Na východní hranici NATO asi bude moci být v příštích dvou letech nasazeno kvůli posílení obrany až 1200 českých vojáků ročně. Počítá s tím plán zahraničních armádních misí do roku 2024, který dnes téměř jednomyslně schválil Senát. Souhlas s vysláním musí dát také Sněmovna.
Celkem by v zahraničních misích mohlo v roce 2023 a 2024 působit podle vládního návrhu až 1362 vojáků. Současné mise jsou platné do konce letošního roku.
Plán je výrazně ovlivněn ruskou agresí vůči Ukrajině, řekla senátorům ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Až 1200 vojáků má podle návrhu působit "v rámci posílení obrany východní hranice" NATO v Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Polsku, na Slovensku a v Maďarsku. Vládní plán počítá také s vyčleněním 20 vojáků "na ochranu diplomatických zájmů České republiky na Ukrajině", kteří budou moci odcestovat okamžitě po schválení mandátu a budou chránit zastupitelský úřad v Kyjevě, uvedla ministryně.
Dosud na východě aliance Česká republika působí v Litvě a v Lotyšsku, od dubna velí mnohonárodnímu bojovému uskupení NATO na Slovensku. Do něj může vyslat až 650 vojáků, pro působení v Pobaltí končící mandát počítá s až 290 vojáky. Dalších 95 vojáků může v Pobaltí působit v souvislosti s ochranou jejich vzdušného prostoru. Celkové počty nasazených vojáků bývají nižší, mandát je vyšší například kvůli možnosti rotace.
Ve velitelských strukturách NATO, EU a OSN by podle plánu, jehož součástí je i možnost nasazení až 56 spojařů, mohlo v zahraničních operacích sloužit až 25 vojáků. Plán počítá také s možností krátkodobého pobytu vojáků dalších zemí NATO na českém území v počtu do 800 osob. V žádném případě to neznamená mandát pro jejich trvalé působení nebo zřízení základny na českém území, ujistila senátory Černochová. Náklady na mise mají podle ní činit ročně zhruba 1,4 miliardy korun, což je méně než v uplynulých dvou letech.
Plán podpořilo 66 ze 67 přítomných senátorů, pouze Jaroslav Chalupský (za Svobodné) z klubu ODS a TOP 09 se hlasování zdržel.
Další zahraniční mise armády budou ve většině případů pokračovat ve stejném rozsahu jako doposud. Konkrétně jde o KFOR v Kosovu (osm vojáků), operace EU Irini ve Středomoří (pět vojáků), mise MFO na Sinaji (20 vojáků), mise OSN MINUSMA v Mali (15 vojáků) a UNDOF na Golanských výšinách (pět vojáků). Mírné navýšení na až osm osob se týká pouze Bosny a Hercegoviny a tamní operace EU Althea.
Návrh nepočítá s dalším působením české armády ve výcvikové misi Evropské unie v Mali a v Iráku. Pokud by Irák o české vojáky požádal, mise se bude podle ministryně schvalovat zvlášť. O dalším působení v unijní misi v Mali se bude podle Černochové ještě diskutovat v EU.
Dosavadní mandát počítal na rok 2021 s nasazením až 851 vojáků a na letošek až 946 vojáků. Předpokládané náklady byly asi 1,7 a 1,8 miliardy korun, podle ministryně bylo vyčerpáno 1,04 miliardy korun. Pro letošní rok byly naplánovány výdaje 2,64 miliardy korun. Nejvíce vojáků v posledních letech armáda posílala do Afghánistánu, Mali a do Pobaltí. Mise v Afghánistánu skončila v souvislosti se stažením spojeneckých sil před rokem. Počet vojáků v zahraničí se razantně zvýšil letos na jaře po ruské agresi na Ukrajině, kdy se Česko rozhodlo zapojit do alianční mnohonárodní jednotky.
Související
Olympijský vítěz Hašek bude za TOP 09 kandidovat do Senátu
Senát schválil přísnější pravidla pro držení zbraní
Senát ČR , Armáda České Republiky
Aktuálně se děje
před 33 minutami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 1 hodinou
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 1 hodinou
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 1 hodinou
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 1 hodinou
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 2 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 2 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 2 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 3 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 3 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 3 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 4 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 4 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 4 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 5 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 5 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 5 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 7 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály.
Zdroj: Libor Novák