Předseda poslaneckého klubu ANO Jaroslav Faltýnek dnes předal šéfovi Sněmovny Radku Vondráčkovi (ANO) žádost podepsanou vládními poslanci ANO a ČSSD o svolání mimořádné schůze k návrhu na zvýšení schodku letošního státního rozpočtu na 500 miliard korun na úterý 23. června. Řekl to na tiskové konferenci před jednáním Sněmovny.
Žádost o schůzi avizovala po dnešním jednání s prezidentem Milošem Zeman ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), hovořila ale o 24. červnu. Faltýnek však uvedl, že ve středu se konají jednání sněmovních výborů, proto klub zvolil dřívější termín.
Prezident republiky Miloš Zeman přijal v úterý dne 16. června 2020 na Pražském hradě na její žádost ministryni financí České republiky Alenu Schillerovou. pic.twitter.com/OIpcnVBbD9
— Jiří Ovčáček (@PREZIDENTmluvci) June 16, 2020
Původně vláda počítala s tím, že by rozpočet měla Sněmovna projednat dnes ve stavu legislativní nouze. Ministryně Schillerová zároveň uvedla, že Zeman návrh letošního rozpočtu s půlbilionovým schodkem podpořil a nebude mít problém jej podepsat, pokud většina peněz půjde do investic.
"Pan prezident podporu rozpočtu podmiňoval jedinou věcí, a to maximem peněz do investic. To byla jeho jediná podmínka," řekla Schillerová.
Rozpočtový výbor Sněmovny dnes na návrh ODS doporučil projednat rozpočet mimo režim legislativní nouze. Doporučení výboru Sněmovna může přehlasovat a návrh probrat zrychleně. Premiér Andrej Babiš (ANO) dnes řekl, že neprojednání zvýšení schodku letošního státního rozpočtu v režimu legislativní nouze by byl velký problém.
"Já jsem předal předsedovi Sněmovny žádost podepsanou poslanci ANO a sociální demokracie, aby schůze byla svolána. Předpokládáme, že proběhne 23. 6., abychom ve stavu legislativní nouze, který trvá do 30. 6., tento zákon schválili," řekl Faltýnek.
Vláda žádá Sněmovnu o navýšení schodku už potřetí, kvůli koronavirové epidemii narostl zatím ze 40 miliard na 300 miliard Kč. Komunisté dosud v hlasování menšinový kabinet ANO a ČSSD podpořili. Koalice o podpoře jedná i s dalšími stranami. Poslanci KSČM se ale při dnešním jednání sněmovního rozpočtového výboru o vládním návrhu navýšení schodku rozpočtu na 500 miliard korun při hlasování zdrželi. Předseda KSČM Vojtěch Filip dnes jednal s Babišem a požadoval snížení schodku na 450 miliard korun.
KDU-ČSL dnes oznámila, že je připravena jednat s Babišem a Schillerovou o parametrech deficitu rozpočtu, pokud v něm budou zahrnuta konkrétní investiční opatření. Kabinet také musí složit dosavadní účty.
Vláda bude mít delší lhůty pro přípravu a předložení návrhu státního rozpočtu na příští rok. Prodloužení lhůt je nutné kvůli ekonomickým dopadům epidemie koronaviru. Zákon, který to vládě umožní, dnes podepsal prezident.
Předloha umožní, že vláda bude moci dostat návrh rozpočtu až do konce září a Sněmovna do konce října. Jde o měsíční posun proti běžnému harmonogramu. Sněmovna dostává rozpočet vždy do konce září. Totéž bude platit pro střednědobý výhled na léta 2022 a 2023. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) již dříve řekla, že obdobně vláda postupovala po záplavách v roce 2002 u rozpočtu na rok 2003.
Vláda návrh zákona zdůvodnila tím, že běžný harmonogram přípravy rozpočtu letos nelze dodržet kvůli nejistotě ohledně hloubky zdravotní a ekonomické krize, jejího trvání a následných projevů po jejím skončení. Data o dopadu epidemie na hospodářství, spotřebu nebo investice za letošní druhé čtvrtletí budou známy podle zdůvodnění nejdříve začátkem září. Teprve z těchto údajů bude možné vypracovat realistickou makroekonomickou předpověď.
