Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy. "Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě. Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti. Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl. Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.
Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.
"Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.
Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.
Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl.
Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.
Související
Studenti v Ústí zburcovali policii. Obavy z útoku ve škole se nepotvrdily
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktuálně se děje
před 29 minutami
Překvapivé počasí v závěru týdne. Meteorologové avizují zajímavou situaci
před 1 hodinou
Trump zase vyhrožuje cly. Hrozí Kanadě kvůli paktování s Čínou
před 2 hodinami
Princ Harry v dalším sporu s britským bulvárem. Síly spojil i s Eltonem Johnem
před 2 hodinami
OBRAZEM: ANO pro Babiše či Havlíčka. Nejsilnější politický subjekt si volil vedení
před 3 hodinami
Muži, který vyhrožoval prezidentu Pavlovi, hrozí rok za mřížemi
před 4 hodinami
Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO
před 5 hodinami
Bez překvapení. Babiš obhájil post předsedy ANO, podpora Havlíčka byla ještě větší
před 6 hodinami
Putina ani jednání nezastavila. Ukrajina čelila dalšímu ruskému útoku
před 6 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí na větším území. Meteorologové podruhé upřesnili varování
před 7 hodinami
Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou
před 8 hodinami
USA zasáhne nebezpečná zimní bouře. Berte ji vážně, apelují meteorologové
před 9 hodinami
Zemřel vzpěrač Ota Zaremba, olympijský vítěz z Moskvy
před 10 hodinami
Počasí aktuálně: Ledovka na Moravě trvá, platí i výstraha kvůli smogu
před 10 hodinami
V Praze začala velká tramvajová výluka. Dopravce zavádí náhradní dopravu
před 11 hodinami
Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře
před 12 hodinami
Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh
včera
Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník
včera
Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová
včera
Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů
včera
K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?
V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.
Zdroj: Libor Novák