Senát nebude řešit převod pravomocí prezidenta, pokud se Zemanův stav nezhorší

Komise se na tom dnes shodla na návrh svého předsedy Zdeňka Hraby (STAN).

Přenesení prezidentských pravomocí na předsedu vlády a předsedu Sněmovny není podle Hraby nutné v případě, kdy prezident deklaroval, že hodlá jmenovat novou vládu na základě výsledků říjnových sněmovních voleb. Platit to bude v případě, že Zeman bude schopen jmenovat předsedu vlády, ministry, generály, soudce či profesory, tedy vykonávat "konkrétní ústavně-právní jednání", usnesla se komise téměř jednomyslně.

Pokud by objektivní skutečnosti a informace o Zemanově zdravotním stavu od lékařského konzilia nasvědčovaly tomu, že nemůže vykonávat ani významná oprávnění a pravomoci svého úřadu, předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) by se podle komise měl obrátit s novou žádostí o lékařský posudek na Ústřední vojenskou nemocnici (ÚVN), kde se prezident léčí. Pokud závěr posudku vyzní tak, že "prezident republiky z vážných zdravotních důvodů nemůže a nebude moci vykonávat svůj úřad, Senát by měl rozhodnout o převodu pravomocí prezidenta". Měl by se usnést, že Zeman "ze závažných zdravotních důvodů nemůže dočasně vykonávat svůj úřad". Schůze Senátu "by se měla vzhledem k významu a povaze věci konat jako neveřejná", doporučila komise. Doporučení odpoledne projedná senátní organizační výbor.

Převod pravomocí prezidenta začali zákonodárci řešit poté, co byl Zeman 10. října převezen do ÚVN. Hlavním podnětem bylo sdělení nemocnice z 18. října, že Zeman ze zdravotních důvodů "není schopen vykonávat žádné pracovní povinnosti". Prezidentův stav se nicméně během října podle ÚVN díky komplexní léčbě zlepšil a počátkem listopadu byl převezen z oddělení intenzivní péče na rehabilitačního oddělení. Lékařské konzilium minulý pátek uvedlo, že prezidentův stav i nadále vyžaduje hospitalizaci a neumožňuje mu "věnovat se naplno pracovním povinnostem". Podle Vystrčila to znamená, že Zeman alespoň některé pravomoci hlavy státu zastávat může. "Není jasné, zda není schopen vykonávat svůj úřad, pokud bude moci jmenovat vládu," dodal Vystrčil.

Členové komise řešili, které pravomoci prezidenta lze označit za významné. Předseda senátního bezpečnostního výboru Pavel Fischer (nezávislý) uvedl, že ústava nerozlišuje významnost kompetencí hlavy státu. "Je to katalog pravomocí, které je třeba vykonávat 24 hodin denně a sedm dní v týdnu," uvedl Fischer. Pro usnesení komise odmítl hlasovat. Proti usnesení byl člen komise a bývalý místopředseda Senátu Jiří Šesták (za STAN) s poukazem na to, že podle lékařů Zeman není schopen naplno se věnovat pracovním povinnostem a jeho pravomoci by měly být přeneseny. "To není úraz, co se mu stal, to je jeho nezodpovědnost," uvedl k charakteru Zemanova chronického jaterního onemocnění. "Do budoucna nelze predikovat nic," uvedl Hraba na dotaz, jak bude Senát postupovat v případě, pokud by Zeman svůj mandát až do konce funkčního období chtěl vykonávat z nemocničního lůžka.

Senátorka ODS Miroslava Němcová poukázala na nedostatek informací o tom, jak je to s mentálním zdravím Zemana, "zda v každou chvíli ví, co dělá, co podepisuje". Podle Němcové sám Zeman své onemocnění bagatelizoval a byla by třeba garance lékařských kapacit, "abychom nebyli odkázáni na to, co nám bude vykládat (prezidentův) kancléř (Vratislav Mynář), který nám může vykládat co chce". Podle místopředsedy komise Michaela Canova (SLK) je přístup Kanceláře prezidenta republiky více než tragický. Podobně jako Šárka Jelínková (KDU-ČSL) upozornila na to, že Zeman nyní není schopen reprezentativních funkcí hlavy státu ani nevystoupil s žádným poselstvím k výročí vzniku Československa.