Školám přichází peníze na doučování po covidu. Problém je s žáky, kteří jej potřebují nejvíc

Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy. "Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě. Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti. Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl. Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.

Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.

"Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.

Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.

Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl.

Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky.

Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.

Související

Více souvisejících

Školství

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Prezident Trump

Američané už teď mají v Grónsku volnou ruku. Trump to nechce přijmout, raději rozbije NATO

Ať už jsou výroky Donalda Trumpa o Grónsku míněny jako politický tlak nebo vážná hrozba, narážejí na tvrdou bezpečnostní realitu. Grónsko je klíčovým uzlem americké obrany v Arktidě a USA zde už dnes disponují nástroji, které jim umožňují chránit vlastní území bez napadání spojenců. Agresivní rétorika však nese vysoké systémové riziko, neboť podkopává důvěru uvnitř NATO, vytváří nebezpečný precedent a oslabuje alianční soudržnost. Cena případné eskalace by byla nesmírně vysoká a zaplatily by ji především samotné Spojené státy.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

ANO si na sněmu volí vedení. (24.1.2026)

Babiš na sněmu nastínil plán ANO pro prezidentskou volbu. Překvapil omluvou

Nejsilnější politické uskupení v Česku si v sobotu zvolí vedení. Na pražském Chodově se totiž koná sněm hnutí ANO, delegáti by měli v nejvyšší stranické funkci potvrdit premiéra Andreje Babiše. Předseda vlády v dopoledním projevu naznačil postup pro prezidentské volby v roce 2028. Překvapil také omluvou občanům. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Petr Pavel

Pavel připustil, že bude uvažovat o další prezidentské kandidatuře

Prezident Petr Pavel naznačil, že bude znovu kandidovat do funkce prezidenta. Navázal by tak na své předchůdce Václava Havla, Václava Klause a Miloše Zemana, protože všichni působili na Pražském hradě po dobu dvou funkčních období. Příští prezidentské volby se uskuteční přesně za dva roky v lednu 2028.  

před 12 hodinami

Zimní počasí v Praze

Počasí příští týden: Silné mrazy skončí, místo toho se vrátí sníh

Počasí v příštím týdnu přinese typický zimní mix deště, sněhu a teplot pohybujících se kolem bodu mrazu. Zatímco pondělí odstartuje ve znamení srážek na většině území, v dalších dnech se dočkáme přechodného uklidnění, než se ve středu večer opět přihlásí o slovo sněžení a déšť.

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy