Sněmovna dala šanci zavedení náhradního výživného

Za neplatiče alimentů možná bude poskytovat výživné na děti stát. Sněmovna v dnešním úvodním kole podpořila navzdory kritice části opozice vládní předlohu o náhradním výživném, podle které by úřad práce vyplácel nejvýše 3000 korun měsíčně. Pohledávky by po neplatiči vymáhal. Návrh zákona odolal snaze ODS na zamítnutí a nyní zamíří k posouzení do sociálního a do ústavě-právního výboru.

Novou dávku by stát dával nejvýše dva roky. Podmínkou by bylo to, že rodič už začal peníze vymáhat po dlužníkovi v exekuci nebo u soudu. "Stát pomáhá tam, kde selhává vymahatelnost práva," zdůraznila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Stát by podle ní měl být vůči neplatičům alimentů radikální a samoživitelkám a samoživitelům pomáhat.

24 000. Na tolik dětí v Česku jeden z rodičů kašle a neplatí výživné. Ať si kdo chce, co chce říká, tyhle děti a jejich pečující rodič si zaslouží pomoc. A dnes jsme po 15 letech díky návrhu zákona o náhradním výživném nejblíž cíli. Návrh prošel 1. čtením. Věřím, že to vyjde!

— Jana Maláčová (@JMalacova) July 7, 2020

Poslanci Jan Bauer (ODS), Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) i Pavla Golasovská (KDU-ČSL) zdůraznili, že stát by měl nejprve vymahatelnost práva zlepšit. "Vláda zákonem vzkazuje obyvatelům, že se budou skládat na dlužné výživné," uvedl Bauer. Podle Pekarové "bobtná armáda úředníků a sociální stát", ale nevyřeší se vůbec nic. Podle Golasowské předloha vyžaduje širší debatu.

"Výsledek koaliční dohody není povedený," poznamenala k předloze Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Bude prosazovat, aby na státní alimenty dosáhli jen chudší samoživitelé a samoživitelky. Podle vládního návrhu by o dávku mohl žádat i rodič s měsíčním příjmem 50.000 korun, uvedla.

Dvouleté ohraničení vyplácení náhradních alimentů zpochybnila Pirátka Olga Richterová, podle ní nedává smysl. Někteří poslanci se pozastavovali nad odhadovanými provozními náklady systému.

Rodič, který výživné od neplatiče nedostává, nebo dostává jen část, by měl o náhradní alimenty požádat podle předlohy krajský úřad práce. Úřad by vyplácel měsíčně soudem stanovenou částku. Pokud druhý rodič poslal jen část peněz, stát by doplatil zbytek. Nejvýš by ale poskytl 3000 korun.

Příjemce by každé čtyři měsíce dokládal, že má na pomoc dál nárok a partner či partnerka mu na děti neplatí. Přeplatky by bylo nutné vrátit.

Ministerstvo práce a sociálních věcí v podkladech k zákonu uvedlo, že by úřady mohly ročně dostat asi 24.000 žádostí o náhradní výživné a vyplatit by na něm mohly asi 861,3 milionu korun. Vymoci zpět by se mohla asi desetina částky. Administrativní náklady by v prvním roce činily přes 115 milionů korun, v dalších letech by byly o deset milionů nižší.

Dva obdobné návrhy dostala Sněmovna před časem už od poslanců - o náhradním výživném od komunistů a o zálohovaném výživném od ČSSD. O předlohách začal jednat sociální výbor. Debatu přerušil kvůli chystané vládní novele, která by měla podle plánů platit od poloviny příštího roku.

Související

Andrej Babiš

Babiš ve Sněmovně cupoval důchodovou reformu. Jde prý o okrádání seniorů

Poslanci ve středu přerušili až do pátku mimořádnou schůzi, na které jde do finále schvalování důchodové reformy. Slovo si během jednání vzal Andrej Babiš (ANO). Podle expremiéra o žádnou reformu nejde. Babiš také kritizoval výši lednové valorizace. ANO by podle jeho slov přidávalo důchodcům více peněz a zastropovalo by důchodový věk. 
Andrej Babiš

Koalice s ODS? Babiš řekl, s kým chce po volbách vládnout

Předseda opozičního hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš v pořadu Partie na CNN Prima News jasně odmítl možnost povolební koalice s ODS. Místo toho by preferoval, aby hnutí ANO získalo co nejvíce hlasů, což by mu umožnilo vládnout s tolerancí některé z menších stran. 

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna výživné Jana Maláčová (ČSSD) Ministerstvo práce a soc. věcí

Aktuálně se děje

před 11 minutami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 53 minutami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy