Šlachta se stal předsedou hnutí Přísaha

Členové hnutí Přísaha dnes zvolili v Ostravě prvním předsedou hnutí jeho zakladatele Roberta Šlachtu. Neměl protikandidáta, dostal hlasy 110 ze 120 přítomných delegátů. Prvním místopředsedou se stal Tomáš Sochr a druhým místopředsedou Jaroslav Pelc, oba jsou bývalými Šlachtovými kolegy od policie.

Hnutí dnes mělo mít v Ostravě veřejný ustavující sněm. V reakci na ničivé bouře na jižní Moravě ho ale zrušilo a delegáti pouze zvolili potřebné orgány. Přísaha chce kandidovat v podzimních sněmovních volbách.

"Někdy do 16. července budou po jednotlivých krajích jednotlivé sněmy krajské, které navolí předsedy, místopředsedy. Chceme mít do třetího týdne v červenci hotové kandidátky, protože zákonná lhůta je 3. srpna, kdy se musí kandidátky odevzdávat. Takže do 16. července budou po jednotlivých krajích fungovat krajské organizace Přísahy," řekl Šlachta novinářům.

Hnutí získalo registraci od ministerstva vnitra letos v dubnu. Jeho oficiální název je Přísaha - občanské hnutí Roberta Šlachty. Hnutí se původně mělo jmenovat jen Přísaha, kvůli možné záměně s jiným hnutím podobného názvu ale nakonec zvolilo delší variantu se Šlachtovým jménem.

"Máme nějakých 1300 žadatelů o členství nebo o čekatelství, protože podle osnov, kdo se nestane členem, tak bude poté na to roční čekatelská lhůta. Od čtvrtka je přijato a stalo se členy 128 lidí," řekl předseda hnutí.

Šlachta, kterému bude v červenci 50, pracoval více než 25 let u policie. Déle než osm let byl ředitelem Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), který se během té doby zabýval mimo jiné případem ilegální velkovýroby lihovin, podezřelými stavebními zakázkami nebo manipulacemi s evropskými dotacemi v krajích. Nejvíce pozornosti ÚOOZ vedený Šlachtou vyvolal v červnu 2013, když zasáhl v kauze týkající se mimo jiné blízké spolupracovnice tehdejšího premiéra Petra Nečase (ODS) Jany Nagyové (nyní Nečasové) a údajné politické korupce. Zásah vedl až k pádu vlády. Od policie Šlachta odešel v červnu 2016 na protest proti plánované reorganizaci policejních útvarů a vzniku Národní centrály proti organizovanému zločinu. Poté pracoval na generálním ředitelství Celní správy.

Rozhodnutí založit politické hnutí oznámil Šlachta letos v lednu. "Ambice je samozřejmě vstup do Sněmovny a pět procent, a pokud tohoto dosáhneme, tak si myslím, že by to byl velký úspěch. Teď máme na to tři měsíce, abychom přesvědčili voliče, že my jsme ti správní," řekl dnes Šlachta. Podle volebního modelu agentury Kantar CZ pro Českou televizi by Přísaha v květnu získala pět procent hlasů, červnový model Centra pro výzkum veřejného mínění jí předpověděl 2,5 procenta.

Svůj program chce hnutí představit ve čtvrtek nebo pátek na internetových stránkách. "Uvidíme samozřejmě, jaká bude situace, co bude dovolovat, protože jsme i pozastavili volební kampaň z důvodu Moravy a situace, která tam je," řekl Šlachta.

V první části se program zabývá situací po covidu. Nejdůležitější, co chce hnutí řešit, je podle Šlachty to, jak udržet děti ve školách, pokud by se na podzim zhoršila epidemická koronavirová situace, další prioritou je fungování zdravotnictví. "Pak se začínáme věnovat jednotlivým segmentům a jeden zásadní je boj proti korupci a boj proti klientelismu," řekl předseda. Chce prošetřit všechny covidové zakázky, už dříve uvedl, že také chce zrychlit práci soudů či usilovat o zachování české identity, odmítá přijetí eura nebo kvót na uprchlíky.

Související

Politici se střetli v Superdebatě ČT před sněmovními volbami. (28.9.2025) Prohlédněte si galerii

Vyhrocená superdebata: Fiala a Havlíček do sebe šili, dva lídři odmítli označit Rusko za agresora

Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Robert Šlachta hnutí Přísaha

Aktuálně se děje

před 42 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy