Sčítání lidu má začít na jaře 2021. Poslanci se přeli kvůli náboženství

Příští sčítání lidu, domů a bytů v Česku začne patrně 27. března 2021, lidé budou moci vyplňovat formuláře elektronicky. Zadávat by měli méně údajů než při posledním sčítání před devíti lety, část dat statistici získají z registrů. Předpokládá to návrh zákona o sčítání, který v dnešním úvodním kole podpořila Sněmovna. Papírové tiskopisy doručí sčítací komisaři jen lidem, kteří informace elektronicky neodešlou.

Kluby ODS a Pirátů zablokovaly žádost vlády, aby dolní komora předlohu schválila zrychleně už v úvodním kole. Bude se jí zabývat rozpočtový výbor a výbor pro veřejnou správu.

Vicepremiérka Alena Schillerová (za ANO) poslance ujišťovala o tom, že zákon zajišťuje maximální možnou ochranu individuálních dat. Lidé mají podle ní poskytovat proti minulému sčítání polovinu dat.

V průběhu března a dubna roku 2021 se opět po 10 letech uskuteční sčítání lidu, bytů a domů! Vládní návrh tohoto zákona dnes ve sněmovně prošel prvním čtením. Oproti roku 2011 budou občané vyplňovat o polovinu méně informací a navíc on–line z pohodlí svého domova ? ??

— Alena Schillerová (@alenaschillerov) January 29, 2020

Komunistický poslanec Leo Luzar se pozastavil na tím, že lidé nově nemají vyplňovat třeba dobu dojezdu do zaměstnání, své postavení v něm, kolik zaměstnání vykonávají, ani náboženské vyznání.

Absence náboženského vyznání vadí i ODS, Pirátům a KDU-ČSL, podle Ondřeje Profanta (Piráti) by otázka měla zůstat dobrovolná jako v minulosti. Podle Martina Baxy (ODS) a lidovce Jiřího Miholy jde o jeden z důležitých údajů.

Sčítání se koná každých deset let. Poprvé bylo na českém území v roce 1869. Od roku 1918, tedy od vzniku samostatného Československa, se jich uskutečnilo devět. Zatím poslední bylo před devíti lety, kdy se dotazníky daly poprvé vyplňovat přes internet. Zatímco severské státy, Slovinsko či Rakousko získávají údaje hlavně z databází úřadů, v Česku se budou muset znovu zapojit všichni lidé. České registry totiž všechna potřebná data neobsahují. Statistici se ale budou snažit využít informace, které v nich jsou. Zatímco v roce 2011 lidé vypisovali tři listy s 47 údaji, tentokrát by měli podle vládního návrhu zadávat 27 údajů do dvou listů.

Takzvaným rozhodným okamžikem by se měla stát půlnoc z pátku 26. na sobotu 27. března 2021. Lidé tedy budou vyplňovat údaje, které budou platit v tuto chvíli. Na odeslání elektronických formulářů budou mít čas do 9. dubna 2021, tedy dva týdny. Poté bude následovat "terénní došetření".

Při něm sčítací komisaři doručí papírové tiskopisy do domácností, které se nesečetly přes počítač. Předají je nejpozději do 26. dubna. Pokud se to nepodaří ani na druhý pokus, budou formuláře k dispozici v určených kontaktních místech. Vyplněné listy sem pak lidé do 11. května doručí, nebo je předají komisařům. Statistici budou moci v případě potřeby termín i odsunout. Údaje z registrů si pak vezmou v červenci.

Sčítání má od roku 2018 do roku 2023 stát 2,23 miliardy korun. Minulý cenzus vyšel na 2,27 miliardy korun. Statistici ale uvádějí, že úspora bude pětina. Vzhledem k inflaci a bez využití registrů a většího počtu elektronických dotazníků by byly náklady vyšší.

Související

Více souvisejících

Sčítání lidu Poslanecká sněmovna Alena Schillerová Leo Luzar (KSČM) Martin Baxa Jiří Mihola (KDU-ČSL)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Pete Hegseth (21. února 2025).

Únik konverzace na Signalu: Které informace jsou nejcitlivější a neměly se dostat na veřejnost?

