Země Evropské unie se patrně shodnou na podpoře likvidity energetických firem, reálná šance je i na dohodu o úsporách elektřiny. Před dnešním mimořádným jednáním unijních ministrů energetiky to prohlásil český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela, který za nynější české předsednictví v EU schůzku kvůli rekordně rostoucím cenám energií svolal.
Zastropování ceny ruského plynu, které navrhla Evropská komise, by podle něj na cenu elektřiny nemělo podstatný vliv. Síkela jej stejně jako zástupci dalších vlád středoevropských zemí nepodporuje.
Ministři se scházejí v době, kdy kvůli cenám elektřiny ovlivňovaným i nestabilitou dodávek ruského plynu hrozí protivládní protesty v řadě evropských zemí.
"Jsme v energetické válce s (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem. Ruská federace a (ruská plynárenská společnost) Gazprom se snaží přes manipulace trhu s plynem rozvrátit sociální smír v evropských zemích a narušit chod naší ekonomiky. To nesmíme dopustit," řekl Síkela novinářům při příchodu na jednání. Spolu s kolegy z ostatních 26 unijních zemí chce dnes určit směr, kterým by se měly ubírat návrhy stabilizace energetických trhů a zajištění dostatku energie za ceny přijatelné pro všechny spotřebitele. Komise by konkrétní návrhy na základě dnešního jednání měla předložit příští týden, Síkela by konečnou dohodu o podrobnostech opatření chtěl mít do konce září.
Největší šance na shodu je podle ministra u státní podpory pro zálohy, které musejí energetické firmy skládat při nabídce dlouhodobých smluv o prodeji elektřiny. Širokou podporu vidí Síkela i pro návrh povinných úspor elektřiny v nejvytíženějších hodinách.
Nejednotné jsou naproti tomu členské státy v otázce cenového stropu pro ruský plyn. Zatímco některé země západní a jižní Evropy či pobaltské státy jej podporují, Česká republika a další země regionu jsou proti.
"Samotná cena ruského plynu už v té cenotvorbě nehraje tak důležitou roli. Pak je na místě se ptát, jestli je to ekonomické opatření, nebo jestli je to jen další balíček sankcí," prohlásil Síkela s odkazem na skutečnost, že od začátku ruské invaze na Ukrajinu klesl podíl ruského plynu na celkovém dovozu do EU ze 40 na devět procent. Česko a další země závislé na ruských dodávkách se obávají, že v případě zavedení stropu Rusko uzavře plynové kohouty úplně.
Někteří zástupci dalších vlád naproti tomu určení maximálních cen plynu podpořili. "Velmi málo z toho, co Rusko dělá, závisí na našich rozhodnutích. Pokud bude Rusko chtít omezit zdroje energie, které Evropa dostává, Putin to udělá," prohlásila estonská ministryně hospodářství a infrastruktury Riina Sikkutová. Podporu pro cenový strop vyjádřili i vládní politici dalších pobaltských zemí, ale například také Belgie.
Ministři Francie, Irska i dalších států dali najevo podporu přesunu části zisků firem vyrábějících elektřinu z levnějších zdrojů než je plyn k ohroženým spotřebitelům. Podle dalších politiků však tento návrh komise vyvolává řadu otázek a vyžaduje vyjasnění.
Související
Síkela a další dostali zelenou. Evropský parlament schválil tým komisařů von der Leyenové
Síkela má v nové Evropské komisi zastávat post komisaře pro mezinárodní partnerství
Jozef Síkela , EU (Evropská unie) , firmy , Energetika
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
před 2 hodinami
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
před 3 hodinami
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
před 5 hodinami
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
před 6 hodinami
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
před 7 hodinami
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
před 8 hodinami
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
před 10 hodinami
Americká armáda sestřelila v Hormuzském průlivu íránské útočné drony
před 11 hodinami
Počasí příští týden tropické teploty nepřinese, hrozí ale bouřky
včera
USA nepustily do země klíčové členy íránské fotbalové reprezentace. Teherán vyzval FIFA, aby zasáhla
včera
Pentagon hluboce znepokojují špionážní aktivity Izraele v USA
včera
Americký lékař nakažený ebolou byl propuštěn z nemocnice
včera
Francie v slzách. Zemřela Bernadette Chiracová
včera
Trump: Írán na dohodu o ukončení války nepřistoupil, ale nebude mít jinou možnost
včera
Den D pro Kosovo se blíží. Voliči v neděli určí směřování země, exprezidentka důrazně varuje
včera
Oficiální statistiky eboly klesají. Pozitivní to ale není
včera
Nevycházejte ven, slyšeli obyvatelé Petrohradu. Město čelí masivnímu ukrajinskému útoku
včera
Putin se vyjádřil k nabídce Zelenského na osobní setkání
včera
Mezi EU a USA bují spor o Bosnu a Hercegovinu. Odhaluje skutečné americké motivy na Balkáně
včera
Americké síly zaútočily na íránské radarové stanice, Teherán vyslal balistické rakety
Křehké příměří mezi Spojenými státy a Íránem čelí další zatěžkávací zkoušce poté, co si obě strany v oblasti Perského zálivu vyměnily sérii vojenských úderů. Americké síly nejprve zneškodnily íránské bezpilotní letouny a následně zaútočily na radarové stanice na jihoasijském pobřeží. Teherán na tento krok reagoval masivní raketovou odvetou namířenou proti americkým vojenským základnám v regionu. Podle dostupných informací byly do pohotovosti uvedeny obranné systémy v několika sousedních státech, což vyvolalo vážné obavy z opětovného rozhoření plnohodnotného konfliktu.
Zdroj: Libor Novák