Školám přichází peníze na doučování po covidu. Problém je s žáky, kteří jej potřebují nejvíc

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy. "Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě. Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti. Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl. Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

"Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl.

Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.

Související

Policie zasahuje ve škole v Pardubicích. (21.5.2026)

Policie evakuuje školu v Pardubicích. Na místě došlo k napadení

Policie ve čtvrtek odpoledne zasahuje na jedné ze středních škol ve východočeských Pardubicích. Na místě mělo dojít ke konfliktu dvou osob, kdy jedna skončila v rukou policistů a druhá v nemocnici. V rámci zásahu došlo k evakuaci příslušné školy kvůli bezpečnostní prohlídce. 

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump se snaží zajistit, aby po konci v úřadu nemohl být vyšetřován

Dohoda, kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), představuje nejnovější příklad snahy jeho druhé vlády omezit kontrolní mechanismy prezidentské moci. Tento krok má Trumpovi a jeho spojencům zajistit ochranu před budoucím vyšetřováním ze strany kongresových Demokratů či budoucích vlád. Podle právních expertů a bývalých vládních právníků oslovených CNN Trump systematicky odbourává transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, napadá rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své loajální příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.

před 1 hodinou

Tedros Adhanom Ghebreyesus

Kongo devastují bomby i ebola. Situace je kritická, do země poletí ředitel WHO

Východ Demokratické republiky Kongo čelí katastrofálnímu střetu smrtícího onemocnění a probíhajícího válečného konfliktu. Generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus varoval, že šíření viru ebola v provincii Ituri v současné době předstihuje reakci zdravotníků, k čemuž zásadně přispívají pokračující boje v regionu. Podle jeho vyjádření na sociální síti X nemohou zdravotnické týmy efektivně budovat důvěru v místních komunitách ani izolovat nemocné v situaci, kdy na oblast dopadají bomby. Šéf WHO má do země dorazit ve středu, aby osobně vedl proces zintenzivnění snah o potlačení nákazy.

před 2 hodinami

Posádka mise Artemis II poslala na Zemi nové úchvatné fotky

NASA zveřejnila podrobnosti o chystané základně na Měsíci

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) zveřejnil podrobnosti o robotických modulech, skákajících dronech a vozidlech, které plánuje vyslat na Měsíc v rámci budování trvalé lunární základny. Mezi společnosti vybrané pro konstrukci těchto strojů patří i Blue Origin, vesmírná firma zakladatele Amazonu Jeffa Bezose, dále společnosti Intuitive Machines a Astrobotic. Spojené státy usilují o to, aby američtí astronauti znovu stanuli na povrchu Měsíce ještě před koncem funkčního období prezidenta Donalda Trumpa v roce 2029.

před 3 hodinami

ministerstvo zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví posílilo pravomoci praktiků. V těchto případech nahradí specialisty

Léky, které bylo dosud možné získat výhradně v ordinacích specialistů, budou moci od 1. července předepisovat také praktičtí lékaři. Stovky tisíc pacientů s nemocným srdcem, ledvinami, cukrovkou či dalšími chronickými chorobami tak ušetří čas strávený objížděním odborných ambulancí. Nová vyhláška Ministerstva zdravotnictví, která tuto úpravu navrhuje, se v současné době nachází ve fázi připomínkového řízení se zkrácenou sedmidenní lhůtou.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Evropská unie

EU stále neví, kdo by měl komunikovat s Ruskem. Neshodla se ani, jestli jednat chce

Evropská unie v současné době intenzivně zvažuje obnovení diplomatických kontaktů s Moskvou ohledně konfliktu na Ukrajině. Tento krok přichází ve chvíli, kdy americké vyjednávací úsilí zcela uvízlo na mrtvém bodě a Rusko zároveň stupňuje své ničivé letecké údery. Celá záležitost se stane hlavním tématem neformálního setkání evropských ministrů zahraničí na Kypru. Samotná Ukrajina na Evropskou unii naléhá, aby pomohla vyjednat ukončení války, přičemž ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha potvrdil, že Kyjev má velký zájem vnést do celého vyjednávacího procesu novou dynamiku.

před 5 hodinami

Rada míru

Trumpova Rada míru nemá na účtu ani dolar. Dosud přitom vůbec nic neudělala

Oficiální finanční fond zřízený Světovou bankou pro Radu míru amerického prezidenta Donalda Trumpa neobdržel doposud žádné prostředky. Tento stav trvá navzdory tomu, že Spojené státy americké spolu s dalšími světovými lídry přislíbily na podporu této iniciativy celkovou částku ve výši 17 miliard dolarů. Informaci přinesl deník Financial Times s odvoláním na čtyři nezávislé zdroje, které jsou s celou záležitostí podrobně obeznámeny. Jeden z těchto zdrojů doslova potvrdil, že na zmíněný účet nebyl vložen ani jeden jediný dolar.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel a Andrej Babiš

Muniční iniciativa má nový problém, přiznal prezident Pavel

Česká muniční iniciativa, která v poslední době pomáhá válkou zmítané Ukrajině, má nový problém. Zmínil ho prezident Petr Pavel. Aniž by je jmenoval, přiznal, že peníze na munici pro Kyjev už neposkytuje několik zemí, které tak dříve činily. 

před 7 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Český tým začal s Kanadou dobře, favorité ale nakonec potvrdili svou roli

Poté, co o úterním poledni dali Čechům šanci na lepší umístění Dánové tím, že svůj duel s Norskem poslali do prodloužení, žila naděje, že by skutečně z toho mohlo být konečné druhé místo ve skupině B pro český tým a tím pádem snadnější soupeř. A hlavně také možnost hrát čtvrtfinále ve Fribourgu a necestovat tak do Curychu. Ani jedno se nakonec bohužel nevyplnilo. A to i přesto, že Češi do duelu s obrovským favoritem vstoupili dobře. Po dvou třetinách dokonce vedli 2:1, ale v závěrečné třetí třetině se Kanaďanům povedlo otočit skóre. I když z toho nakonec byla prohra, dá se říct, že Češi odčinili předešlou ostudnou prohru s Norskem.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

včera

včera

včera

včera

Lebka svaté Zdislavy, ilustrační fotografie.

Církev prozradila, jak dále naloží s lebkou svaté Zdislavy

Církev prozradila, jaký bude další osud lebky svaté Zdislavy, která se v květnu na krátkou dobu ocitla v rukou zloděje. Vzácná relikvie má být vystavena pouze při sobotní pouti. Následně se vrátí do hrobu. Oznámil to pražský arcibiskup Stanislav Přibyl. 

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel odvolal rektorku brněnské JAMU

Jedna z českých vysokých škol bude mít nové nejvyšší vedení. Prezident Petr Pavel v úterý vyhověl návrhu akademického senátu a odvolal rektorku Janáčkovy akademie múzických umění v Brně Barbaru Marii Willi. Ve funkci byla teprve od ledna.

včera

včera

Jste noví, máte smůlu. EU zvažuje, že budoucím členským státům odepře právo veta

Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy