Senátoři schválili úpravu zdravotních plateb státu

Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané po lednovém zvýšení ve zbytku roku klesnou. Stát by tak měl za celý letošek odvést do veřejného zdravotního pojištění za každého svého pojištěnce v průměru stejný objem peněz jako loni. Od roku 2024 navíc bude zavedena automatická valorizace zdravotních plateb státu.

Předpokládá to vládní novela, kterou dnes schválil Senát hlasy 49 z 54 přítomných členů. Proti hlasoval jeden senátor. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident.

Snížením úhrad do veřejného zdravotního pojištění chce stát ušetřit ve svém letošním rozpočtu zhruba 14 miliard korun. Stát platí od ledna za každého svého pojištěnce z rozhodnutí bývalého kabinetu 1967 korun měsíčně, o 200 korun víc než loni. Podle novely platby klesnou na pět měsíců na 1487 korun tak, aby průměr za celý rok odpovídal loňské částce.

Nynější výše plateb vycházela podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) z pesimistických prognóz, které nenastaly. "Naštěstí se nepotvrdily černé scénáře, které předpovídala minulá vláda," řekl. Systém veřejného zdravotního pojištění byl podle ministra v pololetí v přebytku zhruba 6,5 miliardy korun. "Od roku 2018 do roku 2021 se platba za státní pojištěnce téměř zdvojnásobila," podotkl Stanjura. Senátor Jan Žaloudík (za ČSSD) uvedl, že zdravotnictví "neklekne". "To bych chtěl všechny ubezpečit. A když někdo klekne, tak asi vlastní vinou," řekl.

Valorizační mechanismus zaváděný od roku 2024 bude stejný jako u důchodů. Státní platby do zdravotnictví tedy porostou o inflaci a o polovinu růstu reálné mzdy. Systém je nastaven tak, že meziroční pokles plateb nebude možný. Valorizace bude vycházet z měsíční částky 1900 korun na pojištěnce, kterou bude stát podle novely odvádět příští rok. Nynější předpoklady uvádějí, že v roce 2024 by stát dával 1982 korun za pojištěnce a měsíc a o rok později 2022 korun. "Jsou to dubnová čísla, uvidíme, jaká budou srpnová," poznamenal Stanjura.

Předseda senátního zdravotnického výboru Roman Kraus (ODS) míní, že v systému financování zdravotnictví musí nastat změny, měla by se brát v úvahu například kvalita péče. "A je to i to, co se všichni teď bojíme říct. Prostě nějakým způsobem sociálně neutrálním musíme skutečně do budoucna plánovat velmi jemně navýšení soukromých prostředků v systému zdravotního pojištění," uvedl Kraus.

V dolní komoře na rozdíl od Senátu čelila předloha mnohahodinovým obstrukcím opozičních ANO a SPD, jejíž zástupci se obávají možného snížení kvality a dostupnosti zdravotní péče. Vládní představitelé takové dopady snížení plateb za státní pojištěnce odmítli.

Předloha po sněmovních úpravách také sjednotí a pozmění pravidla plnění fondů prevence zdravotních pojišťoven a prodlouží přechodné období pro doléčení pacientů po reformě úhrad ortodontické péče.

Stát hradí z rozpočtu pojistné zhruba za 5,9 milionu lidí, tedy téměř za 56 procent pojištěnců. Platby za ně tvoří přibližně čtvrtinu příjmů veřejného zdravotního pojištění. Většinu výdajů spotřebují děti, senioři a nezaměstnaní. Více než polovina nákladů jde na zdravotní péči v nemocnicích.

Související

Senát ČR

Do Rady ČT byli v prvním kole zvoleni Fištejn, Denčevová a Procházková

Ve prvním kole tajných voleb Senát zvolil tři ze šesti členů Rady České televize. Z 46 kandidátů získali nadpoloviční většinu hlasů publicista Jefim Fištejn, rozhlasová moderátorka Ivana Chmel Denčevová a šéfredaktorka magazínu EDUzín a bývalá editorka Portálu ČT24 Barbora Procházková. 
Senát ČR

Senát schválil růst rodičovského příspěvku, od ledna bude činit 350 tisíc korun

Senát ve středu navázal na Poslaneckou sněmovnu a stejně jako ona před měsícem vyslovil souhlas s růstem rodičovského příspěvku o 50 tisíc na 350 tisíc korun od ledna příštího roku. Nová výše příspěvku se bude týkat dětí narozených od začátku roku 2024, vyplývá z vládní novely. Předlohu nyní dostane k podpisu prezident Petr Pavel. 

Více souvisejících

Senát ČR zdravotní pojištění

Aktuálně se děje

před 10 minutami

před 39 minutami

před 1 hodinou

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

Izrael varoval Česko a další státy před aktivitami Hamásu

Izrael varoval lídry několika evropských zemí včetně Česka před sítí agentů Hamásu v Evropě. Upozornil na to Jerusalem Post s tím, že varování obdržely i Belgie, Británie, Nizozemí, Švédsko, Itálie, Maďarsko, Německo či Evropská unie.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

důchody

Budeme mít někdy konečně důchodovou reformu? Vyhlídky kvůli neschopnosti či lenosti nejsou růžové

Mezi doslova okřídlené citáty světa patří ten, který definuje charakter člověka. Pokud prý chceme poznat, jaký ten člověk je, máme mu dát moc. Žijeme ale v zemi, kde neustálé testování charakteru politiků moc nikam nevede. Takže se z toho ani nedá dobře odvodit to, jestli třeba kvůli neschopnosti či neochotě zavést změny v jednom z nejdůležitějších systému státu, totiž penzijním, jsou všichni politici líní nebo neschopní. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Klíčové chyby při zakládání SRO a jak se jim vyhnout

Samostatně založená společnost s ručením omezeným (SRO) je v České republice jednou z nejběžnějších forem podnikání. Tento právní subjekt je oblíbený pro svou relativní jednoduchost a omezení osobní odpovědnosti majitelů. Nicméně, jaké problémy mohou vzniknout při založení SRO a jak se jim vyhnout? Pokusíme se prozkoumat klíčové problémy a poskytnout tipy, jak se s nimi vypořádat.

včera

včera

včera

včera

včera

Putin maskuje zvěrstva, reaguje Lotyšsko na jeho slova o "prasáctví"

Lotyšský prezident Edgars Rinkevičs označil hrozby ruského prezidenta za pokus o zastrašování a snahu zamaskovat ruská "zvěrstva" na Ukrajině. Vladimir Putin kritizoval zacházení s ruskojazyčnými občany v Lotyšsku a naznačil, že země by mohla čelit negativním následkům.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy