Základní a střední školy začaly dostávat peníze na doučování žáků, kteří měli v minulém školním roce potíže s učením při výuce na dálku. ČTK to potvrdili zástupci školských asociací. Zájem žáků o doučování je podle nich ve školách různý a záleží mimo jiné na kapacitě personálu, učeben či postoji dětí a jejich rodin ke vzdělávání. Málo přihlášených je hlavně na učilištích a gymnáziích, vyplývá z vyjádření ředitelů.Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy. "Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě. Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti. Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl. Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.
Na podzimní doučování žáků po výuce na dálku vyčlenilo ministerstvo školství zhruba 250 milionů korun. Základní školy měly získat asi 150 až 740 korun na dítě a střední školy pro poslední ročníky kolem 150 korun na žáka. Minulý týden ministerstvo uvedlo, že peníze pro veřejné školy poslalo v první polovině září do krajů a do konce týdne by je mohly dostat školy.
"Přes kraje přišla avíza a peníze chodí," řekl dnes předseda Asociace ředitelů základních škol Luboš Zajíc. To, že školy peníze postupně dostávají, potvrdil i šéf Sdružení učňovských zařízení Karel Dvořák. Předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová a šéf Unie školských asociací CZESHA Jiří Zajíček doplnili, že již dříve školy dostaly také informaci, že jsou peníze na cestě.
Na základních školách je podle Zajíce zájem o doučování někde velký, jinde naopak menší. "Trošku je problém právě s žáky, kteří by to potřebovali úplně nejvíc, z rodin, které nepovažují vzdělávání až tak za to nejpodstatnější," uvedl. Zájem mají podle něj často spíš žáci, kteří patří k těm lepším a jejichž rodičům na vzdělávání záleží. "Snažíme se vyjít vstříc tam, kde to je možné. Hledáme různé cesty, jak to vyřešit," řekl. Podíl žáků, kteří se doučování účastní, podle něj také záleží na kapacitě personálu, prostoru i na tom, jak doučování časově zvládají děti.
Na středních školách se podíl přihlášených liší i podle typu vzdělávání. Například Střední odborné učiliště v Ohradní ulici v Praze 4, které vede Dvořák, bude asi peníze na doučování ministerstvu vracet. "Není o to vůbec žádný zájem," uvedl ředitel. Předpokládá, že podobné to bude i na jiných učilištích. "Je to nad rámec normální školní výuky a co je nad rámec, to je pro naše studenty naprosto nedostižné, protože to je z jejich volného času a tam oni jsou daleci tomu, aby něco udělali pro to, aby měli lepší znalosti a dovednosti," řekl.
Nevelký zájem o doučování je také na gymnáziích. Spíše než maturanti se na něj hlásí studenti nižšího stupně víceletých gymnázií, který odpovídá druhému stupni základních škol, řekla Schejbalová. Většina gymnazistů ale podle ní asi nemá doučování zapotřebí. Zajíček dodal, že považuje za nešťastné, že je doučování na středních školách jen pro poslední ročníky.
Ministr školství Robert Plaga (za ANO) už dříve uvedl, že nerovnosti vzniklé ve vzdělávání kvůli výuce na dálku se budou doučováním vyrovnávat další dva až tři roky. Kolem 11.000 žáků, tedy asi procento všech ze základních škol, se podle ministerstva do výuky na dálku v minulých měsících vůbec nezapojilo.
Související
Školní rok v Česku skončí dříve, než se původně předpokládalo
Odstartovaly turnusy jarních prázdnin. Tady je velký přehled termínů
Aktuálně se děje
před 27 minutami
Nejhorší jaderná katastrofa v dějinách. Okolí Černobylu může být neobyvatelné i tisíce let
před 1 hodinou
Timmy rozpoutal v Německu bouři. Vědci mluví o týrání, konspirační teoretici vytváří kolem velryby auru
před 2 hodinami
„Hosté mi nebudou stát v cestě.“ Útočník před střelbou sepsal mrazivý protitrumpovský manifest
před 4 hodinami
Evropští lídři se poprvé vyjádřili ke střelbě v USA. Neskrývají zděšení
před 5 hodinami
Cílem útoku zřejmě měl být Trump. Střelec je vysoce vzdělaný, s úřady nespolupracuje
před 6 hodinami
40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR
před 6 hodinami
Babiš se inspiroval v Izraeli. Nemocnice v Letňanech bude vojenská
před 8 hodinami
Závazky NATO nesplníme, stejně jako minulá vláda, prohlásil Babiš. Lže, zní od Černochové a Fialy
před 9 hodinami
Nepleťte do debaty o bezpečnosti neustále Rusko, perlil Okamura v televizi
před 10 hodinami
Jak mohlo dojít ke střelbě? Bezpečnostní opatření selhala, detektor kovu pípal, ale ochranku to nezajímalo
před 11 hodinami
Ze světa přichází první reakce na střelbu. Lídři útok odsoudili
před 12 hodinami
Chtěl střílet na Trumpovy úředníky. Útočníkem je jednatřicetiletý učitel, v pondělí jde před soud
před 12 hodinami
Ani nejlepší zabezpečení na světě nezastaví vyšinuté jedince s narušeným myšlením, řekl Trump po střelbě
před 13 hodinami
Na akci Bílého domu se poblíž Trumpa střílelo. Prezidenta evakuovali
před 14 hodinami
Počasí příští týden: V noci může ještě mrznout, pak dorazí téměř letní teploty
včera
Můžou zavolat. Trump zrušil další jednání v Pákistánu o ukončení války s Íránem
včera
Izraelská armáda příměří nerespektuje. Dál likviduje bojovníky Hizballáhu
včera
Orbán poslancem nebude. Vzdal se svého mandátu
včera
Macron s politikou nadobro končí. Oznámil definitivní odchod
včera
40 let od Černobylu: Sarkofág potřebuje kvůli Rusku opravu za půl miliardy eur. Jinak hrozí další katastrofa
Čtyřicet let po nejhorší jaderné katastrofě v dějinách lidstva zůstává Černobyl místem, kterému znovu hrozí nebezpečí. Jakmile opustíte vyznačenou cestu v blízkosti jaderné elektrárny, dozimetr připnutý na hrudi začne tikat znatelně rychleji. Je to neviditelná hranice mezi relativně čistou půdou a kontaminovaným územím, kde se příroda pomalu zmocňuje opuštěných staveb.
Zdroj: Libor Novák