Senát chce vyloučení Ruska z mezinárodních organizací kvůli útoku na Ukrajinu

Horní komora vyzvala mezinárodní společenství "k okamžitému přijetí nejtvrdších sankčních opatření". Senát vybídl státy EU k jednotnému postoji při vyloučení Ruské federace z mezinárodního platebního systému SWIFT a dalších alternativních platforem, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Německa či Itálie zatím přistoupila.

Mezinárodní trestní soud vyzval Senát k tomu, aby se nadále zabýval situací na Ukrajině s ohledem na možné páchání zločinů v jeho jurisdikci. Odpovědnost za tyto zločiny podle senátorů nese ruský prezident Vladimir Putin a další představitelé Ruské federace a Běloruska. K větší konkretizaci původně navrhovaného stanoviska senátoři dospěli po čtyřhodinových debatách i na základě vystoupení ukrajinského velvyslance v ČR Jevhena Perebyjnise.

Senátoři podobně jako ve čtvrtek poslanci odsoudili ruský útok proti Ukrajině, který porušil normy mezinárodního práva, i zapojení Běloruska do této agrese. "Senát důrazně odsuzuje útok Ruské federace na Ukrajinu, kterým hrubě porušila základní normy mezinárodního práva a mezinárodně platné závazky včetně Charty OSN. Rovněž důrazně odsuzuje zapojení Běloruska do této agrese proti Ukrajině a vyzývá jej, aby se takového jednání zdrželo a dodržovalo své mezinárodní závazky," uvedl předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Senát doporučil české vládě zesílit podporu Ukrajiny v oblasti vojenské, finanční i humanitární, podpořil vládní kroky při ochraně kyberprostoru, infrastruktury a informačního prostoru ČR před dezinformačními a kybernetickými útoky ze strany Ruské federace. Senát se také zavázal v případě potřeby urychleně projednávat vládní zákony k podpoře Ukrajiny a jejích občanů.

Horní parlamentní komora také konstatovala, že Ukrajina má plné právo na volbu svého vnitřního ústavního, společenského a politického uspořádání, svého zahraničněpolitického směřování a své účasti v mezinárodních organizacích včetně organizací politicko-bezpečnostních. Senát vyzval k uznání Ukrajiny jako kandidátské země EU v případě, že o to legitimní ukrajinská vláda požádá.

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek ráno oznámil, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Ruské útoky směřovaly na celé území Ukrajiny včetně hlavního města Kyjeva. Cílem na rozdíl od ruských proklamací nebyly jen vojenské cíle a infrastruktury, ale i civilní objekty. Šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba poté řekl, že Putin zahájil plnohodnotnou invazi na Ukrajinu a že země se bude bránit.

Senát požaduje tvrdší sankce proti Rusku, než ke kterým přistoupila EU

Tvrdší a konkrétnější sankce vůči režimu Vladimira Putina, než ke kterým dosud přistoupila Evropská unie, požadovali dnes někteří čeští senátoři kvůli ruské agresi proti Ukrajině. Chtěli doplnit návrh senátního stanoviska, podle něhož by měl Senát odsoudit napadení Ukrajiny Ruskem a vyzvat mezinárodní společenství obecně k přijetí účinných sankcí.

Předseda senátního výboru pro EU David Smoljak (STAN) poukázal na doporučení svého výboru, který vyzval unijní orgány ke zmrazení majetku představitelů Ruské federace na území EU, vyloučení Ruska z mezinárodních organizací a z mezinárodního platebního systému SWIFT, k čemuž EU kvůli nesouhlasu Itálie či Německa zatím nepřistoupila. Česká vláda by pak měla podle výboru vypovědět česko-ruskou smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci a urychlit přípravu návrhu zákona, který by sankcionoval hrubá porušení lidských práv.

Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry či předsedy senátního výboru pro lidská práva Jiřího Drahoše (za STAN) by se měl činy ruského prezidenta Vladimira Putina zabývat Mezinárodní trestní tribunál v Haagu. Podnět k tomu by však musela podle Nytry dát Rada bezpečnosti OSN, která to kvůli ruskému zastoupení neudělá. Podobně předsedkyně senátorů KDU-ČSL Šárka Jelínková doporučovala ruskou agresi na Ukrajinu označit za válečný akt.

Předseda klubu Pirátů a hnutí Senátor 21 Václav Láska označil za neuvěřitelné, že navzdory deklarované masivní mezinárodní podpoře dochází ukrajinským vojákům munice. Podle něj by se dalo ruské agresi zabránit, pokud by EU či mezinárodní společenství poslalo do Kyjeva vojenské zastoupení.

Bývalá předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) také doporučila velmi ostré sankce proti Rusku, které by měly zasáhnout představitele Ruska i jejich rodiny, aby nemohli využívat výhod nenáviděného Západu. Vláda by měla velmi ostře zasáhnout proti ruským občanům, kteří v Česku tvoří Putinovu pátou kolonu a podílejí se na dezinformacích, řekla. Podle Marka Hilšera z klubu STAN ekonomické sankce Putinův režim nezdolají, neboť mu pomůže Čína.