Zatímco Sněmovna zákon schválila, Senát k němu nezaujal žádné stanovisko. Po uplynutí lhůty ho tak dostal k podpisu prezident. Státní rozpočet schvaluje pouze Sněmovna, Senát se jím nezabývá.
Související
Babišova vláda nastupuje. Slibuje levnější energie, nižší daně, stopku migračnímu paktu a emisním povolenekám
Schillerová vrátí EET. Macinka s Lipavským jednal o Češích vězněných v zahraničí
Alena Schillerová , státní rozpočet , Poslanecká sněmovna , hnutí ANO , Jaroslav Faltýnek (hnutí ANO) , Miloš Zeman , Vláda ČR
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Zelenskyj: Evropa mlčí a Putin dál vyrábí rakety. Neměla by spoléhat na NATO, místo aby jednala jen čeká
před 40 minutami
Trumpa k dohodě o Grónsku dotlačili poradci. Co je její náplní?
před 1 hodinou
Zelenskyj dorazil do Davosu, jednání s Trumpem začalo. Putin chce zaplatit členství v Radě míru zmrazenými aktivy
před 3 hodinami
Hraniční přechod Rafáh se příští týden otevře v obou směrech
před 3 hodinami
Jeden velký podvod na OSN? Rada míru popírá principy rovnosti, staví na bohatství a kultu uctívačů Trumpa
před 4 hodinami
V Radě míru chce být každý, prohlásil na zakládací ceremonii Trump. Na pódiu nebyl jediný západní spojenec
před 5 hodinami
Trump se dnes sejde se Zelenským
před 6 hodinami
Nový hit internetu: Nejstahovanější aplikace pomáhá bojkotovat americké zboží
před 6 hodinami
Babiš se chlubí, s kolika prezidenty a premiéry se setkal v Davosu. Nejsou to ani tři procenta lídrů
před 7 hodinami
Putin přijal pozvání do nově vznikající Rady míru, oznámil Trump
před 8 hodinami
Počasí: Zima si nevezme pauzu ani o víkendu, v noci teploty spadnou až na -8 stupňů
včera
Dosáhli jsme rámcové dohody o Grónsku, bude navždy, prohlásil Trump a zrušil cla
včera
Může americký Kongres zabránit Trumpovi v převzetí Grónska? Má k tomu hned několik nástrojů
včera
Trump prohlásil, že se dnes setká v Davosu se Zelenským. Ten tam ale vůbec není, potkat se tak mají zítra
včera
Grónsko není Island, Spojeným státům nikdy nepatřilo. Trumpův projev byl plný chyb a hoaxů
včera
Trump navrhuje, aby jeho Rada míru nahradila OSN. Jmenoval se neodvolatelným předsedou
včera
Válka na Ukrajině se USA netýká, dal najevo Trump. Nemáme s ní nic společného, co z ní USA získaly, zeptal se
včera
Chceme okamžité jednání o koupi „kusu ledu“. Odmítněte a budeme si to pamatovat, řekl Trump v Davosu
včera
Trump v Davosu: Evropa se neubírá správným směrem. Ničí ji migrace a lídři nedělají nic, aby úpadek zastavili
včera
USA dávají najevo, že jsou ochotny jednat tvrdě. Zásah v Latinské Americe ale může povzbudit Čínu a Rusko, říká Řepa
Bezpečnostní analytik Tomáš Řepa v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz popsal, co hodnotí jako reálné cíle americké intervence ve Venezuele a co očekává od budoucího vývoje. „Nejpravděpodobnější scénář je spjatý s alespoň částečnou energetickou obnovou. USA a partnerské firmy přinesou kapitál, servis a technologie, postupně zvednou produkci a exporty,“ říká. Scénář konsolidace venezuelské ekonomiky ale není jediný – existují i horší, které zahrnují drastické zhoršení bezpečnostní situace v Latinské Americe nebo zamrznutí konfliktu, sabotáže ropných zařízení či rozkvět černého trhu.
Zdroj: Jakub Jurek