Šlachta v týdnu požádá o registraci svého politického hnutí

Hnutí Přísaha, které založil bývalý vysoce postavený policista Robert Šlachta, ve středu požádá o svou registraci na ministerstvu vnitra.

Žádost o registraci politického hnutí bude podpořena sesbíranými podpisy, vznikající straně se jich podařilo k pátku získat přes 18.000. ČTK to řekla Karolína Skrčená z hnutí Přísaha. O podzimní sněmovní volby by se rádo ucházelo i několik dalších nových subjektů.

Bývalý šéf policejního protimafiánského útvaru Šlachta se svým hnutím zahájil kampaň na konci ledna, zaměřil se na setkávání s lidmi po celém Česku a na pravidelné on-line vystoupení na internetu. Společně s dobrovolníky zahájil také sběr podpisů, aby mohl na ministerstvu vnitra politické hnutí zaregistrovat. Podle Skrčené jej do pátku svými podpisy podpořilo přes 18.000 lidí, na další petiční archy ještě Šlachtův tým čeká.

Tvářemi hnutí jsou kromě Šlachty a někdejšího policisty Tomáše Sochra i další bývalí Šlachtovi kolegové u policie Jiří Komárek a Jaroslav Pelc či sociální pracovnice Jaroslava Pauchová. Hnutí se chce pohybovat na politickém středu. Plánuje bojovat proti korupci, zrychlit práci soudů či usilovat o zachování české identity. Odmítá přijetí eura nebo kvót na uprchlíky.

O vstup do politiky se chtějí pokusit i další nová politická uskupení včetně Lidé PRO bývalého předsedy spolku Milion chvilek Mikuláše Mináře. Minář si stanovil jako podmínky účasti ve volbách zisk 500.000 podpisů. Zatím jich ale sehnal zhruba 38.000, za poslední měsíc a půl hnutí přibylo asi 12.000 podpisů. Příčinu zástupci hnutí vidí i v situaci kolem koronaviru, kdy dobrovolnické týmy nemohou v ulicích oslovovat potenciální voliče podle původního plánu.

Minář se na konci ledna vyjádřil, že chce mít do konce března 100.000 podpisů. Pokud se to podle nástupců hnutí nepodaří, chystají se jeho představitelé 1. dubna vydat stanovisko, ve kterém nastíní další postup.

Lidé PRO chtějí podle Mináře získat voliče mezi lidmi, které neoslovuje současná opozice. Chce k volbám přivést co nejvíce obvyklých nevoličů, zklamaných či nerozhodnutých lidí. S Minářem v hnutí spolupracuje například bývalý ředitel protikorupční organizace Transparency International David Ondráčka nebo náměstek pražského primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).

Koronavirová pandemie k myšlenkám na účast ve volbách přivedla několik iniciativ, které nesouhlasí s postupem vlády při potlačování epidemie. Mezi nejvýraznější patří protestní iniciativy podnikatelů Chcípl PES. Jeho zástupcům se jej nedávno podařilo na ministerstvu vnitra zaregistrovat pod názvem Otevřeme Česko - Chcípl PES. Mezi hlavní tváře patří především Jiří Janeček, provozovatel pivovaru a restaurace a bývalý vysoký politik pražské ODS z doby primátora Pavla Béma.

Hnutí se chce zaměřit na stabilní podnikatelské prostředí s rovnými podmínkami pro všechny. Mezi programové priority bude patřit posílení a zkvalitnění školství či jasný pandemický plán.

Související

Politici se střetli v Superdebatě ČT před sněmovními volbami. (28.9.2025) Prohlédněte si galerii

Vyhrocená superdebata: Fiala a Havlíček do sebe šili, dva lídři odmítli označit Rusko za agresora

Nedělní superdebata osmi politických lídrů na České televizi ukázala, že letošní volby budou především střetem dvou bloků – prozápadních „demokratů“ a populistické opozice. Do diskuse, kterou moderovala Marcela Augustová, dorazili Petr Fiala (Spolu), Karel Havlíček (ANO), Zdeněk Hřib (Piráti), Kateřina Konečná (Stačilo!), Petr Macinka (Motoristé sobě), Tomio Okamura (SPD), Vít Rakušan (STAN) a Robert Šlachta (Přísaha).
Volby, ilustrační fotografie.

Sečteno. Senátní volby 2024 znají výsledky, úspěch ANO je zřejmý

Česko zná jména nových či staronových senátorů. Úspěch slaví opoziční hnutí ANO, kterému uspělo v prvním či druhém kole voleb celkem osm kandidátů. V Senátu nově usedne například bývalý policista Róbert Šlachta, končí naopak někdejší prezidentský kandidát Marek Hilšer. Volební účast ve druhém kole činila jen 17 a půl procenta.

Více souvisejících

Robert Šlachta hnutí Přísaha

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 3 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 10 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

před 14 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy