, že ČNB sleduje vývoj státního dluhu i jeho financování a chystá se jej podrobit zátěžovým testům. České banky drží významný objem státních dluhopisů a jakýkoliv šok by měl na ně dopad, a tím i na finanční stabilitu. "Zatím se toho neobáváme, protože nějakou dobu bude poptávka po české státním dluhu trvat," uvedl.