Americký magazín The Atlantic zveřejnil kompletní přepis skupinového chatu na aplikaci Signal, ve kterém vysoce postavení bezpečnostní představitelé USA diskutovali o leteckém úderu na Jemen. Tento chat omylem zahrnoval i šéfredaktora Atlantiku Jeffreyho Goldberga, který se po počátečním zveřejnění některých úryvků rozhodl publikovat téměř celý obsah poté, co američtí představitelé prohlásili, že se v něm neobjevily žádné utajované informace. Podle Goldberga má veřejnost právo posoudit obsah sama.

před 1 hodinou

Mark Rutte, generální tajemník NATO

Budeme bránit Polsko plnou silou, vzkázal Rutte do Kremlu

Generální tajemník NATO Mark Rutte na aktuální návštěvě Varšavy potvrdil závazek aliance a řekl, že její členové by Polsko v případě ruského útoku bránili plnou silou. Rutte tak poslal jasný vzkaz šéfovi Kremlu Vladimiru Putinovi, jemuž vzkázal, že reakce spojenců by byla devastující.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Atlantic zveřejnil celou konverzaci Trumpových poradců. Bílý dům se opět bouří

Americký magazín The Atlantic zveřejnil nový článek, v němž jeho šéfredaktor Jeffrey Goldberg přináší další podrobnosti o tom, co údajně sdíleli poradci prezidenta Donalda Trumpa v soukromé skupině na šifrované komunikační platformě Signal. Článek tvrdí, že administrativa se snaží bagatelizovat význam zpráv, které byly omylem zaslány právě Goldbergovi.

před 4 hodinami

Petr Pavel promluvil v Poslanecké sněmovně. (26.3.2025)

Odborníků na armádu je stejně jako na fotbal, pustil se Pavel do kritiků. Poslanci pak raději schůzi uzavřeli

Poslanci se ve středu odpoledne sešli na mimořádné schůzi svolané z iniciativy hnutí ANO, která se věnovala koncepci výstavby Armády České republiky a její modernizaci. Výjimečně se jednání na pozvání předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové účastnil i prezident Petr Pavel, který kvůli tomu zkrátil svůj program v Plzeňském kraji. Schůze probíhala za napjaté atmosféry, kdy se střetávaly názory vládní koalice a opozice ohledně dalšího navyšování výdajů na obranu a armádních akvizic.

před 6 hodinami

Emmanuel Macron

Domácí zájem má přednost, přede vším. Francii došla trpělivost a vyhodila "jaderného lídra"

Odvolání "jaderného lídra" Luca Rémonta z čela státní energetické společnosti EDF je podle webu Politico dalším důkazem, že ve Francii pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona platí jasné pravidlo: domácí zájmy mají přednost před vším ostatním. Přestože Rémont dokázal během svého krátkého působení firmu stabilizovat a zvýšit produkci jaderné energie na úroveň nevídanou od roku 2019, jeho odlišná vize budoucnosti EDF ho nakonec stála místo.

před 7 hodinami

Donald Trump

Trump rozvrací světový řád. Evropa hledá cestu z krize

Spojené státy se pod vedením Donalda Trumpa stále více stahují z role garanta globální bezpečnosti, čímž vrhají Evropu do nejistoty. Politika amerického prezidenta, která zpochybňuje poválečné bezpečnostní uspořádání, přináší největší krizi Západu od konce druhé světové války. Odborníci varují, že „Trumpismus přežije jeho prezidentství“, píše BBC.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mike Waltz

"Můžu za to já." Ke skandálu v Bílém domě se přiznal významný Trumpův muž, nic ale nevysvětlil

Washington se zmítá v bezpečnostním skandálu poté, co americký poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz podle BBC převzal plnou odpovědnost za únik informací z privátní chatovací skupiny na aplikaci Signal. Skupina, v níž se nacházeli vysoce postavení vládní činitelé, omylem zahrnula i novináře Jeffreyho Goldberga, který následně zveřejnil detaily o amerických plánech na bombardování Jemenu.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení útoků v Černém moři, tvrdí Bílý dům. Kreml tvrdí něco jiného

Rusko a Ukrajina se dohodly na zastavení vojenských útoků v oblasti Černého moře a zajištění bezpečného průjezdu pro komerční lodě. Oznámil to Bílý dům po jednáních mezi USA a ruskou delegací v saúdskoarabském Rijádu. Kreml ale zveřejnil podmínky příměří, které jsou podle něj neoddělitelně spojeny s uvolněním sankcí proti ruským bankám a exportérům potravin a hnojiv. Podle ruského prohlášení vstoupí dohoda v platnost až poté, co budou ruské finanční instituce plně napojeny zpět na mezinárodní platební systém SWIFT a budou zrušeny sankce vůči pojišťovnám zapojeným do vývozu potravin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy